Roman (ČEZ) pro HN: Letošek je o hledání úspor a zvyšování efektivity; zda je růst cen elektřiny výkyvem či trvalým oživením je zatím otázkou

Aktualizováno (12:16) „Nyní jsou pro nás důležitější věci, než rychlý růst. Neříkám tím, že růst firmy skončil, ale je přirozené, že firma se vyvíjí v určitých cyklech, ve kterých po růstu přichází konsolidace a využití daných investic,“ uvedl v rozhovoru pro HN šéf tuzemské energetické společnosti ČEZ Martin Roman. Nepřímo tak potvrdil dřívější slova obchodního ředitele Alana Svobody, podle kterého ČEZ v příštím roce přistoupí k omezení investic.

Martin Roman v rozhovoru potvrdil, že současná situace na trhu s elektřinou mění rozvojové plány firmy. „Expanze i naše chuť k nákupům je samozřejmě determinována i momentálními podmínkami na trhu. Kdyby se elektřina prodávala za 90 eur na megawatthodinu, možná bychom měli trochu jiné rozvojové plány, než jaké máme teď, kdy stojí megawatthodina 50 eur,“ uvedl. V celé střední Evropě nyní podle šéfa ČEZu ceny elektřiny stagnují či nepatně rostou a projevuje se pozvolna oživení poptávky po energii ve všech zemích, kde ČEZ působí. „Dodejme, že většina z nich na tom byla během krize dost zle. Je ale otázka, zda to, co teď vidíme, je jen malý výkyv, nebo projev stabilnějšího oživení. Co se mě týče, já jsem mírným optimistou. Nesdílím názor, že má krize podobu dvojitého W a myslím si spíš, že jsme na počátku vzestupné fáze,“ uvádí Roman.

Pro ČEZ letošní rok charakterizoval jako „hledání úspor a zvyšování efektivity“. Aktuální podmínky podle Romana neumožňují růst prostřednictvím rostoucí ceny dodávek ani růst skrze zvyšování výroby, kde je kapacita elektráren ČEZu využita na maximum. „Pak zbývá snižovat náklady,“ uvedl Roman. Ke zpětnému hodnocení výkonnosti roku 2009 šéf energetiky uvedl, že pro ČEZ byl rok 2009 rokem rekordních výsledků, přestože trh padal. „Podařilo se nám to díky správné strategii, díky tomu, že jsme krizi jako jedni z mála předvídali včas a v roce 2008 jsme změnili strategii prodeje naší elektřiny. Do té doby se vyplácelo prodávat na poslední chvíli, protože pak byly nejvyšší ceny. My jsme odhadli včas, že krize přichází, prodali jsme elektřinu dopředu s větším předstihem, než se normálně prodává, a vydělali jsme díky tomu našim akcionářům desítky miliard korun. I proto jsme dosáhli rekordu v hospodaření,“ uvedl Martin Roman.

Ohledně letošního roku zmínil další významné specifikum s dopady na budoucí vývoj a to masivní nástup obnovitelných zdrojů energie. „Podpora solárních elektráren a dalších obnovitelných zdrojů do budoucna energetiku určitě výrazně ovlivní,“ uvedl Roman. Mezi ČEZem a sdruženími zastupujícími producenty solární energie se rozhořela diskuse o rozsahu nově připojených zdrojů a míře zdražení elektrické energie v příštím roce. „ČEZ od počátku upozorňoval, že solární energetika je problém, vždycky jsme byli proti ní. Říkali jsme - Zastavme solární šílenství, je to nesmysl. Jenomže když už někdo pro svůj projekt vyjme půdu ze zemědělského fondu, získá územní rozhodnutí, stavební povolení, smlouvu o připojení, pak je jasné, že jeho elektrárna stejně vznikne. A v tom případě je lepší, když zisky z jejího provozu budou končit u českého státu, a to třeba i prostřednictvím firmy ČEZ, než aby končily v zahraničí u nějakého německého či britského investičního fondu. Kdybychom ty investice nerealizovali my, připravené projekty stejně koupí někdo jiný,“ opakuje šéf ČEZu postoj k solární energetice a také ke vlastním investicích firmy do těchto projektů.

Roman potvrdil, že za utlumením expanze ČEZu skrze další akvizice stojí také dostavba jaderné elektrárny Temelín. „Je to běh na dlouhou trať, samotná výstavba trvá přes pět let, minimálně stejně dlouhá je příprava dokumentace, takže dobu do dostavby musíme počítat na nějakých dvanáct let. Z krátkodobého hlediska nás tato investice zatíží vysokými výdaji, ale z dlouhodobého pohledu, tedy z horizontu těch víc než deseti let, posune ČEZ na kvalitativně vyšší úroveň a upevní naši pozici,“ uvedl Roman. Upozornil na širší rozvoj jaderné energetiky ve střední Evropě. Už dnes ve střední a východní Evropě většina zemí jaderné elektrárny provozuje. Do budoucna o stavbě nových jaderných reaktorů uvažuje kromě nás i Slovensko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko či Rumunsko,“ uvedl Roman.

To, že ČEZ v příštím roce přikročí k zatím neurčenému omezení investic kvůli nejistému výhledu dalšího růstu cen elektřiny, uvedl pro Bloomberg na počátku září obchodní ředitel energetické skupiny Alan Svoboda. „Někteří experti se přiklánějí k rychlému růstu cen komodit, jiní hovoří o stagnaci a vysoké volatilitě a to zvláště u elektřiny. Tento nedostatek transparentnosti trhu činí velmi obtížnými kalkulace návratnosti našich investic. Naše růstové a investiční ambice budeme přehodnocovat,“ uvedl Svoboda. O konkrétním rozsahu omezení investic hovořit nechtěl. Již dříve se ale ČEZ vyslovil směrem k soustředění na domácí trh od dalších zahraničních akvizic, stejně tak, jako již dříve naznačil plánovanou redukci CAPEX.

V roce 2009, která Martin Roman označil na rekordní, ČEZ na investice v rámci expanze a modernizací vynaložil 57 miliard korun, nejvíce od roku 2005. Expanze ve střední a východní (zejména jihovýchodní) Evropě mu pomohly posílit tržby a konkurenční pozici vůči RWE či E[.]ON. V loňském roce ČEZ převzal například producenty elektřiny v Turecku či Rumunsku a těžaře uhlí Mitbrag AG v Německu.

Nejnovější žebříček firem podle tržní kapitalizace sestavení Deloitte ukázal, že ČEZ v regionu na datech ke konci července vede s 18,9 miliardami eur, následován polskými bankami PKO BP a Bank Pekao s 12,2 mld. eur a 10,7 mld. eur.

V žebříčku pěti set nejlepších společností Central Europe Top 500 podle konsolidovaných výnosů společností za fiskální rok 2009 z Bosny a Hercegoviny, Bulharska, ČR, Chorvatska, Estonska, Maďarska, Makedonie, Litvy, Lotyšska, Polska, Rumunska, Srbska, Slovenska, Slovinska a Ukrajiny. Vyhodnocení vychází z výnosů, které vykázal konkrétní právní subjekt působící ve střední a jihovýchodní Evropě. V tomto žebříčku je ČEZ třetí za PKN Orlen a MOL.

(Zdroj: HN, Bloomberg)