Drahé energie jsou jedním z témat, které chce nově vznikající vláda řešit. Do médií pronikly zprávy o tom, že se rýsuje shoda na odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje (POZE) domácnostem a firmám. Takový krok, pokud by na něj došlo, může mít bezesporu viditelné dopady jak do inflace, tak i na státní rozpočet.
Co se týká inflačního dopadu, předpokládáme tak jako tak v nejbližších měsících další zlevňování silové elektřiny pro domácnosti u hlavních operátorů (od 1.11. již oznámila PRE). Pokud by se k tomu mělo přidat úplné odpuštění POZE pro domácnosti, zlevnilo by to podle našich odhadů v kombinaci s levnější silovou elektřinou domácnostem ceny kumulativně o 10- 15 procent. Celkovou inflaci by to pak mohlo jednorázově snížit o 0,4-0,7 procentního bodu, což by pak pravděpodobně dostalo inflaci na nějaký čas pod dvě procenta.
Je ovšem málo pravděpodobné, že by to byl pro ČNB důvod pro další snížení úrokových sazeb. Změny nepřímých daní a úpravy regulovaných cen (tedy například i POZE) centrální banka může výjimkovat, protože jsou zcela mimo její kontrolu. Centrální bankéři by k tomu pravděpodobně přistoupili. A to proto, že snížení cen energií by mělo dočasný charakter a nepředpokládáme, že by to snížilo také inflační očekávání a výrazněji ovlivnilo mzdová vyjednávání. A navíc směrem k roku 2027 hrozí domácnostem zcela opačný administrativní proinflační šok, a to zavedení systému EU ETS 2.
ČNB by navíc mohla být citlivá na to, pokud by odpuštění POZE a jiná výdajová opatření nově vznikající vlády vedla ke zhoršení výhledu pro veřejné finance. Podle původních plánů hnutí ANO by se sice měly výpadky z plateb POZE kompenzovat z modernizačního fondu (výnosy z povolenek). Ty jsou však účelově vázané a je těžko představitelné, že by se dalo i při zapojení veškeré kreativity použít celých 35 miliard korun chybějících při úplném odpuštění POZE. Navíc potřeba investic do energetických sítí bude časem podle většiny odhadů narůstat a s tím i potřeba nových zdrojů na jejich financování - jednoduše řečeno, “díra” po zrušeném POZE by časem dál narůstala.
I proto by asi centrální bankéři měli vnímat odpuštění POZE spíše jako jednorázovou “finanční injekci” domácnostem, která paradoxně může střednědobé plnění inflačního cíle spíše komplikovat než ulehčovat.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna se drží na stabilních úrovních v okolí 24,30 EUR/CZK a nemá příliš domácích impulsů k obchodování. Na globálních trzích ji pravděpodobně může dál lehce podporovat pozitivní nálada související se startem americké výsledkové sezóny. Na druhé straně ji však bude krátkodobě brzdit o něco silnější americký dolar. Bude tak pravděpodobně dál vyčkávat na výraznější impulsy.
Eurodolar
Dolaru včera pomohl pád ceny zlata, který evidentně prospěl i americkým vládním dluhopisům. Nastala tak neobvyklá kombinace, kdy zpevnění dolaru bylo doprovázeno poklesem výnosů amerických dluhopisů.
Pokračující uzavírka americké vlády značí, že absence oficiálních makrodat bude pokračovat, přičemž eurodolarový trh bude zřejmě vyčkávat na pátek. Na konci týdne má být totiž zveřejněna alespoň americká inflace a agentura Moody’s zřejmě sníží Francii rating.
Regionální Forex
Maďarská centrální banka v souladu s očekáváním ponechala základní úrokovou sazbu na úrovni 6,5 procenta. Komentář MNB k rozhodnutí doznal relativně malých změn, přičemž zůstává mírně jestřábí, neboť centrální banka i nadále slibuje velmi opatrný přístup a utažené měnové podmínky. Co se týká reakce forintu, tak byla naprosto zanedbatelná.
Akcie
Americké akciové indexy S&P 500 a Nasdaq 100 včera oslabovaly o 0,1 procenta. Akcie v USA mírně oslabují v důsledku pokračování napětí v obchodních vztazích mezi USA a Čínou. Akciové trhy pokračují v stopujícím trendu i přes pokračování napětí v obchodních vztazích mezi USA a Čínou. Obchodní cla mají vstoupit v platnost 1. listopadu tedy čas, který mají oba státy na domluvu, se krátí. Volatilitu na trh přináší i americky prezident Donald Trump, který tvrdí že summit v Asii se tento týden nemusí konat.