Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Irsko - Příklad hodný následování v oblasti rozpočtových reforem nebo opomenutý slabý článek eurozóny?

Irsko - Příklad hodný následování v oblasti rozpočtových reforem nebo opomenutý slabý článek eurozóny?

7.6.2010 17:23

Pozice Irska v rámci evropských zemí v očích investorů prošla v posledních měsících nemalou změnou. Krizí silně zasažený člen eurozóny s bankrotujícím stavebnictvím a nezdravým bankovním sektorem nyní získává cenné body za rychlé reformní kroky v oblasti veřejných rozpočtů, kde Řecko a Španělsko naopak ztrácejí. Irská ekonomika by navíc v příštím roce měla tempem růstu výrazně předstihnout průměr celé eurozóny.

Výhodou irské hospodářské politiky bylo, že se s nezbytným omezováním rozpočtových výdajů začalo již předloni, kdy země pocítila dopad finanční krize na do té doby „tygří“ rychlostí rostoucí realitní sektor, který se záhy z tahouna ekonomického růstu stal neúnosnou zátěží. V době, kdy se Řecko, Portugalsko, Španělsko, Itálie ale i Spojné státy vydaly cestou keynesiánského utrácení ve jménu podpory poptávky a ekonomiky, které s sebou přinesly další zvyšování schodků veřejných financí, kázalo i provádělo, Irsko již úsporné hospodářské politiky.

Irská vláda v začátcích reformních snah vydala a stále dává velké peníze na záchranu bankovního systému, zároveň však veřejnost připravovala na snižování výdajů. To začalo v říjnu 2008 seškrtáním mezd ve státním sektoru o 10 procent a do konce loňského roku Irsko omezilo celkové výdaje o zhruba 5 procent HDP. Daňové příjmy vláda posílila spíše rozšířením daňové základny, včetně například zdanění minimálních mezd, než pouze zvýšenými daněmi pro bohaté. Klíčové ale podle odborníku bylo, že si Irsko nepodvázalo ekonomický růst navyšováním korporátní daňové zátěže, ale zachovalo si daň pro právnické osoby na úrovni 12,5 procenta.

Evropská komise na konci února navzdory odporu k národním subvencím schválila plán Irska na zřízení takzvané „špatné banky“, která má za pomoci vládních peněz odsát z finančního sektoru špatné úvěry a urychlit jeho revitalizaci. Banky, která se oficiálně jmenuje Úřad pro správu národního majetku (NAMA) následně od března začala příjmat špatné úvěry od bank.

Odkup špatných úvěrů je pro nedávno zatracované irské banky cestou, jak získat nový kapitál. Irsko původně oznámilo, že by NAMA měla zemi vyjít na 54 miliard eur, když od bank chtěla převzít špatné úvěry v nominální hodnotě 77 miliard eur s 30% diskontem. V dubnu však již irští regulátoři odhadovali nutnou „ozdravnou výměnu kapitálu“ jen na 32 miliard eur, s tím že aktuální diskont hodnoty přejímaných špatných aktiv dosahoval 47 procent.

Irská opatření si získala důvěru zahraničních investorů. "Na Irsko se hledí jako na zemi, která si vede z hlediska obnovování důvěry trhů lépe než většina ostatních," řekl podle ČTK analytik Jon Levy ze společnosti Eurasia Group. "Jsou tu stále určité obavy, zejména co se týče bankovního sektoru - převládá však pocit, že udělali více než většina jiných a přitom s docela slušným stupněm domácího konsensu," dodal.

Ani veřejnost neprotestovala proti nepopulárním škrtům nijak dramaticky. Objevují se sice stávky a protesty, sociální neklid je však mírný a málokdo očekává, že by se v Irsku udály rozsáhlé násilné střety řeckého typu. Právě tento vzácný mix relativní podpory vládní politiky jak na domácí půdě tak v zahraničí, přilákal k bližšímu prozkoumání mnohé možné následovníky. Deník Wall Street Journal napsal, že se na irskou administrativu s prosbou o rady při přípravě škrtů a práci s veřejným míněním obrátil dokonce i nový britský premiér David Cameron.

Irská ekonomika by po loňském rekordním propadu o 7,1 procenta měla podle odhadů tamní vlády letos ještě mírně klesnout, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) i statistický úřad Evropské unie Eurostat však pro příští rok již předpovídají oživení a růst o 3 procenta. Mezinárodní měnový fond přitom čeká v roce 2011 v celé eurozóně růst jen o 1,5 procenta.

Investoři však stále nemají při pohledu na Irsko rozhodně nasazeny růžové brýle. Výnosy desetiletých vládních obligací má Irsko stále vysoké – na konci minulé týdne byly 2,2 procenta nad výnosy německých bundů. Toto financování tak bylo dražší než v případě Španělska (1,6 procenta nad bundy), ale stále levnější než u Řecka (5,4 procenta nad německými dluhopisy).

I přes poměrně radikální přístupy irské centrální banky a finančního regulátora, které banky nutily podvolit se striktnějším standardům a navyšovat výrazně kapitál pro vlastní ochranu, zůstává bankovní sektor hlavním rizikem pro další vývoj. Nárůst nervozity na finančních trzích totiž zvýšil ostražitost věřitelů, kteří více zvažují poskytování úvěrů. Podle některých odborníků by proto mohlo dojít k dalšímu zhoršení kvality úvěrového portfolia bank, jelikož finanční krizí zasaženému realitnímu sektoru může opět vyschnout přísun prostředků nutných pro dokončení již zadlužených projektů.

Při zběžném pohledu je na tom Irsko stejně špatně nebo hůř než země jižní Evropy. Míra nezaměstnanosti je nyní v Irsku na 16letém maximu téměř 14 procent. Irský rozpočtový deficit loni kvůli těžkému propadu ekonomiky dosáhl 14,3 procenta hrubého domácího produktu a byl ještě o něco vyšší než schodek Řecka (13,6 % HDP). Letos má však podle plánu vlády irský schodek klesnout na 11,6 procenta a pod 3% stanovený maastrichtskými kritérii se má deficit irského rozpočtu dostat v roce 2014.

(Zdroj: AP, čtk, Bloomberg, WSJ)


Váš názor
  • takze pokud jsem to spravne
    7.6.2010 18:43

    pochopil tak Irsko zdanilo nejchudsi aby mohlo dat penize bankam neboli nejbohatsim a je to vydavano za priklad hodny nasledovani? Sakra, asi jsem nejaky divny ale nejak se mi to nezda...
    swen
    • Re: takze pokud jsem to spravne
      8.6.2010 9:04

      ..a mne by zase zajimalo, zda jde o prepis clanku, ktery se objevil ve vsech uvedenych zdrojich nebo zda se jedna o vycuc z uvedenych zdroju... pokud je to vycuc, tak ocenuji tu praci a zajimalo by me, zda by nebyly vycucy i vsech ostatnich evropskych zemi k pohodlnemu srovnani. Jinak mam dojem, ze Irsko byvalo euroskepticke a teprve az jejich ekonomice teklo do bot, rozhodli se prejit z blata do louze. Ve vode se da plavat.
      Mudrc
      • hm, to je samozrejme obhajoba proc
        8.6.2010 9:31

        to nejde udelat jinaknez socializaci ztrat a kapitalizaci zisku - neboli ztraty zatahneme vsichni, zisky berou majitele. Prosim, muzete mi vysvetlit proc se banka nemuze nechat padnout a stradatele vyplatit z rezervniho fondu do ktereho banky povinne prispivaji? Nebylo by to vyrazne levnejsi? Vemte si kolik se u nas polozilo bank a vzdy se nasla takova ktera klienty rada prebrala... Nebo nyni v bankovnictvi kapitalismus a trh neplati? Opravdu mi to hlava nejak nebere... A co moralni a vychovny efekt? Bankam (vlastnikum) se vlastne nic nestalo kdyz jejich ztraty zaplatime vsichni a tak nemaji duvod menit sve chovani. Dochazi k pokriveni trhu a je komicke ze tohle obhajuji ti nejvetsi pravicaci :-)
        swen
        • Re: hm, to je samozrejme obhajoba proc
          8.6.2010 9:45

          Platit ztráty bank se mi taky nechce, ale chápu, že jinak to nejde. Kapitalismus platí v bankovnictví asi stejně jako v kardiochirurgii. Prostě jde o život celého systému. Běžné ztráty si banky platí ze svého, ty nedměrné musí zaplatit všichni. Otázkou je, zde běžné zisky bankám nechat a ty "nadměrné" jim extra zdanit. Momentálně se o tom vede diskuze, tak uvidíme jak se z toho svět poučí.
          ..
          • no a ja to nechapu.
            8.6.2010 14:31

            reknete mi konkretne proc to za ne musime platit. Nejake obecne teze o "zivote celeho systemu" tomu nerozumim. To jako kdyz nechame padnou spatne banky ktere se chovali nezodpovedne tak szmizi, puda, fabriky, nemovitosti, skoly atd.? Ano, chapu ze nejake podniky by se mohli dostat docasne do potizi. Ale osobne si myslim ze jestlize jsou banky tak "zivotne dulezite" tak je neco velmi spatne.
            swen
            • Re: no a ja to nechapu.
              8.6.2010 15:08

              Nejméně 80% firem používá nějakým způsobem, půjčky od bank (u větších firem 99%). Z těchto by bez bankovní půjčky 80% okamžitě bylo insolventní a okamžitě by stály na prahu bankrotu. Pokud zkrachuje jedna banka, klienty obvykle ráda převezme jiná a nic extra se neděje, ale problém je když by měly zkrachovat všechny, nebo většina bank. Úvěrování podniků by neměl kdo převzít. Kdyby bylo riziko, že kvůli hamižnosti a špatným rozhodnutím zkrachují všichni zemědělci v Evropě, bylo by lepší je za stovky miliard zachránit, nebo nechat zbankrotovat? Je lepší být k hamižným zemědělcům přísný a spravedlivý a nechat je krachnout? Jeden rok by se na polích nic nezaselo a byl by hladomor. Sociální nepokoje, ale hamižní zemědělci by byli po právu potrestáni. Já raději zaplatím několik tisícovek ze svých daní, než mít hladomor a sociální nepokoje. S bankami je to obdobné, ale ne tak vyhrocené. Zemědělci dávají lidem najíst, banky drží pod krkem většinu firem, které dávají lidem práci.
              ..
              • vtip je v tom,
                9.6.2010 9:15

                ze nic z toho co popisujete by se nestalo. Zemedelci by zaseli jelikoz by jim ti, co dodavaji osivo to osivo dodali - protoze by se jim jinak zkazilo. Ti co dodavaji naftu by jim ji dodali - protoze jinak by meli hlad... atd. Jen by se nechali krachnout banky a za rok by na jejich miste vyrostli nove. Proc si to dovoluji tvrdit? Bohuzel si neuvedomujete, ze vami navrhovane reseni je pouze a jen oddaleni problemu. Protoze takhle mohli krachnout banky, potom krachne stat. Ten stat ktery ozebracil sve lidi a jejich penize nalil nyni soukromnikum do bank. Zadne perpetum mobile neexistuje... ani v ekonomice.
                swen
                • Re: vtip je v tom,
                  9.6.2010 9:39

                  Chápejte, ze dnes peníze = dluh a banky jsou instituce, kde se peníze / dluhy vytvářejí. Vaše představa zajisté je, že svět ke svému fungování peníze nepotřebuje. Ráno půjdu montovat do škodovky a večer si odnesu místo peněz dveře od Oktávky ty vyměním se sousedem za židli (neboť dělá v truhlárně) a pytel šroubků. Pak půjdu na trh a židli směním za boty pro děti. Do večera se budu snažit vyměnit šroubky za něco k jídlu a když se mi to podaří budu večer usínat s dobrým pocitem jak ten svět bez peněz skvěle funguje. Logika s níž prodejce nafty dodá palivo zemědělcům ( I když ví, ýže nedostane zaplaceno) v mašem hypotetickém případě, je stejná jako logika toho, že vlády zachraňují banky. Buď to zaplatí vláda (a přes daně my všichni) nebo prodejci nafty a osiva.
                  ..
                  • pletete se,
                    10.6.2010 14:44

                    netvrdim ze nepotrebujeme penize. Potrebujeme. Vy jste popsal katastrofalni situaci kdy tady lide umrou hlady. To je kravina. Jestlize by se nechali banky krachnout tak by se temer nic nestalo. To plaseni je pouze a jen marketing jako v pripade praseci, ptaci a ja nevim jake chripky. Proste si nekdo potrebuje namastit kapsu. Jinymi slovy socializovat ztraty a kapitalizovat zisky. A jak je videt tak jak prosti lide jeste dosud veri na ZHN v Iraku tak obrovska spousta prostych lidi veri ze pokud by se nechali padnout spatne banky ze by byla apokalipsa. Pritom by se jen a pouze narovnalo trzni prostredi... Opakuji, to co se nyni deje je to nejhorsi co se muze stat. Ozebracuje se dolnich 80% a to v historii jeste nikdy k nicemu dobremu nevedlo.
                    swen
                    • Re: pletete se,
                      10.6.2010 15:56

                      Peníze neodmítáte a špatné banky chcete nechat zkrachovat. Celkem rozumný názor, ale co chcete dělat v okamžiku, kdy všechny banky jsou špatné? Váš názor je nechat zkrachovat, OK respektuji, ale nesouhlasím. Kolik dní si myslíte, že je naše společnost schopna fungovat bez bank? Už první den by se začaly opožďovat dodávky zboží, protože půlka kamionů by nebyla schopna načerpat palivo na kartu. A to nemluvím o lidech, co by měly v zkrachovalých bankách peníze. Podle mě podceňujete rozsah problému v Irsku, kde jsou tři velké banky jedna plnější toxických úvěrů developerům než druhá. Určitě nezastávám názor na socializaci nákladů a privatizaci výnosů, ale co v současné šlamastyce. Pořád je nejlevnější to co jsem psal hned na začátku část nákladů dají všichni z daní a další část stávající akcionáři. Spravedivé by pak bylo i vyšší zdanění těchto bank. Nicméně zde řešíme zachránit či nezachránit a mě z toho jednoznačně vychází zachránit a pak se bavit, jak se pokusit ty peníze daňovým poplatníkům vrátit.
                      ..
    • Re: takze pokud jsem to spravne
      8.6.2010 8:49

      Problém je trochu složitější. Irské banky by bez zásahu vlády a po promítnutí všech ztrát měly nejspíše záporný vlastní kapitál ve výši desítek miliard Euro. Pro vlastníky žádné neštěstí, neboť jde o společnosti, kde vlastníci neručí celým svým majetkem. Než znárodnit a muset vše nasypat z vládní kapsy je efektivnější a levnější řešení do bank nasypat část vládních peněz a přinutit vlastníky, aby doplnily další část peněz. Možnost neřízeného divokého bankrotu asi nikdo neuvažoval, protože pak by nezaměstnanost nebyla 14% ale 40%, nehledě na to, že by nakonec vláda stejně musela vyplatit vkladatele bank.
      ..
    • Re: takze pokud jsem to spravne
      8.6.2010 8:16

      Nebojte my se dočkáme taky, teď se musí natáhnout nové penězovody, potvrdit staré a rozdělit koryta.Fronta už stojí.
      Homo
    • Re: takze pokud jsem to spravne
      8.6.2010 1:06

      Tak je to správný, na chudý musí být přísnost.
      HonzaH
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
9:00CZ - PPI, y/y
11:00EMU - CPI, y/y