Americký trh práce na tom byl před druhou Trumpovou érou významně hůře, než se původně uvádělo. Alespoň tak vyznívá včerejší drastická revize amerického statického úřadu, který snížil odhadovanou tvorbu nových pracovních míst o 911 tisíc v období do března 2025.
Co si z revize, která představuje redukci celkové zaměstnanosti o přibližně 0,6 %, odnést?
Průměrný přírůstek nových pracovních míst v období duben 2024 až květen 2025 klesl z původních 146 tisíc na pouhých 71 tisíc. To není příliš daleko od aktuálního růstu zaměstnanosti, který se pohybuje v průměru na 50-ti tisíci.
Revize celkově dost relativizuje politickou debatu o tom zdali na tom byl trh práce lépe za Bidena či Trumpa. Navíc její bezprecedentní výše dává do rukou kritiků statistického úřadu další argumenty, že poskytovaná data nejsou kvalitní. Zde je třeba si uvědomit, že aktuální revize byla připravena starým vedením úřadu, když “Trumpův kandidát” na vedení této instituce stále čeká na své potvrzení v senátu.
Vinou masivní revize směrem dolů se rovněž relativizuje pozitivní přínos migrace na celkovou zaměstnanost, přičemž logicky vyvstane otázka pokud lidé překračující americkou jižní hranici nejsou v oficiálních statistikách o zaměstnanosti, tak kde vlastně jsou?
Dá se očekávat, že takto vysoká revize zaměstnanosti vyvolá i revize dalších makroekonomických dat. První co člověku přijde na mysl jsou data za produktivitu a jednotkové pracovní náklady.
S revizí, jež takto drasticky stlačila průměrný přírůstek tvorby nových pracovních míst, se ještě více rozhoří debata o tom, kde se vlastně nachází přirozená či chceme-li rovnovážná hodnota tohoto ukazatele, jež ponechávala trh práce v rovnováze (míru nezaměstnanosti nezměněnu v blízkosti rovnovážné hodnoty). Až dosud mělo za to, že rovnovážný přírůstek payrolls se před pozastavení nelegální migrace ze strany Trumpovy administrativy pohyboval na úrovni 150-200 tisíc. S revizí tohle číslo mohl být ve skutečnosti nižší.
Z pohledu politiky Fedu je takto vysoká negativní revize argumentem spíše agresivnější holubičí politiku, neboť může ukazovat na to, že trh práce byl již na přelomu roku 2024/2025 daleko blíže rovnováze než se až dosud předpokládalo.
Celkově včerejší revize amerických dat podle nás znovu ukazuje na to, že zachytit statisticky chování ekonomiky během covidového období a hlavně i po něm byla velká výzva, kterou se zjevně ne vždy napoprvé dařilo čelit.
*** TRHY ***
Koruna
Dobrá nálada českou měnu neopouští a ta se tak plíživě blíží úrovní 24,30 EUR/CZK. Vzpruhu jí dodává kombinace silných domácích čísel (zejména mzdový vývoj) a také nadále trápící se dolar. Na obzoru přitom aktuálně nevidíme zásadní faktory, které by měly koruny vykolejit a poslat na výrazně slabší úrovně. I proto jsme přepsali náš výhled - na konci roku očekáváme eurokorunu na 24,30 EUR/CZK (ČNB: 24,90 EUR/CZK), v průběhu příštího roku pak pozvolný posun k úrovni 24,00 EUR/CZK, s tím že rizikem je pro nás svižnější posilování.
Eurodolar
Federální soud včera zablokoval možnost, že by prezident Trump měl možnost “vyhodit” guvernérku Lisu Cookovou na základě toho, že ji obvinil z podvádění při získání hypotéky. V praxi to znamená, že Cooková bude moci zasedat minimálně na příštím zasedání (a zřejmě i dalších), čímž je nezávislost Fedu respektována. Není tedy divu, že dolar v reakci na toto rozhodnutí zpevnil, neboť pro prezidenta bude nyní těžké získat personálními změnami ve vedení Fedu ve Washingtonu většinu sestavenou z jím jmenovaných lidí.
Dnes budou ve hře americká data v podobě výrobní inflace za měsíc srpen. Půjde o jakéhosi předskokana před zítřejším zveřejněním spotřebitelské inflace.