Praha 23. října (ČTK) - Poslanecká sněmovna dnes po několikahodinové debatě přes odpor a kritiku opozice schválila v prvním čtení základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Stát tak bude hospodařit se schodkem téměř 71 miliard korun, výdaji 1,107 bilionu korun a příjmy 1,037 bilionu. O konečné podobě a osudu rozpočtu by měli poslanci hlasovat začátkem prosince. Navržené příjmy rozpočtu poprvé překročily jeden bilion korun.
Pro návrh hlasovalo 101 poslanců včetně bývalých sociálnědemokratických poslanců Miloše Melčáka a Michala Pohanky. Ti ho podpořili, podobně jako když v srpnu podpořili reformu veřejných financí. Koalici chyběl ministr vnitra Ivan Langer, který se z pracovních důvodů omluvil, v opozičních řadách chyběl nemocný poslanec Josef Smýkal (ČSSD). Podle sjetiny výsledků hlasování se nikdo nezdržel, všichni koaliční poslanci byli pro, opozice svorně hlasovala proti.
Premiér Mirek Topolánek (ODS) dnes řekl, že vláda se tímto rozpočtem pokusila zastavit a otočit trend zvyšování schodků. To je podle něj to hlavní sdělení, které chtěla veřejnosti rozpočtem říct. "Končí doba vršení dluhů," prohlásil.
Předseda opoziční ČSSD Jiří Paroubek naopak řekl, že vládou připravený rozpočet je "asociálního charakteru". Reforma veřejných financí a rozpočet jsou spojené nádoby, které podle něj představují útok na peněženky 90 procent občanů.
Stínový ministr financí ČSSD Bohuslav Sobotka Topolánkovo tvrzení o zastavení růstu dluhů odmítl. Podle něj se vláda v příštím roce podepíše pod dalších 94 miliardy veřejného dluhu a za jejího vládnutí se veřejný dluh dostane na rekordní úroveň 1,3 bilionu korun.
Ministr financí Miroslav Kalousek se vlády zastal. Opozici vytkl, že nemůže vládu současně kritizovat za to, že daně snižuje, a zároveň jí vytýkat, že daně zvyšuje. "Měníme trendy zadlužování veřejných rozpočtů, snižujeme tempo zadlužování a snižujeme daně, byť méně, než bychom si přáli," řekl.
O rozruch v sále se dnes postaral stínový ministr zdravotnictví ČSSD David Rath, když uprostřed svého projevu navrhl, aby sněmovna odložila projednávání rozpočtu o tři týdny. Nelíbilo se mu, že vládní lavice zejí prázdnotou. "Já se ptám, kde je pan premiér, je někde v restauraci nebo v baru? Kde je pan ministr financí?" položil otázku a vzápětí vznesl svůj návrh. Podle jednacího řádu se o totiž procedurálních návrzích hlasuje bez rozpravy.
Poslanec ODS Petr Pleva ho však upozornil, že podle jednacího řádu o takovém návrhu hlasovat nelze. Rath svůj návrh posléze stáhl a jen dodal, že jeho cílem bylo, aby debatu o rozpočtu sledovala také vládní koalice, premiér a ministři.
Bývalý ministr práce Zdeněk Škromach (ČSSD) kritizoval vládu hlavně za škrty v sociálních výdajích. Prohlásil mimo jiné, že ODS je stranou "malinkých zbabělečků", protože se prý bojí postavit za svá rozhodnutí. Vláda podle něj šetří nikoli na černých pasažérech, ale na potřebných lidech. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš řekl, že vláda sice nedělá rozpočtovou revoluci, ale zato vyvolává revoluční změnu v politických preferencích.
Kalousek také v reakci na vystoupení Františka Bublana (ČSSD) vysvětloval, že pokud by vstoupila v platnost novela zákona o rozpočtovém určení daní krajům, bylo by nutné novelizovat zákon o státním rozpočtu. Novela totiž přesouvá zhruba 30 miliard korun na platy učitelů z kapitoly ministerstva školství do rozpočtu krajů, které by se tím o uvedenou částku navýšily. "V rámci soustavy veřejných rozpočtů by se nestalo nic jiného, než že bychom si tu bankovku přendali z levé kapsy do pravé kapsy," řekl Kalousek s tím, že na deficit by to dopad nemělo.
Poslanci začali rozpočet projednávat minulou středu. Jednání ale přerušili a vrátili se k němu dnes. Návrh vychází ze schválené reformy veřejných financí, která měla jako jeden z hlavních cílů zastavit nárůst mandatorních výdajů. I ta stejně jako rozpočet musela při projednávání ve sněmovně i Senátu čelit kritice opozice a dokonce i některých vládních poslanců. Schodek veřejných financí by měl díky rozpočtu klesnout v příštím roce na 2,95 procenta hrubého domácího produktu, což je pod úrovní maastrichtských kritérií, tedy podmínek nutných pro přijetí eura. Návrh vychází z předpokladu, že ekonomika poroste reálně o pět procent a průměrná míra inflace se zvýší na 3,8 procenta.
Poslanci dnes schvalovali základní parametry rozpočtu. V dalším čtení, které se uskuteční od 28. listopadu, pak přicházejí na řadu pozměňovací návrhy, kterými se přesouvají peníze mezi kapitolami. Konečné schvalování přijde na řadu na schůzi od úterý 4. prosince. Pokud rozpočet projde, nezamíří do Senátu, ale rovnou k podpisu prezidentovi. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.