Evropa se učí říkat Donaldu Trumpovi „ne“, zatímco se v USA stupňuje vnitropolitický tlak rezignací vysokého činitele kvůli nesouhlasu s válkou i radikalizace íránského vedení po zabití šéfa Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Ropa zůstává blízko 100 USD a EU řeší změny systému emisních povolenek. Korporátní scénu doplňují kroky firem jako BHP či a debaty o dopadech umělé inteligence na pracovní trh. Futures jsou v zeleném.
Futures na evropské akciové indexy: Euro Stoxx 50 +0,9 %, FTSE 100 -0,0% a DAX +0,7 %. Futures na americké akciové indexy: Dow Jones mini +0,5 %, S&P 500 mini +0,5 % a Nasdaq 100 mini +0,6 %.
Evropa se učí říkat Donaldu Trumpovi „ne“ ohledně americko-izraelské války s Íránem. Téměř tři týdny po začátku konfliktu začali lídři Německa, Řecka a Norska americkému prezidentovi přímo říkat, že mu v jeho kampani s Izraelem proti Islámské republice nepomohou. Je to pozoruhodná změna od začátku války, kdy se evropští lídři vyhýbali otázkám ohledně mezinárodního práva. Kanada v úterý také jasně uvedla, že nemá v úmyslu se zapojit do útočných vojenských akcí proti Íránu. Ministryně zahraničí Anita Anandová uvedla, že prioritou Kanady je najít cestu k deeskalaci a ochránit životy civilistů, ale nevyloučila možnost přispět k úsilí zaměřenému na uvolnění dopravy v Hormuzském průlivu, pokud se spojenci nakonec dohodnou na reakci.
Donald Trump upustil od náboru partnerů pro svůj konflikt a kritizoval spojence, kteří jeho výzvy otevřeně odmítli. Devětasedmdesátiletý Trump ostře kritizoval dlouholeté spojence USA, kteří odmítli jeho žádosti o pomoc, a konkrétně odsoudil NATO za to, že se dopustilo „hloupé chyby“. Evropští a alianční představitelé poznamenali, že válku zahájily USA a Izrael, a že i kdyby se rozhodly pomoci, dodatečné vojenské prostředky by nemusely mít žádný účinek.
Joe Kent, vysoce postavený americký úředník pro boj s terorismem a krajně pravicový republikán, rezignoval kvůli válce s Íránem s tvrzením, že Izrael Trumpa oklamal a uvedl do omylu, že vláda v Teheránu představuje pro Ameriku bezprostřední hrozbu. Kent, ředitel Národního centra pro boj s terorismem, uvedl, že nemůže podpořit „posílání další generace bojovat a umírat ve válce, která americkému lidu nijak neprospívá“. Jeho rezignace zdůrazňuje prohlubující se rozpory mezi Trumpovými stoupenci ohledně války s Íránem.
Izraelský úder, který zabil šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního, staví íránské válečné vedení z velké části do rukou tvrdé linie, což tlumí vyhlídky na diplomatické řešení války. USA nařídily ambasádám po celém světě, aby okamžitě přezkoumaly bezpečnost.
Ropa lehce klesá, když Irák podepsal dohodu o obnovení exportu přes Turecko, čímž se vyhne Hormuzskému průlivu, ale nadále se pohybuje kolem 100 dolarů za barel, protože Hormuzský průliv je stále prakticky neprůchodný.
Německo omezuje zvyšování cen na čerpacích stanicích na jednou denně a zpřísňuje antimonopolní dohled v reakci na negativní reakci spotřebitelů na zvyšování cen způsobené válkou.
Členské státy Evropské unie výrazně podporují systém obchodování s emisemi, který má pomáhat snižovat vypouštění škodlivých plynů, řekl evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra, který ale zároveň uvedl, že hodlá navrhnout změny mechanismu. V příštích měsících chystá návrh změn, které mají lépe regulovat množství povolenek na trhu, aby jejich cena prudce nekolísala. Upravit chce i pravidla pro to, kolik emisí mohou podniky vypouštět zdarma. Babiš včera jednal o systému povolenek ETS 1 s premiérem německé spolkové země Sasko-Anhaltsko Svenem Schulzem. Podle Babiše se shodli na tom, že systém je neudržitelný a způsobuje škody automobilovému průmyslu. Česko chce na Evropské radě, která se uskuteční 19. až 20. března v Bruselu, podpořit italský návrh pozastavení uplatňování systému emisních povolenek. Podle Babišova pondělního vyjádření chce ČR také navrhnout cenový strop a vyjmout ze systému energeticky náročná odvětví. Českou pozici žádající změnu systému emisních povolenek ETS 1 podporují Itálie, Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko či Maďarsko.
Těžař BHP jmenoval Jihoafričana Brandona Craiga generálním ředitelem poté, co se zaměřil na měď. A údajně zvažuje oddělení svých potravinářských aktiv.
Howard Marks ze společnosti Oaktree varoval, že investoři podceňují dopad umělé inteligence. Prezident Bundesbanky Joachim Nagel mezitím uvedl, že umělá inteligence nemusí nutně vést k propouštění v Evropě a může být pro společnosti v regionu přínosem.