Zatímco domácnosti a malé podniky stále na půjčku ve většině případů nedosáhnou, velké mezinárodní korporace se bohatě obkládají hotovostními polštáři. Vystavují dluhopisy v řádech miliard dolarů, přitom jen málo z nich získané peníze skutečně směřuje tam, kam vláda zamýšlela - do ekonomiky. Při extrémně nízkých sazbách raději tvoří tučné zásoby a vyčkávají, protože se jim to zkrátka vyplatí.
Takový vývoj připomíná známou otázku s vejcem a slepicí: společnosti tvrdošíjně šetří a čekají, až se ekonomika rozhýbe, k tomu ale jen tak nedojde, nezačnou-li velké firmy utrácet. Schopnost politiků ekonomiku stimulovat se tak ukazuje jako značně omezená. Fed udržuje sazby takřka na nule již téměř dva roky a umožňuje tak korporacím emitovat balíky bondů, jejichž výnosy se pohybují okolo jednoho procenta, i níže. Ty ale hozenou rukavici neposílají dál v podobě investic a tvorby pracovních míst. Nízké sazby tak v konečném důsledku zapůsobily zatím spíše negativně v podobě snižování hodnoty úspor domácností. „Společnosti mají prospěch z půjčování a zadržování hotovosti, na ekonomiku to ale zatím pozitivně nijak nedolehlo,“ přitakává ekonomka v New Yorku Dana Saporta.
Společnosti aktuálně zadržují celkem 1,6 bilionu dolarů v hotovosti, tedy mírně přes 6 % jejich celkové hodnoty aktiv. V prvním čtvrtletí letošního roku činil poměr 6,2 %, nejvýše od roku 1964, kdy byl o dvě desetinky výše. Kdy se ale firmy rozhodnou tyto peníze reálně utrácet, tj. konkrétněji řečeno, kdy začnou opět přijímat nové zaměstnance, je aktuálně tou hlavní otázkou v době mírného oživování za stagnujících, či dokonce stále se zhoršujících, podmínek na trhu práce (na tom americkém je aktuálně téměř 15 milionů oficiálně hlášených nezaměstnaných).
Investice do vybavení a softwaru vzrostly za první pololetí meziročně o pětinu, což je podle ekonomů stále nesrovnatelné s předkrizovou úrovní. Michael Gapen z Capital se domnívá, že tyto nové investice mohou firmám sloužit spíše ke zefektivnění výroby a dalšímu krácení pracovních míst, navíc investice do rozšiřování kapacit stále stagnují. Zatím se firmy snad obávají druhé recese nebo příliš pomalého růstu, který neučiní z žádné potenciální investice dostatečně výhodnou. Až se ovšem vrcholní manažeři rozhodnou uvolnit svému podnikání otěže, jimi řízené korporace budou silné, dobře kapitalizované a připravené na energický nástup na trhy.
Levné peníze mohou mít namísto tvorby pracovních pozic další důsledky, s nimiž tvůrci politik nepočítali. Některé firmy využívají hotovost nabytou na dluhopisových trzích k tomu, aby si takzvaně daly do pořádku vlastní finance. uvedl, že hotovost směruje na zpětný odkup svých akcií a jiné společnosti jí financují své dlouhodobé závazky nebo akviziční činnost. To vše může přinést prospěch akcionářům a zredukovat dlouhodobé firemní náklady, viditelný vliv na snižování nezaměstnanosti a podporu ekonomického růstu však aby pohledal.
V případě společnosti , která si zářijovou emisí dluhopisů přišla na 4,75 miliardy dolarů při sazbě 0,875 procenta, může jít mimo jiné o snahu daňové optimalizace, domnívá se analytik Moody’s specializující se na , Richard J. Lane. Kdyby skutečně potřebovala hotovost, mohla si ji vytáhnout z jednoho ze svých zahraničních provozů, ale „půjčení nových peněz na dluhovém trhu je nyní levnější, než si převést své vlastní prostředky ze zámoří,“ argumentuje Lane. Podobnou strategii potvrzuje i společnost Company, která ve zprávě uvedla: „Současné prostředí nízkých sazeb nabízí skvělou příležitost k refinancování našich dlouhodobých závazků za výhodnějších cen“.
Podle dat společnosti Dealogic si americké společnosti půjčily od začátku roku již 488 miliard dolarů, o 7 procent více než za celý loňský rok, a jsou tak na cestě k překročení rekordu z roku 2007 ve výši 589 mld. USD.
(Zdroj: NYT)