Optimisté, kam se podíváte…

Bývalá investiční banka Merrill Lynch (nyní součást konglomerátu Bank of America Merrill Lynch) v úterý tohoto týdne publikovala výsledky svého pravidelného průzkumu mezi 209 profesionálními portfolio-manažery, spravujícími aktiva v objemu více než 539 miliard dolarů. A jeho výsledky byly více než „povzbudivé“ – ostatně, posuďte sami:

- Obecně je patrné, že oslovení investoři navýšili své pozice v akcích na úrovně, které jsme naposledy viděli v nejlepších dobách akciových trhů. Důvodem tohoto kroku jsou zejména rekordně nízké úrokové sazby a optimismus ve vztahu k budoucímu ekonomickému vývoji.

- 52 % manažerů mělo čistou „overweight“ pozici v akciích, v porovnání s 37 % jenom o jeden měsíc dříve. Samo o sobě jde o nejvyšší hodnoty od července 2007.

- Odvaha vstupovat do rizikových pozic roste. Interní indikátor rizika a likvidity, vypracovaný Merrill Lynch, dosáhl 46 bodů poté, co byl relativně dlouho na hladině 44. Dlouhodobý průměr tohoto indexu je 40 bodů.

- Pozice v dluhopisech byly sníženy na čistou „underweight“ pozici v řádu 48 % všech respondentů, oproti 39 % v prosinci 2009.

- Hotovostní pozice klesly na 7 % „underweight“.

- Pouze 17 % investorů má „underweight“ pozici v bankovních akciích, minulý měsíc to byla skoro třetina. Podobně jsou na tom investice do japonského akciového trhu – zde je „pod váhu“ jenom 10 % investorů oproti 33 % v prosinci.

- Rozvíjející se trhy jsou i nadále velkým favoritem. 47 % portfolio-manažerů má vyšší pozici, než odpovídá váze v indexu.

- Nejmenší oblibě se těší britská burza – zde je 16 % investorů „pod váhu“.

Suma sumárum, optimismus světem vládne. V současném prostředí je velmi jednoduché stát se vyhraněným optimistou, stejně jako naopak – argumentů pro jednu nebo druhou variantu najdete dost a dost. Nejtěžší je však zůstat střízlivým realistou. Stejně jako platí (a vždy platilo), že jakmile se stádo žene příliš rychle jedním směrem, je to obvykle směrem k propasti.

Proto bych výše uvedená data osobně bral spíše jako krátkodobé varování, než jako pobídku k rozbití prasátka. Aby ceny rostly, musí danou „věc“ někdo chtít kupovat. Ale kdo, když ji všichni už mají ?


Hezký zbytek týdne přeji,