Hlavní problémy a události světové ekonomiky v roce 2007:
CENA ROPY - Cena ropy od začátku roku stoupla téměř o 50 procent a čeká se, že brzy pokoří magickou hranici 100 dolarů za barel. Hlavní vliv na rostoucí cenu ropy má podle analytiků slábnoucí dolar, protože vzhledem k tomu, že ropa se prodává hlavně za americké dolary, požadují prodejci vyšší cenu. K dalším důvodům růstu cen ropy patří pokles zásob v USA, rostoucí poptávka a násilnosti v Nigérii, spory Západu s Íránem kvůli íránskému jadernému programu a napětí mezi Tureckem a kurdskými povstalci na severu Iráku. Důvodem růstu cen může být i postoj OPEC, která nevyslyšela volání spotřebitelských zemí po zvýšených dodávkách a zatím nechává těžbu beze změny.
KRIZE RIZIKOVÝCH HYPOTÉK - Světová ekonomika je od jara pod tlakem krize amerických rizikových hypoték. Trh hypoték je totiž díky převádění úvěrů na cenné papíry těsně propojen s finančními trhy v USA i v zahraničí. Do Evropy se krize přelila v srpnu po zprávě největší francouzské banky o zmrazení tří fondů, které investovaly na trhu rizikových hypoték v USA. Následoval růst úroků na evropském peněžním trhu a propad akcií i cen komodit. Centrální banky proti krizi úspěšně zasáhly pumpováním krátkodobých úvěrů na trhy, takže větší otřesy ekonomika nezaznamenala. Například Dow-Jonesův index (DJIA), který se považuje za ukazatel stavu světové ekonomiky, letos překonal několik psychologických hranic. Některé banky, jako například a , již ale ohlásily ztráty za třetí čtvrtletí a vysoké úvěrové ztráty donutily k odstoupení šéfy řady společností jako například Merrill nebo . Možné ztráty bank se odhadují až na 400 miliard dolarů.
SLÁBNOUCÍ DOLAR - Slábnoucí dolar, který letos padal na mnohaletá minima vůči ostatním měnám, je jedním z hlavních problémů světové ekonomiky, protože v dolarech se realizuje velká část globálního obchodu. Pokles dolaru ovlivňuje především snižování úrokových sazeb v USA kvůli krizi na úvěrových trzích a očekávané snížení tempa růstu americké ekonomiky. Pokles dolaru se projeví především na sílících evropských měnách, což znevýhodňuje evropské exportéry. Slabší dolar na druhou stranu vede Američany k tomu, aby méně dováželi a více vyváželi, a pomáhá tak snižovat deficit běžného účtu. Vliv na dolar bude mít i chování Číny, jejíž devizové rezervy přesahují 1,4 bilionu dolarů a jsou největší na světě. Ochladnutí zájmu o dolarová aktiva by znamenalo, že kurz dolaru ještě více poklesne.
FÚZE - Několik fúzí výrazně ovlivnilo situaci v daném odvětví. V březnu ruské těžební firmy Rusal a Sual dokončily fúzi se švýcarským Glencorem a vytvořily největšího producenta hliníku na světě. V dubnu provozovatel oznámil, že převezme za 2,8 miliardy USD americkou burzu ISE, čímž vznikne největší burza finančních derivátů.
Dvě klíčové fúze zažil mediální trh. Společnost Reuters v květnu přijala nabídku na své převzetí za 8,7 miliardy liber od kanadského vydavatele Thomson; spojením vznikne největší poskytovatel finančních zpráv a dat. V srpnu oznámila mediální skupina News Corp., že koupí za 5,6 miliardy USD společnost Dow Jones, jež vydává list Wall Street Journal.
Vyřešila se také hádanka, kdo koupí nizozemskou banku . Poté, co se v říjnu z boje stáhla britská banka , vyhlásilo vítězství konsorcium pod vedením Royal Bank of Scotland. Převzetí nizozemské banky za 70 miliard eur je největší akvizicí v historii bankovnictví.
"Poraženým" je německá automobilka , která v květnu oznámila, že prodá přes 80 procent ztrátové americké divize fondu soukromého kapitálu Cerberus za 5,5 miliardy eur. Tím se zrušila fúze DaimlerBenz a Chrysleru z roku 1998.
SVĚTOVÁ EKONOMIKA - Světová ekonomika se v první polovině letošního roku vyvíjela vcelku příznivě, v druhé polovině roku ji ale zasáhla krize na úvěrových trzích. Proto MMF v říjnu snížil odhad růstu světové ekonomiky v příštím roce na 4,8 procenta z původních 5,2 procenta. Největším rizikem je kromě úvěrové krize růst inflace v rozvíjejících se ekonomikách a další růst cen ropy.
U konce stále není jednání o liberalizaci světového obchodu v rámci WTO, které mělo být ukončeno podle dřívějších dohod do konce letošního roku. Klíčová schůzka, která se konala v červnu v Postupimi, skončila nezdarem. Problémem se jako při podobných setkáních v minulosti stala otázka zemědělských subvencí. Jednání se účastnili zástupci z USA, EU, Brazílie a Indie, tedy čtyř obchodních mocností, které se na světovém obchodu podílejí nejvíce.