Není žádným překvapením, že po období rekordního půjčování bude nyní oživení brzděno neschopností splácet dluhy (default). Jak recese postupuje, řada společností se opožďuje se splátkami svých dluhů. Takzvaná „default rate“ – podíl firem neschopných splácet dluh, již v USA překročil 11 %. V loňském roce byl na 2,4 % a koncem letošního roku by mohl dosáhnout až 12,8 %, což by podle ratingové agentury Moody´s Investors Service překonalo všechny existující rekordy. Více než dosažení takto vysoké úrovně se však ekonomové obávají toho, že by se uvedená míra mohla na vysoké úrovni dlouhou dobu tvrdošíjně držet. „Buďme připraveni na několikaleté období vysokých defaultů“ říká Louise Purtle, senior analytik CreditSights.
To je odchýlení od obvyklého vzorce chování defaultů během recesí, dokonce i včetně těch silných. Historicky dosahuje neplacení dluhů vrcholu v době, kdy se pokles ekonomiky zmírňuje; poté ustupuje k běžnějším úrovním. Nicméně tentokrát se oživení může opozdit. Společnosti dluh výrazněji nesnižují a jeho současné úrovně v rozvahách firem jsou neudržitelné. Jeho přílišné množství by tak mohlo zbrzdit ekonomiku na roky.
Problémem je samozřejmě fakt, že korporátní dlužníci si během úvěrového boomu napůjčovali vysoké množství dluhu, včetně 1,4 biliónu dolarů v rizikových dluhopisech s vysokým výnosem. Tato zátěž je podle Standard & Poor's Leveraged Commentary & Data téměř třikrát vyšší než v roce 2001. Více než polovina dluhu přitom musí být splacena během pěti let.
Již nyní dochází k tomu, že zadluženost nutí firmy přistupovat k bolestivým krokům, i přesto je však v současné době těžší se jí zbavit. Společnosti, které se potýkají s problémy, neprodají kvůli špatné situaci na trhu snadno svá aktiva, aby tím dluh splatily. Mnoho z nich dluží více než činí hodnota jejich aktiv – podobně jako vlastníci domů, kteří dluží více než je tržní cena jejich domů. A velké banky a finanční instituce stále nemají dostatečně silnou pozici na to, aby dluh mohly refinancovat.
V prvním pololetí roku 2009 tak téměř 40 společností uzavřelo speciální dohodu s věřiteli zaměřenou na snížení dluhu. Obvykle uzavře podobnou dohodu jen pár společností za celý rok a navíc většinou nebývají úspěšné. Ukazuje to studie Edwarda I. Altmana ze Stern School of Business na New York University. Podle ní asi polovina společností s podobnou dohodou nakonec stejně zbankrotuje a požádá o ochranu před věřiteli, aby mohla provést restrukturalizaci. Podle Altmana je to znepokojivý údaj, protože ukazuje, že problémem nebyl jen dluh, nebo že jeho snížení nebylo dostatečné.
(Zdroj: Businessweek)