Zpráva Světové banky (SB) o českých veřejných rozpočtech, zveřejněná v pátek, potvrdila naše očekávání (viz. náš páteční komentář
"České veřejné rozpočty v krizi - kde ušetřit?" ). SB vcelku jasně vylíčila, proč a jak je situace českých veřejných rozpočtů dlouhodobě neudržitelná. Již dnes jsou schodky veřejných rozpočtů neúnosně vysoké - přes 5% HDP (limit v EU je 3% HDP, s tím, že v "normálních letech" by rozpočty měly být vyrovnané). Daně jsou však již v České republice vysoké, vyšší než v některých zemích EU, a výrazně omezují možnosti ekonomického růstu. Za poslední tři roky se navíc veřejné výdaje (bez výdajů na restrukturalizaci špatný půjček českých bank) zvýšily o 5% HDP. Stejně jako drtivá většina analýz proto SB navrhuje úspory ve výdajích veřejných rozpočtů.
Klasickou odpovědí na podobné návrhy, které v minulosti dávala například i Patria Finance, ze strany vlády bylo (a je, viz dále): "nejde to". Studie Světové banky je však zaštítěna přece jenom větší autoritou a ukazuje několik skupin výdajů, kde by se ušetřit dalo.
Nejdůležitější položkou na výdajové straně jsou sociální výdaje. Zde SB navrhuje zrychlit prodlužování věku pro odchod do důchodu, zpomalit indexování stávajících důchodů, zpřísnit podmínky pro předčasný důchod a prodloužit minimální počet let nutný k dosažení plné penze. Kromě toho se SB odhodlala a znovu vládě naznačila, že se ve střednědobé perspektivě ani Česká republika nevyhne zavedení fondového pilíře důchodového systému. Nikoho zřejmě nepřekvapí, že všechny tyto návrhy stihla vláda již v pátek odmítnout…
V oblasti zdravotnictví upozorňuje Světová banka, že jsme zemí s nejnižším podílem plateb pacientů. Navíc se rychle zvyšují dluhy uvnitř zdravotnictví, kde každý dluží každému. Malá finanční účast pacientů přináší velké nároky na výdaje rozpočtů, ale také to znemožňuje efektivní kontrolu fungování systému ze strany pacientů. SB proto navrhuje rozšíření plateb pacientů. Stejně jako v případě důchodů přišla reakce ze strany vlády rychle: ministr zdravotnictví vyšší platby pacientů vyloučil…
SB dále navrhuje zavedení školného na vysokých školách, které by mělo uvolnit veřejné prostředky na lepší financování základního školství (které by pak lépe mohlo konkurovat například soukromým gymnáziím, které chce ministerstvo školství zrušit). Světová banka také vybízí k dokončení procesu "optimalizace počtu škol", který zůstal nedokončený po nástupu levicové vlády v roce 1998.
V oblasti veřejných výdajů na dopravu by SB ráda viděla nemožné: rychlou a radikální restrukturalizaci Českých drah (tým SB se asi nesetkal s šéfem železničních odborů Duškem, jinak by takové návrhy ani nepsal). Vláda by se podle SB měla soustředit na několik priorit a zbytek ponechat soukromému sektoru. Pro oslavovaný Fond dopravy nemá SB dobré slovo a navrhuje ho opět zařadit do státního rozpočtu.
Konečně, vláda by měla podle SB šetřit i při financování bydlení. Naprosto nezbytné je uvolnění nájemného, rychlá doprivatizace obecních domů. Vláda by také měla postupně utlumit rozpočtové dotace stavebnímu spoření.
Pokud někdo od SB očekával revoluční a brilantní návrhy, jak mávnutím proutku zachránit české veřejné rozpočty, bude asi zklamán. Všechny návrhy se v podobné formě již vyskytly v pracích jiných institucí: od OECD, IMF, ratingových agentur, České národní banky až po soukromé instituce včetně Patria Finance. Na druhou stranu však analýza SB potvrzuje, že předchozí analýzy se nemýlily a že možnosti, jak vybřednout z rozpočtových schodků, jsou známé. Vláda (ať ta současná nebo příští) se tak bude obtížněji vymlouvat a říkat to slavné "nejde to." Jde to, jen se musí chtít. Když ono se asi ale nechce, že…
(Ondřej Schneider)