Snahy Slovenska o vstup do Eurozóny v roce 2009 budou sloužit jako důležitý test pro jeho větší sousedy - Českou republiku a Polsko, když se budou v příštích deseti letech ucházet o členství. Uvedl to člen bankovní rady ČNB Vladimír Tomšík. Slovensko je “malá, velmi otevřená ekonomika, vysoce závislá na vývozech, s režimem cílování inflace a volně plovoucí měnou. Příklad Slovenska nám pravděpodobně řekne, co se může stát s Polskem a Českou republikou,” řekl Tomšík.
Obě země si stanovily předběžný termín přijetí eura kolem roku 2010. Tomšík řekl, že je zde stále možnost, aby Česká republika zavedla euro v roce 2012, ale varoval, že musí nejdřív pokročit s reformami veřejných financí.
Jeho komentář přichází po výrocích představitelů ECB v tomto měsíci, kteří varovali, že kandidátské země před sebou mají stále hodně práce, aby posílily své rychle rostoucí ekonomiky tak, aby byly schopné odolat tlakům, které přinesou první roky v Eurozóně.
Slovenský premiér Robert Fico dříve protestoval proti výtce ECB, že desinflační proces nemusí být udržitelný a že by vláda měla urychlit snižování rozpočtového deficitu. Také vyjádřil obavy, politické rozhodnutí v EU by mohlo zabránit Slovensku přijmout euro v roce 2009, ale řekl, že věří, že Brusel nebude Bratislavu diskriminovat, pokud splní všechna kritéria v nominálních hodnotách.
Tomšík uvedl, že je velmi těžké sestavit kritéria, která by reflektovala jak reálné, tak nominální přibližování kandidátských států k ekonomice Eurozóny, ale dodal, že nestačí, aby ekonomika pouze splňovala seznam požadavků, stanovených EU. “Česká republika je stále poměřována podle maastrichtských kritérií, ale to je jasně nedostatečné,” řekl.
Tomšík řekl, že vláda bude mít co dělat, aby zlepšila strukturu veřejných výdajů, pokud chce být dobře připravena na jednotnou evropskou měnu. “Myslím si, že by mohlo být možné přijmout euro v roce 2012,” řekl Tomšík. “Ale je na veřejném sektoru, aby přijal nutná opatření. Zde mám na mysli soudy, zdravotnictví, školství a důchodový systém.”
“Máme 6% růst HDP, který je nad potencionálním HDP a přitom vysoký deficit. To je ekonomický nesmysl. Z Paktu růstu a stability vyplývá, že strukturální deficit by měl v České republice být maximálně mínus 1 % HDP,” uvedl Tomšík.
(Zdroj: Financial)