Haag - Vítězství v předčasných nizozemských volbách nakonec těsně připadlo liberální Lidové straně pro svobodu a demokracii (VVD) s 31 mandáty. Druzí skončili sociální demokraté ze Strany práce (PvdA) s 30 mandáty. Vyplývá to z konečných výsledků středečního hlasování, které dnes zveřejnila televizní stanice NOS. První odhady po uzavření volebních místností předpovídaly remízu mezi VVD a PvdA. Pro liberály je to první volební vítězství po téměř sto letech.
Výsledky potvrdily, že největší zisk od posledních voleb v roce 2006 zaznamenala protiislámská Strana pro svobodu (PVV) kontroverzního politika Geerta Wilderse. Celkem si polepšila o 15 poslaneckých křesel až na 24 mandátů. To je proti prvotním odhadům dokonce lepší výsledek. Wildersovi se navíc podařilo zvítězit v některých významných regionech, především v Limburgu, kde získal více než 30 procent odevzdaných hlasů a kde na druhém místě skončila VVD s odstupem takřka 13 procentních bodů.
Největší propad zaznamenala Křesťanskodemokratická výzva (CDA) odcházejícího premiéra Jana Petera Balkenendeho. Ten byl premiérem nepřetržitě posledních osm let a celkem sestavil čtyři koaliční vlády. Strana však tentokrát získala pouhých 21 křesel, což je o 20 méně než v roce 2006. Balkenende po drtivé porážce rezignoval na post lídra strany a vzdal se i možnosti zasednout v parlamentu.
Významně si naopak polepšily některé menší politické strany. Svůj historicky nejlepší výsledek zaznamenala Zelená levice (GL), která má deset mandátů - o tři více než dosud. Sedm nových mandátů - a celkově rovněž deset - má liberální strana Demokraté 66 (D66). Je velmi pravděpodobné, že obě tyto strany, nebo minimálně jedna z nich, zasednou v nové vládě.
Kabinet bude téměř s jistotou sestavovat šéf VVD Mark Rutte. Již nyní je zřejmé, že koalice se bude muset skládat z nejméně čtyř stran napříč politickým spektrem.
Konečné výsledky voleb a porovnání s rokem 2006:
Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) |
22 |
31 |
+9 |
Strana práce (PvdA) |
33 |
30 |
-3 |
Strana pro svobodu (PVV) |
9 |
24 |
+15 |
Křesťanskodemokratická výzva (CDA) |
41 |
21 |
-20 |
Strana práce (SP) |
25 |
15 |
-10 |
Zelená levice (GL) |
7 |
10 |
+3 |
Demokraté 66 (D66) |
3 |
10 |
+7 |
ChristenUnie (CU) |
6 |
5 |
-1 |
Státní reformovaná strana (SGP) |
2 |
2 |
0 |
Strana za práva zvířat (PvdD) |
2 |
2 |
0 |
V neděli rozhodnou ve volbách Belgičané nejen o složení nového parlamentu, ale nepřímo i o budoucnosti své země. Nad ní se vznáší obavy z možného rozpadu. Problém soužití dvou hlavních místních jazykových komunit - Vlámů a Valonů - totiž předčasné hlasování vyvolal. Byl i jedním z vůdčích témat předvolební kampaně, řešení sporů však stále není na obzoru.
Podle průzkumů má zatím nejvíc šancí na vítězství vlámská separatistická strana Nová vlámská aliance (N-VA). Získat by mohla kolem 26 procent. Tato strana dlouhodobě agituje za postupné "rozpuštění" Belgie. Její lídři v minulosti označovali za příklad ukázkového "rozvodu" země Československo z počátku 90. let. N-VA se také dala slyšet, že by podpořila frankofonního premiéra, pokud by se však podařilo dohodnout plán postupného přenášení dalších pravomocí na regiony. To, byť v menší míře, podporují i další vlámské strany, Valoni jsou v tomto o poznání obezřetnější.
Volby mají i evropský přesah. Jen zhruba dva týdny po hlasování totiž Belgie usedne do předsednického křesla v Evropské unii. Vzhledem k tomu, že po minulých volbách v roce 2007 sestavování kabinetu trvalo asi devět měsíců a alespoň několikaměsíční anabáze je to prakticky po každých volbách, dá se očekávat, že minimálně část předsednictví bude fungovat současná udržovací vláda.