Praha 19. září (ČTK) - Česká republika musí výrazně pokročit s důchodovou reformou, jinak jí hrozí, že už za pár let bude mít vážné problém se splácením závazků. V aktualizované zprávě o dopadech stárnutí populace na státní finance to dnes uvedla mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's. Bez reforem ale nečeká nic dobrého ani Řecko, Japonsko, Slovensko a některé další země.
"V posledních letech jsme zaznamenali určité reformní úsilí, pokud se výdajů na důchodové zabezpečení týče. Téměř ve všech zemích, které jsme sledovali, lze ale v příštích 50 letech očekávat výrazné zhoršení stavu veřejných financí v důsledku demografických změn," řekl analytik S&P Moritz Kraemer. Změnit tento scénář podle něj mohou jen hluboké reformy.
Pokud Česká republika neprovede zásadní změny ve financování důchodového účtu, v roce 2050 bude čisté zadlužení vlády ve vztahu k hrubému domácímu produktu činit až 388 procent. Hůře na tom bude jen Řecko a Japonsko. O moc lépe na tom nebude ani Slovensko, kde poměr zadlužení k HDP dosáhne asi 230 procent.
Fiskální konsolidace za poslední rok podle S&P pomohla zmírnit riziko dlouhodobé nesolventnosti, které vznikne kvůli rychlému stárnutí populace v mnoha zemích. Agentura popisuje pravděpodobný scénář v 25 zemích Evropské unie a dále v USA, Kanadě, Norsku, Austrálii, Jižní Koreji, na Novém Zélandu a v Japonsku.
Zpočátku nebude tlak na růst výdajů výrazný, ale už v polovině příštího desetiletí se citelně zvýší. Do 20 let může být zcela běžný deficit kolem čtyř procent HDP a v roce 2030 nebude výjimkou deficit šest procent HDP. Do roku 2050 může tento poměr přesáhnout 12 procent, jestliže vlády nezačnou s hlubokými změnami okamžitě.
I když průměrné čisté zadlužení vlád zůstane relativně stabilní a do roku 2020 se udrží pod 35 procenty HDP, po tomto datu se začne zvyšovat. Do roku 2030 už se bude situace zhoršovat docela rychle a kolem roku 2030 lze čekat, že zadlužení přesáhne 80 procent. To je úroveň, která se ještě běžně považuje za zvládnutelnou. Do roku 2050 bude zadlužení na 156 procentech ve vztahu k HDP, varuje agentura.
Pokud se vlády chtějí vyhnout tomuto scénáři, musejí sáhnout k zásadním reformám. Neučiní-li tak, stav veřejných financí patrně nebude v souladu s ratingovými známkami, které sledované země v současné době u S&P mají. Agentura by v takovém případě už kolem poloviny příštího desetiletí začala hromadně snižovat ratingy, a zhoršovat tak rizikový profil zemí. Kolem roku 2035 by většina sledovaných zemí měla rating, který odpovídá spekulativnímu pásmu.
Tabulka: Země s největším čistým zadlužením (v procentech na HDP):
POŘADÍ 2007 |
POŘADÍ 2006 |
ZEMĚ |
ZADLUŽENÍ |
1. |
2. |
Řecko |
436 |
2. |
1. |
Japonsko |
397 |
3. |
5. |
Česká republika |
388 |
4. |
3. |
Portugalsko |
355 |
5. |
8. |
Slovinsko |
326 |
6. |
10. |
Jižní Korea |
311 |
7. |
4. |
Maďarsko |
306 |
8. |
7. |
Kypr |
290 |
9. |
6. |
USA |
242 |
10. |
20. |
Slovensko |
230 |
11. |
9. |
Lucembursko |
197 |
12. |
13. |
Polsko |
189 |
13. |
22. |
Belgie |
186 |
14. |
11. |
Francie |
167 |
15. |
16. |
Velká Británie |
162 |
16. |
19. |
Nizozemsko |
161 |
17. |
15. |
Španělsko |
151 |
18. |
14. |
Malta |
145 |
19. |
21. |
Litva |
139 |
20. |
18. |
Irsko |
132 |
Poznámka: Údaje v tabulce znamenají předpokládaný stav v roce 2050, pokud vlády nezmění financování důchodového účtu.
Zdroj: Standard & Poor's