Ve Washingtonu se šíří nebezpečná fantazie: USA mohou donutit Čínu k posílení její měny. Ta od počátku září proti dolaru posílila o 1,8 % a tak může umožnit další růst ve snaze odvrátit odvetné kroky ze strany USA. Nové zákony by totiž umožnily vládě Spojených států potrestat Peking zavedením tarifů v případě, že nedojde k dalšímu posílení renminbi.
Důraz, jaký Washington na kurz měny klade, je pochopitelný. Jde o viditelný indikátor vzájemných vztahů. Silnější renminbi by snížil obchodní nerovnováhy zvýšením konkurenceschopnosti amerického zboží a pomohl by Číně potlačit domácí inflaci. Tlačení Číny do posílení vlastní měny by ale v konečném důsledku bylo chybou. Pokud by USA použily nástroje, které nejsou povoleny ze strany Světové obchodní organizace WTO, riskovaly by obchodní válku, ztratily by podporu jiných zemí a poškodily by systém volného obchodu, na jehož rozvoji pracovaly několik desetiletí. USA by také měly méně energie na řešení dalších problémů, jako je diskriminace hi-tech importů ze strany Číny. A vyšší inflace v Číně již nyní zvedá o inflaci upravenou hodnotu renminbi, která je pro obchodní toky klíčová.
Čína se chová chytře. Její vláda reaguje pomalu na stížnosti z USA, většinou se ale vyhýbá jednoznačnému porušení pravidel WTO. Pokud budou Spojené státy reagovat způsobem, který je s nimi v rozporu, budou ony tím, kdo je považován za zlého. Zastánci razantního postupu se tím ale netrápí. Čína by podle nich z obchodní války ztratila více než USA a případnému tlaky by se tedy podvolila. Jiní ekonomové ale tvrdí, že USA by takovou válkou velmi trpěly. Čína pro americké exporty představuje rostoucí trh a čínská vláda by se ve snaze vyhnout se sociálním nepokojům snažila ukázat, že se nedá tlačit do ústupků.
Jednotlivé země si nezajistí cestu k prosperitě devalvací svých měn. Je těžké si představit, že Spojené státy by začaly produkovat hračky, televizory a spodní prádlo, které nyní dováží z Číny. Navíc by jen platily více za stejnou věc, nebo ji kupovaly z jiných nízkonákladových ekonomik, jako jsou Mexiko, Vietnam a Indonésie. Když mezi roky 2005 a 2008 čínská měna posílila o 20 %, obchodní deficit s Čínou vzrostl stejnou měrou. Namísto kladení důrazu na měnu by se Spojené státy měly snažit zlepšit svým společnostem přístup na čínský trh. Čína se snaží podpořit domácí hi-tech odvětví. Pokud tak činí prostřednictvím dotací a diskriminace zahraničních firem, je to jasné porušení pravidel WTO. Správným přístupem jsou protesty u této organizace, jako tomu bylo v případě protestu United Steelworkers proti čínské podpoře technologií v oblasti čisté energie.
Uvedené je výtahem z „On the Yuan, Be Careful What You Wish For“.
(Zdroj: Businessweek)