Pozice Irska v rámci evropských zemí v očích investorů prošla v posledních měsících nemalou změnou. Krizí silně zasažený člen eurozóny s bankrotujícím stavebnictvím a nezdravým bankovním sektorem nyní získává cenné body za rychlé reformní kroky v oblasti veřejných rozpočtů, kde Řecko a Španělsko naopak ztrácejí. Irská ekonomika by navíc v příštím roce měla tempem růstu výrazně předstihnout průměr celé eurozóny.
Výhodou irské hospodářské politiky bylo, že se s nezbytným omezováním rozpočtových výdajů začalo již předloni, kdy země pocítila dopad finanční krize na do té doby „tygří“ rychlostí rostoucí realitní sektor, který se záhy z tahouna ekonomického růstu stal neúnosnou zátěží. V době, kdy se Řecko, Portugalsko, Španělsko, Itálie ale i Spojné státy vydaly cestou keynesiánského utrácení ve jménu podpory poptávky a ekonomiky, které s sebou přinesly další zvyšování schodků veřejných financí, kázalo i provádělo, Irsko již úsporné hospodářské politiky.
Irská vláda v začátcích reformních snah vydala a stále dává velké peníze na záchranu bankovního systému, zároveň však veřejnost připravovala na snižování výdajů. To začalo v říjnu 2008 seškrtáním mezd ve státním sektoru o 10 procent a do konce loňského roku Irsko omezilo celkové výdaje o zhruba 5 procent HDP. Daňové příjmy vláda posílila spíše rozšířením daňové základny, včetně například zdanění minimálních mezd, než pouze zvýšenými daněmi pro bohaté. Klíčové ale podle odborníku bylo, že si Irsko nepodvázalo ekonomický růst navyšováním korporátní daňové zátěže, ale zachovalo si daň pro právnické osoby na úrovni 12,5 procenta.
Evropská komise na konci února navzdory odporu k národním subvencím schválila plán Irska na zřízení takzvané „špatné banky“, která má za pomoci vládních peněz odsát z finančního sektoru špatné úvěry a urychlit jeho revitalizaci. Banky, která se oficiálně jmenuje Úřad pro správu národního majetku (NAMA) následně od března začala příjmat špatné úvěry od bank.
Odkup špatných úvěrů je pro nedávno zatracované irské banky cestou, jak získat nový kapitál. Irsko původně oznámilo, že by NAMA měla zemi vyjít na 54 miliard eur, když od bank chtěla převzít špatné úvěry v nominální hodnotě 77 miliard eur s 30% diskontem. V dubnu však již irští regulátoři odhadovali nutnou „ozdravnou výměnu kapitálu“ jen na 32 miliard eur, s tím že aktuální diskont hodnoty přejímaných špatných aktiv dosahoval 47 procent.
Irská opatření si získala důvěru zahraničních investorů. "Na Irsko se hledí jako na zemi, která si vede z hlediska obnovování důvěry trhů lépe než většina ostatních," řekl podle ČTK analytik Jon Levy ze společnosti Eurasia Group. "Jsou tu stále určité obavy, zejména co se týče bankovního sektoru - převládá však pocit, že udělali více než většina jiných a přitom s docela slušným stupněm domácího konsensu," dodal.
Ani veřejnost neprotestovala proti nepopulárním škrtům nijak dramaticky. Objevují se sice stávky a protesty, sociální neklid je však mírný a málokdo očekává, že by se v Irsku udály rozsáhlé násilné střety řeckého typu. Právě tento vzácný mix relativní podpory vládní politiky jak na domácí půdě tak v zahraničí, přilákal k bližšímu prozkoumání mnohé možné následovníky. Deník Wall Street Journal napsal, že se na irskou administrativu s prosbou o rady při přípravě škrtů a práci s veřejným míněním obrátil dokonce i nový britský premiér David Cameron.
Irská ekonomika by po loňském rekordním propadu o 7,1 procenta měla podle odhadů tamní vlády letos ještě mírně klesnout, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) i statistický úřad Evropské unie Eurostat však pro příští rok již předpovídají oživení a růst o 3 procenta. Mezinárodní měnový fond přitom čeká v roce 2011 v celé eurozóně růst jen o 1,5 procenta.
Investoři však stále nemají při pohledu na Irsko rozhodně nasazeny růžové brýle. Výnosy desetiletých vládních obligací má Irsko stále vysoké – na konci minulé týdne byly 2,2 procenta nad výnosy německých bundů. Toto financování tak bylo dražší než v případě Španělska (1,6 procenta nad bundy), ale stále levnější než u Řecka (5,4 procenta nad německými dluhopisy).
I přes poměrně radikální přístupy irské centrální banky a finančního regulátora, které banky nutily podvolit se striktnějším standardům a navyšovat výrazně kapitál pro vlastní ochranu, zůstává bankovní sektor hlavním rizikem pro další vývoj. Nárůst nervozity na finančních trzích totiž zvýšil ostražitost věřitelů, kteří více zvažují poskytování úvěrů. Podle některých odborníků by proto mohlo dojít k dalšímu zhoršení kvality úvěrového portfolia bank, jelikož finanční krizí zasaženému realitnímu sektoru může opět vyschnout přísun prostředků nutných pro dokončení již zadlužených projektů.
Při zběžném pohledu je na tom Irsko stejně špatně nebo hůř než země jižní Evropy. Míra nezaměstnanosti je nyní v Irsku na 16letém maximu téměř 14 procent. Irský rozpočtový deficit loni kvůli těžkému propadu ekonomiky dosáhl 14,3 procenta hrubého domácího produktu a byl ještě o něco vyšší než schodek Řecka (13,6 % HDP). Letos má však podle plánu vlády irský schodek klesnout na 11,6 procenta a pod 3% stanovený maastrichtskými kritérii se má deficit irského rozpočtu dostat v roce 2014.
(Zdroj: AP, čtk, Bloomberg, WSJ)