(Následuje úplné znění záznamu ze zasedání bankovní rady ČNB)
Předložená říjnová situační zpráva se především soustředila na novou čtvrtletní makroekonomickou predikci, která byla sestavena na základě aktualizovaných domácích a zahraničních údajů. Ve srovnání s výchozími předpoklady minulé čtvrtletní prognózy z července došlo ke snížení předpokládaného růstu zahraniční poptávky a dovozních cen. Výrazný pokles spotřebitelské inflace v září podporuje předpoklad o převážně krátkodobém charakteru nárůstu inflace v předchozích měsících. Dovozní ceny působí v současnosti protiinflačně a lze očekávat jejich neutrální, resp. protiinflační působení i v příštím roce. Indikátory zachycující poptávkovou stranu ekonomiky, jako mzdový vývoj a osobní spotřeba, nadále signalizují postupný nárůst poptávkověinflačních tlaků ve srovnání s minulým obdobím. Oproti tomu existují významné nejistoty směrem dolů v odhadu poptávkového vlivu investic v příštím roce. Po zohlednění výchozích předpokladů a všech nově dostupných informací došlo ke snížení predikce inflace pro letošní a příští rok. Inflační prognóza se v horizontu nejúčinnější transmise nachází uvnitř cílového koridoru.
Existuje riziko, že v případě výraznějšího zpomalení zahraniční poptávky a následného poklesu míry růstu domácího HDP by mzdověnákladový setrvačný vývoj mohl působit v krátkodobém horizontu více proinflačně z důvodu nárůstu jednotkových mzdových nákladů souvisejících s procyklickým charakterem produktivity práce. V delším horizontu by naopak snižování poptávkových tlaků mělo působit protiinflačně.
V nové čtvrtletní prognóze došlo též ke snížení odhadu meziročního růstu HDP na 3,6 % v letošním roce a na 3,9 % v roce 2002. Alternativní odhad byl založen na předpokladu nižší zahraniční poptávky oproti základnímu scénáři a naznačil výrazná rizika v růstu HDP v roce 2002 směrem dolů. Za další rizikový faktor potenciálně ovlivňující nejenom dynamiku ekonomického růstu, ale i saldo běžného účtu platební bilance, byla označena rychlá apreciace reálného efektivního kurzu koruny.
Bankovní rada navázala na prezentaci říjnové situační zprávy diskusí nejdůležitějších oblastí aktuálního makroekonomického rámce. Existovala shoda názorů v tom, že široká škála jak poptávkových, tak nákladových ukazatelů naznačuje zmírňování inflačních tlaků. Po skokovém vývoji v červnu a v červenci došlo k výraznému poklesu spotřebitelské inflace a inflačních očekávání, k nižšímu meziročnímu růstu cen průmyslových a zemědělských výrobců, k poklesu dynamiky peněžní zásoby; dochází k nominální i reálné apreciaci kurzu koruny, k poklesu zahraniční inflace a vnější poptávky.
Posouzení vlivu nízké dynamiky ekonomické aktivity u hlavních obchodních partnerů ČR na tuzemský růst HDP koncem letošního a v první polovině příštího roku náleželo ke stěžejním bodům diskuse. Bylo identifikováno několik důležitých transmisních kanálů, jejichž prostřednictvím pokles vnější ekonomické aktivity může negativně ovlivnit domácí ekonomiku. Potenciální pokles netto vývozu, objemu investic a spotřebitelské důvěry patří mezi nejvýznamnější. Výrazná rizika spojená s kvantifikací těchto faktorů vedla k diskusi o robustnosti prognózy jak vnější poptávky, tak domácího ekonomického růstu pro příští rok. Většina členů bankovní rady se, i při vědomí významných rizik v případě obou prognóz, ztotožnila s předloženou prognózou měnové sekce, která i po snížení odhadovaného růstu v roce 2002 uvažuje s mírným zvýšením růstové dynamiky oproti roku předchozímu. Zazněl i názor, že naplnění předložené alternativní prognózy nižšího růstu HDP je pravděpodobnější.
Vývoj hospodaření veřejných financí byl diskutován bankovní radou jak z pohledu posouzení krátkodobých poptávkových impulsů, tak i z hlediska dlouhodobě udržitelného makro-ekonomického vývoje. Bylo konstatováno, že navzdory tomu, že uvolněná fiskální politika zmírňuje dopady zpomalení zahraniční poptávky na českou ekonomiku, střednědobý trend v nárůstu deficitu hospodaření veřejných financí je znepokojující především z důvodu stále se prohlubující neschopnosti fiskální politiky působit jako účinný makroekonomický nástroj. Vzhledem k otevřenosti ČR vytváří uvolněná fiskální politika v dlouhodobém horizontu riziko pro běžný účet platební bilance a vývoj kurzu koruny.
Z důvodu náhlé a výrazné apreciace nominálního i reálného kurzu koruny v minulých týdnech bankovní rada diskutovala formu optimální reakce ČNB na tento krátkodobý vývoj. Byl znovu potvrzen konsensus na tom, že využití devizových intervencí s cílem omezit krátkodobé zvýšení volatility kurzu je legitimní. V této souvislosti byla též zkoumána možnost dalšího využití privatizačního účtu. Při hodnocení dosavadní kooperace vlády a centrální banky v této oblasti bylo konstatováno, že při privatizaci KB došlo k aktivaci tohoto nástroje. Díky této spolupráci byla konvertována na trhu jen malá část deviz z této transakce, nicméně jeden člen bankovní rady vyjádřil názor, že přímý odkup těchto privatizačních příjmů do rezerv ČNB mohl být účinnější. Z diskuse bankovní rady s ministrem financí vyplynulo, že požadavky na konverzi zbývající části deviz z této transakce lze očekávat nejdříve v horizontu několika měsíců.
Po projednání říjnové situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni poměrem hlasů šest ku jedné. Šest členů bankovní rady hlasovalo pro ponechání sazeb na stávající úrovni. Jeden člen bankovní rady hlasoval pro snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Bankovní rada jednomyslně rozhodla o provádění devizových intervencí s cílem oslabení kurzu koruny.
Přítomni: Guvernér doc. Ing. Z. Tůma, CSc., viceguvernér Ing. O. Dědek, CSc., viceguvernér RNDr. L. Niedermayer, vrchní ředitelka Ing. M. Erbenová, Ph.D., vrchní ředitel doc. Dr. Ing. J. Frait, vrchní ředitel Ing. P. Racocha, MIA, vrchní ředitel Ing. P. Štěpánek, CSc., ministr financí Ing. Jiří Rusnok