Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články

Investování do českých akcií: Co je dobré vědět

27.04.2001 15:09
Autor: 

Z našich doporučení je zřejmé, že mezi likvidními českými akciemi vidíme několik zajímavých investičních příležitostí. Přesto považuji za vhodné uvést investování na českém akciovém trhu do určitého širšího kontextu. V žádném případě nejde o vyčerpávající seznam doporučení a varování, ale spíš o několik postřehů, které snad pomohou potenciálním investorům činit informovaná rozhodnutí nebo minimálně si uvědomit, „do čeho jdou“.

Můj první argument příliš ve prospěch českých akcií nevyzní, ale v rámci objektivity jej není možné vynechat. Za pětileté období 1996-2000 české akcie (měřeno indexem PX-50) vynášely ročně v průměru 2,4% (používám geometrický průměr), což je za prvé velmi málo (mj. hluboce pod inflací) a za druhé méně než české dluhopisy, které (měřeno indexem Patria PRI) měly ve stejném období průměrný roční výnos 11,9%. Akcie jsou obecně rizikovějším cenným papírem než dluhopisy a tomuto vyššímu riziku by měla odpovídat i vyšší kompenzace v podobě atraktivnějšího průměrného výnosu. Ve světě skutečně akcie dlouhodobě vynášejí více než dluhopisy, ale v českém případě tomu bylo v uvedeném období naopak.

Roční změny indexu PX-50 (hodnota na konci roku/ hodnota na začátku –1):

1996 +26,7%
1997 -8,2%
1998 -20,4%
1999 +24,2%
2000 -2,3%

Jak ukazuje zde uvedená časová řada, prodělat na českých akciích mohl člověk ve třech z pěti let uvedeného období (1997,1998 a 2000). Na dluhopisech byl i v nejhorším roce (1997, rok měnové krize v ČR) pozitivní roční výnos (+1,3%, opět měřeno indexem Patria PRI).

Tuto nelichotivou statistiku je sice třeba mít na mysli, nicméně pro výhled do budoucna má podle mne relativně malý význam. Klíč je ve výše použitém termínu „dlouhodobě vynášejí“. Statistiky pro měření výnosnosti např. amerických akcií jsou založeny na časových řadách mnoha desetiletí. Oněch pět let českého akciového trhu je tedy velmi krátkým obdobím pro silné závěry o očekávané výnosnosti tuzemských akcií.
Navíc je Česká republika z hlediska akcií stále tzv. „emerging market“, volně přeloženo „nový“ nebo „rozvíjející se“ trh, a i v rámci této skupiny patří k těm nejmladším trhům. Historie těchto trhů, která začíná v 70. letech, je značně volatilní, neboť procházely obdobími velkých politických, ekonomických a institucionálních změn a otřesů. I chování výnosů akcií na těchto trzích má tedy odpovídající volatilitu. Např. jihoamerické akcie měly za posledních 25 let dlouhá období hvězdných výnosů stejně tak jako období velkých ztrát. Právě proto jsou „emerging“ trhy vnímány jako svébytná kategorie a nejsou jen standardní podskupinou globálních akcií (jako třeba USA, západní Evropa, atd.). Opět platí, že vyšší volatilita a rizikovost by se měly dlouhodobě pojit i s vyššími výnosy.

Další skutečností, kterou by měl mít případný investor na mysli, je velmi silná vazba českého trhu na dění na globálních akciových trzích. Zejména v posledním roce udává směr domácích akcií z velké části trend na trzích v USA a Evropě. Tento vliv je někdy tak silný, že utlumí vliv domácích fundamentálních zpráv (např. průběžných hospodářských výsledků tuzemských společností). Pro českého investora z toho mj. vyplývá, že pokud si koupí např. Český Telecom, nekupuje si jen akcii telekomunikačního operátora působícího na konkrétním trhu a vykazujícího určité výsledky, ale kupuje si i aktivum citlivé na události ve světě, aktivum, jehož cena bude možná více reagovat na kroky centrální banky USA nebo na výsledky Microsoftu než na zveřejnění výsledků samotného Českého Telecomu.
Tato citlivost je u jednotlivých titulů různá. Právě Český Telecom je příkladem titulu velmi citlivého na vývoj na zahraničních trzích, neboť je nejobchodovanějším a největším titulem pražské burzy. Sektor telekomunikací je navíc vnímán jako značně homogenní a Český Telecom je tak srovnáván s maďarským Matávem, polskou TPSA a dokonce i se západními operátory jako Deutsche Telekom nebo BT. Tohle platí do menší míry pro ČEZ nebo banky (ČS, KB), a vůbec nejméně citlivými jsou méně likvidní SPADové tituly jako Unipetrol a Philip Morris ČR (dříve Tabák).

Nesmírně důležitý při investování do akcií je investiční horizont. Veřejně obchodované akcie dlouhodobě vynášejí více než např. vklady nebo dluhopisy (a věřím, že tohle bude v budoucnu dlouhodobě platit i pro český trh), ale tenhle poznatek je založen na historicky dlouhých časových obdobích. Krátkodobě mohou být akcie velmi volatilním instrumentem a jak ukazuje zkušenost posledního roku v ČR i na vyspělých trzích, mohou přinést výrazné investiční ztráty. V delším období by však měl převážit dlouhodobý trend, který je – opakuji, že na základě historické zkušenosti a ekonomických zákonitostí – vzestupný. Plán „dám peníze do akcií na několik měsíců“ se sice může vyplatit, ale je poměrně rizikový. S trochou štěstí se na akcíích dají vydělat peníze i během několika málo dní či dokonce hodin, ale takové spekulativní nákupy nelze seriózně doporučovat řadovým investorům, kterým jde o dlouhodobé zhodnocení jejich úspor. Pro tyto víceméně pasivní investory považuji za ideální časový horizont několika let. S tím souvisí i určitá flexibilita při exitu z dané investice: peníze vložené do akcií by neměly být penězi, které bude investor v dohledné době potřebovat. Jde o to mít možnost neprodávat své akcie v době, kdy se trh vyvíjí nepříznivě a místo toho počkat na lepší prodejní příležitost.
K tomuto tématu ještě podotýkám, že při odkazu na dlouhodobý vzestupný trend akcií mám na mysli celý trhu, index nebo alespoň trochu diversifikované portfolio. V případě jednotlivých titulů se na dlouhodobou výnosnost nelze spolehnout, neboť konkrétní společnosti či celé sektory mohou dlouhodobě stagnovat či upadat.

Tímto se dostávám k dalšímu pravidlu, na které by investor neměl zapomenout, a to že diversifikací lze do určité míry snížit riziko, aniž by se nutně snížil očekávaný výnos. To platí jak při rozhodování mezi akciemi, dluhopisy, fondy, termínovaným účtem, atd. (včetně rozhodnutí kolik investovat do českých a kolik do zahraničních aktiv), tak při rozhodování do kolika konkrétních akciových titulů investovat. Pravda, na českém akciovém trhu jsou možnosti diversifikace omezené, neboť likvidních titulů je zde v současné době velmi málo (za likvidní považujeme tituly obchodované v systému SPAD, těch je dnes 7), všichni však doufáme, že postupem času nějaké nové přibudou. Přesto nepovažuji za rozumné investovat jen do jediného titulu, zvlášť pokud jde o velkou absolutní částku nebo poměrně velkou část úspor.

A nakonec jedna velmi obecná úvaha: Jak již bylo řečeno, vyšší očekávaný výnos se pojí s vyšší mírou rizika, ať už mluvíme o jednotlivých typech akcií (emerging vs. rozvinuté trhy, malé tituly vs. velké tituly, sektor A vs. sektor B, atd.), či o výběru mezi hlavními třídami aktiv (vklad v bance, dluhopisy, fondy, akcie, reality, atd.). Investor nebo manažer investic se sice může a musí snažit o inteligentní investování tak, aby při určitém očekávaném výnosu minimalizoval riziko (či pro zvolenou míru rizika maximalizoval očekávaný výnos), ale této vazby očekávaného výnosu na riziko se obecně nevyhne. Tento vztah platí, ať už je měřítkem rizika volatilita výnosů (jak to bývá v odborných textech), nebo zkrátka jen „možnost, že přijdu o své peníze“ (jak může riziko definovat laik). Proto je nezbytné, aby si investor při stanovování své investiční strategie dobře ujasnil, jakou míru rizika je ochoten podstoupit. Když si například hypoteticky vybírám mezi očekávaným 15% ročním výnosem z portfolia akcií a relativně bezpečným 4% úrokem na ročním terminovaném účtu v bance, musím si sám za sebe odpovědět, zda-li mi oněch očekávaných 11% navíc u akcií kompenzuje podstatně vyšší riziko, které tyto akcie oproti termínovanému účtu mají.

Na závěr musím zopakovat, že toto zamyšlení v žádném případě není vyčerpávajícím přehledem zásad a témat týkajících se investování do akcií v ČR a obecně. Vůbec jsem se nedotkl témat jako rozlišování mezi růstovými a příjmovými tituly, daňových otázek, oceňování jednotlivých titulů, atd. Přesto doufám, že si čtenář nějakou užitečnou informaci přece jen odnáší.

(Ondřej Daťka)

Pokud se chcete k tomuto článku vyjádřit nebo se chcete o své zkušenosti s investováním do akcií podělit s dalšími uživateli stránek www.patria.cz, potom navštivte sekci INVESTICE/FORUM.

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
14.03.2026
9:09Víkendář: Když chybí strategická surovina – jak vznikl a co vše způsobil nedostatek kaučuku
13.03.2026
21:02Závěr týdne v červeném, Brent nad 100 USD  
17:11O býcích a medvědech v následujících letech
16:52NET4GAS, s.r.o.: Vnitřní informace - Oznámení o změně složení dozorčí rady společnosti
16:04EIB: V oblasti AI drží Evropa krok s USA, jedním z největších problémů je bydlení
15:35Růst americké ekonomiky na konci roku prudce klesl
15:06Proč se zlato od íránského konfliktu prakticky nepohnulo? Sílící dolar či hrozba inflace a vyšších sazeb
13:50Perly týdne: Vyšší ceny ropy nahrávají americkým akciím, blíží se ale medvědí trh
11:54Adobe zvýšilo tržby a zisk, ale odchod CEO po 18 letech trh velmi znejistěl  
11:16Kdy uvidíme dopady drahé ropy? Je třeba sledovat data i výnosy  
10:23Válka mění pravidla hry. Obavy ze stagflace nutí investory hledat exotičtější alternativy na trhu  
9:40ČEZ, a.s.: Vnitřní informace - Jan Kalina odstoupil z představenstva ČEZ
8:45Rozbřesk: Český průmysl na začátku roku zklamal. Jak moc bude bolet „íránský šok“?
8:40Geopolitické napětí drží ropu u 100 USD. Futures klesají a Adobe padá po výsledcích  
6:03Slok: Přichází akcelerace a možná i přehřívání s odpovídajícím dopadem na sazby
12.03.2026
16:22Beneš, Novák a Cyrani nad výsledky ČEZ, výhledem, dividendou, strategií, dopadem Íránu i obratu trendu ve spotřebě elektřiny
15:54Německé RWE klesl hrubý provozní zisk o deset procent, chystá investici v USA
15:28Německo a dalších pět zemí EU jsou pro centralizovaný dohled nad trhy
15:12O (ne)kopírování inflace sedmdesátých let
13:25Další energetický šok? Analytici Evropu uklidňují, situace je podle nich jiná než v roce 2022

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data