Nové pravidlo pro oceňování ředitelů: větší propouštění => větší mzda

Korporátní sféra ve Spojených státech v loňském roce pod tíhou recese snížila počet zaměstnanců v důsledku zpomalení ekonomiky o několik milionů. Nejhorší ekonomická krize od dob Velké deprese však nezměnila trend růstu platů vrcholného managementu. Podle studie amerického výzkumného institutu Institute for Policy Studies se průměrné finanční ohodnocení generálních ředitelů v USA po upravení o inflaci proti devadesátým létům zdvojnásobilo, vůči létům osmdesátý zčtyřnásobilo a oproti polovině dvacátého století je dokonce na osminásobku. Zajímavé přitom je, jak výrazně se schopnost ředitele „rozloučit se“ s částí zaměstnanců v současnosti odráží na jeho příjmu.

Padesátka generálních ředitelů amerických firem, kteří v období mezi listopadem 2008 a dubnem letošního roku oznámili největší propouštění, vykázala za loňský kalendářní rok průměrný celkový plat (včetně bonusů a dalších benefitů) 12 milionů dolarů. Průměr v rámci firem zařazených do indexu S&P 500 přitom byl o 42 procent nižší. Do této skupiny firem přitom spadají společnosti těžce zasažené ekonomickým poklesem, mezi něž lze zařadit například General Motors a Citigroup, ale i podniky v lepší situaci jako Verizon a Caterpillar.

Studie dále ukazuje, že zatímco průměrné ohodnocení CEO společností zařazených do indexu S&P 500 loni kleslo o 11 procent, padesátka nejvíce propouštějících ředitelů si v průměru polepšila o 7 procent. V následující tabulce naleznete nejlépe placené „propuštěče“:

* včetně ohlášeného propouštění nové entity vytvořené spojením firem Schering-Plough a Merck

Zdroj: Institute for Policy Studies

Velká většina zmiňovaných firem (72 procent), které masivně snížily zaměstnanost přitom zároveň zaznamenaly zvyšování ziskovosti. Podle amerického institutu se jedná o podobnou reakci jakou korporace předvedly v období Velké deprese a která by se dala shrnout následovně: „vymáčknout více z méně zaměstnanců, navýšit tak zisky a přitom udržet vysoké finanční ohodnocení generálních ředitelů.“

„Existuje stále všeobecně uznávaná teze, že když generální ředitelé sesekávají stavy, jsou to „drsní hoši“, kteří podnikají nezbytné kroky pro zeštíhlení a úspory společnosti, což se pozitivně projeví na výsledku hospodaření,“ uvedla k výsledkům studie její hlavní autorka Sarah Andersonová.

Zároveň však varuje před krátkozrakostí těchto opatření dočasně navyšujících zisk a s tím i příjmy vedoucích pracovníků. „Chceme, aby lidé začali myslet v delším časovém horizontu a uvědomili si celou řadu nákladů, které s sebou masivní propouštění nese,“ říká Andersonová a jmenuje například negativní dopad na morálku „přeživších“ zaměstnanců a náklady spojené s budoucí nutností najmout a vycvičit nové pracovníky v dalším období konjunktury.

(Zdroj: Institute for Policy Studies, CNBC)