Komentář doplněn
Průměrná hrubá měsíční mzda se ve 2. čtvrtletí meziročně zvýšila o 6,9 procenta na 20.036 korun. Reálné zvýšení činilo 3,9 procenta. Průměrná mzda již hranici 20.000 korun překonala v posledním čtvrtletí loňského roku. Jenže konec roku zahrnuje odměny, bonusy a 14. platy, které mzdovou statistiku výrazně vylepšují. Druhý kvartál pro změnu zahrnuje 13. platy, případně pololetní odměny, odchylka od celoročního průměru ovšem bývá výrazně nižší.
Ve firemním sektoru průměrná mzda stoupla o 7,1 procenta na 20.182 korun, veřejný sektor přidal svým zaměstnancům 6,0 procenta a mzda zde v průměru činila 19.528 korun. Poměry mezi oběma sférami se ovšem zpravidla obrací v závěru roku, neboť 14. platy státních zaměstnanců bývají štědřejší než firemní odměny.
Z jednotlivých sektorů si nejvíce polepšili zaměstnanci v síťových odvětvích (výroba a rozvod elektřiny, vody a plynu), kde mzdy stouply o 11,3 procenta, a lidé pracující ve zdravotnictví, jimž platy vzrostly o 9,5 procenta. Naopak nejméně dostali přidáno v restauracích a hotelech (4,5 procenta) a chovu ryb a rybolovu (4,6 procenta). Mzdová diferenciace mezi jednotlivými odvětvími ekonomiky se mírně zvýšila. Variační koeficient, jímž se mzdová diferenciace měří, vzrostl o jeden procentní bod na 36,1 procenta.
Tempo růstu mezd zůstalo poměrně svižné a pomáhá vysvětlit rychle rostoucí tržby v obchodech v posledních měsících. Díky tomu se patrně dočkáme solidního příspěvku spotřeby domácností k růstu HDP. Při srovnání růstu mezd, zaměstnanosti a odhadu HDP očekáváme, že ve 2. čtvrtletí jednotkové mzdové náklady víceméně stagnovaly. Z pohledu rozhodování o měnové politice představuje zvýšení mezd indikaci růstu domácí poptávky, nicméně o zpřísnění měnových podmínek se opět stará kurz koruny a okamžitá reakce centrální banky se nezdá být nutná. Další zvýšení úrokových sazeb očekáváme až v úvodu příštího roku.
Za celý letošní rok očekáváme zvýšení průměrné mzdy o 6,7 procenta na 20.300 korun. Další milník, 25.000 korun, by měla průměrná mzda zdolat v roce 2009 nebo 2010.
Nakonec trochu zábavy: Náš hyperdlouhodobý futuristický model české ekonomiky říká, že v roce 2038 by měla průměrná mzda překročit hranici 100.000 korun. V polovině století to bude ještě o 80.000 korun více. Složené úročení, v tomto případě dvojí (inflace a reálný růst mezd) budou průměrnou mzdu dále velmi rychle zvyšovat a v roce 2100 bude průměrná měsíční mzda činit více než 2,8 milionu korun. Tou dobou bude ovšem bochník chleba stát téměř 180 korun, lahvová desítka asi 85 korun a mariáš se bude počítat v desetikorunách.