Úrokové sazby České národní banky pravděpodobně zůstanou na současné velmi nízké úrovni déle, jelikož došlo k nárůstu rizikovosti současného ekonomického prostředí, uvedl viceguvernér ČNB Mojmír Hampl pro chorvatský časopis Banka Magazíne.
"Objevily se nové faktory ohrožující růst a zpomalující inflaci, nebo minimálně nové zdroje nejistoty, zejména pak v eurozóně. V této situaci si myslím, že ČNB pravděpodobně podrží nynější poměrně nízkou úroveň úrokových sazeb po delší dobu, než jsem si dříve myslel." uvedl Hampl pro chorvatský tisk.
Viceguvernér ČNB v únorovém rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že „jsme se sazbami na dně a čeká nás cesta k růstu.“ Jedním dechem však tehdy dodával, že načasování dalšího vývoje sazeb zůstává otázkou a předpokladem dalšího nesnižování sazeb je, že „nedojde k nějakým zcela mimořádným událostem, které zvlášť v této turbulentní situaci nelze nikdy vyloučit.“ Od té doby eskalovala evropská dluhová krize a ČNB v květnu přistoupila k dalšímu snížení úrokových sazeb na historickém minimum 0,75 % platné dodnes.
Další otázkou, které se rozhovor nevyhnul, byly návrhy některých vlád na zvláštní zdanění bankovních institucí, pro krytí výdajů na budoucí krize. Hampl již na začátku tohoto týdne v deníku E15 napsal, že případné vytvoření speciálních „záchranných fondů“, naplňovaných touto daní pro případ špatných časů, může v bankovním sektoru spíše zvyšovat, nikoli snižovat morální hazard, kterého chceme mít všichni spíše méně. Dále varoval, že zavedení bankovního odvodu může zdražovat služby pro koncové klienty a bude zřejmě odrazovat přítok nového kapitálu do sektoru, ačkoliv „se všichni unisono shodují, že právě kapitálu bude finanční sektor v budoucnu potřebovat více než dnes.“ V dnes publikovaném rozhovoru si viceguvernér ČNB, kromě shrnutí popsaného názoru, povzdychl, že „bohužel bankovní daň získala politickou podporu v mnoha západních zemích EU a ČNB či Česká republika jako taková mají pouze malou šanci s tím cokoliv udělat.“
Současné problémy eurozóny podle Hampla zcela zřejmě povedou ke změnám, ale nikdo (insideři a outsideři) podle něho v současnosti neví, jak budou tyto změny vypadat. „Eurozóna je unikátním experimentem v rámci monetární historie, a tak neexistují žádné příklady k následování, žádné prokazatelně dobré cesty. Eurozóna si bude muset svou budoucnost zformovat sama. Počkejme a uvidíme,“ zakončil rozhovor Hampl.
(Zdroj: ČNB, Banka Magazíne, E15)