Ruská vláda zřejmě přistoupila k reálnému zprovoznění rusko-běloruského „společného státu“, a to skrze proces hospodářského pohlcení menšího hráče větším. Bělorusko před tímto osudem možná neuchrání ani celní unie mezi Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem.
Na začátku dubna uvalily ruské úřady exportní clo na rafinované ropné výrobky a „petrochemickou nezpracovanou produkci“ směrující do Běloruska. Již o několik měsíců dříve (konkrétně 1.1.2010) byla také zavedena exportní cla na surovou ropu. Pod pohrůžkou okamžitého zastavení dodávek suroviny běloruským rafineriím Moskva přinutila Minsk toto opatření přijmout a uznat v mezivládním protokolu podepsaném na konci ledna. Výše uvedená cla se týkají 15 milionů tun ruské surové ropy z celkového množství 21 tun dodávaného každoročně běloruským rafineriím. Oněch 15 milionů tun přitom Bělorusko zpracovává a s tučným ziskem vyváží, zbývajících šest milionů jde na domácí spotřebu.
Výsledkem zavedených cel je výrazné zvýšení cen vstupů, a tedy i výstupů, které běloruské rafinerie vyvážejí do ostatních evropských zemí, což má přímý dopad na jejich konkurenceschopnost. Kvůli kompenzaci negativního dopadu růstu cen surové ropy bylo Bělorusko nuceno zrušit svá vlastní cla na vývoz ropných produktů, a to přesně v rozsahu 15 mil. tun dodávaných nyní s přirážkou Ruskem.
Rafinérský sektor je jedním z nejlukrativnějších odvětví běloruské ekonomiky. Vzdání se vlastního vývozního cla z rafinované produkce představuje téměř zoufalý krok, který má zbránit okamžitému prudkému navýšení prodejních cen. To rafineriím v krátkém období dovolí zůstat ve hře, avšak ve střednědobé perspektivě je ohrožena schopnost Minsku investovat do technologické údržby a modernizace petrochemických závodů.
Ruská vláda nedávno vyzvala domácí ropné společnosti k nákupům majetkových podílů v běloruských rafineriích. Zavedení cel na surovou ropu dodávanou těmto podnikům je součástí taktiky, v jejímž rámci se Rusko pokouší o nepřátelské převzetí běloruského petrochemického průmyslu.
Nové zavedená ruská cla jsou navíc přímým porušením smluv o celní unii mezi Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem. Tato unie, alespoň teoreticky, zakazuje cla na všechny výrobky a ruší i výjimku u surové ropy. Bělorusko již oznámilo, že hodlá Rusko žalovat u Hospodářského soudu SNS, jakmile Rusko-bělorusko-kazachstánská celní unie vstoupí 1. července 2010 v platnost. Toto datum však Moskva popírá a podle prvního místopředsedy vlády Igora Šuvalova unie nezačne fungovat dříve než v lednu 2012. „Na vytvoření jednotného hospodářského prostoru je třeba podepsat celý balík mezivládních dohod…což zabere mnoho času,“ uvedl Šuvalov v březnu. Do té doby vypadá osud petrochemického průmyslu „bratrského národa“ (jak Bělorusy s oblibou nazývá ruský prezident Dmitrij Medveděv) velice nejistě.
(Zdroj: Eurasia Daily Monitor)