Ještě před rokem Polsko a Česká republika pokračovaly v plánech na opuštění své měny a na vstupu do eurozóny. Přínosem by byly nízké sazby ECB a upevnění vztahů s hlavními obchodními partnery. Nyní však jejich snahy ochladly. Robert Holman z ČNB říká, že stanovení data přijetí eura „by bylo velmi riskantní a nemoudré“, prezident polské centrální banky Marek Belka chce, aby před vstupem Polska došlo k normalizaci eurozóny. Kurz měn těchto zemí byl doposud relativně stabilní. Nezávislé centrální banky také mohou namísto spoléhání se na ECB bránit ekonomiku v případě, že dojde k další bouři na trzích.
Ne každý ve východní Evropě se však od eura odvrací. Malé Estonsko do měnové unie vstoupilo 1. ledna. Jeho HDP je ale ve srovnání s Polskem a Českou republikou, kde byl úspěšně vybudován automobilový, technologický a další průmysl, velmi malý. Analytici jako Ulrich Leuchtmann z rozumějí tomu, proč Poláci a Češi vyčkávají. „Před pár lety by to bylo pro korunu a zloty negativní, nyní je čistý přínos pozitivní, protože finanční zdraví Polska a České republiky je lepší, než u zemí jako jsou Řecko a Irsko“. Podle Evropské komise by růst České republiky měl tento rok dosáhnout 2,3 %, Polska 3,9 % a růst eurozóny jen 1,5 %.
Podle by český plán vládních úspor a nízká inflace mohly do roku 2012 snížit náklady půjčování pod německou úroveň. Český rozpočtový deficit v roce 2010 dosáhl podle odhadů 5,2 % HDP, v Řecku pro srovnání dosáhl 9,6 %. Thomas Kirchmair z Deka Investment se domnívá, že východoevropské země nyní vidí přínosy ve flexibilní měně, „nakonec do unie vstoupí, ale bude to delší proces“.
(Zdroj: Businessweek)