Eurozóna se nalézá v hluboké krizi, ECB se jejím řešením moc nezabývá a trhy tuto situaci plně pochopily. Pro Bloomberg TV to uvedl ekonom David Blanchflower. Podle něho by se ECB nyní neměla zabývat inflací, ale tím, jak vrátit trhům a euru důvěru a jak posílit bankovní systém v Evropě. Podobně jako v Evropě není „úzký inflační cíl“ namístě ani ve Velké Británii, kde nyní kvůli němu hrozí monetární utahování. Namísto toho by se do monetární politiky měl promítat i růst a nezaměstnanost, tvrdí Blanchflower, který zastává ten názor, že v Evropě bude „nevyhnutelně zapotřebí druhý záchranný plán“.
Vytvoření Evropského monetárního fondu podle ekonoma dává smysl, ale pouze v případě, že jeho klíčovou vlastností bude flexibilita a schopnost rychle zasáhnout. V tuto chvíli přitom převládá „německé dogma inflace“, které je však otázkou časů minulých. Němci jsou přitom podle ekonoma „docela šokovaní z toho, jak rychle se to všechno rozpadá“, pokud se rozhodnou, že budou eurozónu dále podporovat, bude to možná menší eurozóna než nyní, míní Blanchflower. Negativní názor má tak i na další vývoj kurzu eura, které se nyní nachází v situaci, kdy další pokles je „nezadržitelný“ a myšlenky na paritu s dolarem „možná nejsou bláznivé“.
„Němci si v minulosti mysleli, že pokud bude inflace držena pod kontrolou, přinese to zklidnění ekonomiky. Nyní je ovšem jasné, že inflace problémem nebyla, bylo jím zadlužení, bubliny na trhu s nemovitostmi a podobně. Na tyto problémy potřebujeme nové nástroje a je nutno změnit způsob, jakým pracují centrální banky,“ míní Blanchflower.
Zemím na periferii Evropy se podle ekonoma povedlo dostat se do eurozóny a získat přístup k levným financím. Nyní se ale noří v problémech, protože v unii neexistují pravidla pro zlé časy a tyto země nemohou měnit kurz své měny. Nelze je ale jednostranně vinit, protože „když vstupujete do klubu, někdo vám členství také nabízí“.
(Zdroj: Bloomberg)