Zejména oceláři v asijském regionu zaplatí ve druhém čtvrtletí roku za dodávky koksovatelného uhlí především z Austrálie až 400 dolarů za tunu, což znamená nárůst proti cenám pro první čtvrtletí roku o 78 procent. Dodávky na 1Q11 byly dojednány na průměrných cenách 225 dolarů za tunu. V aktualizovaném výhledu to uvedla Bank of America/Merrill Lynch, která v první polovině ledna předpovídala růst cen ke 330 USD/t.
Podle dat IHS ceny tvrdého koksovatelného uhlí, využívaného zejména ocelárnami, v minulém týdnu vzrostly již na 320 USD/t proti 280 dolarům v týdnu předchozím. Australský Queensland, ve kterém se nachází většina těžebních kapacit a který byl zásadně zasažen povodněmi, již omezil výhled těžební produkce pro rok končící k 30. červnu o 10,5 procenta na 177,3 milionu tun. V roce do 30. června 2010 to bylo 182,1 mil. tun. Dva největší těžaři, a , potvrdili, že v platnosti stále zůstává výjimečný stav vyhlášený 29. prosince, který jim umožňuje z důvodu vyšší moci neplnit závazky vůči odběratelům. Podle mluvčí Alison Smithové výjimka stále platí pro čtyři klíčové doly firmy. Mluvčí Jacqui Strambiová uvedla, že zaměstnanci v dolech se věnují zejména čerpání vody z provozů. Podle mluvčí – Mitsubishi Alliance Amandy Buckleyové, která je největších exportérem koksovatelného uhlí ze země, jsou všechny doly již ve stavu provozu (nikoli plného), ale následkem povodní je zničena infrastruktura, dopravující uhlí do přístavů (silnice, železnice).
Podle dnešního odhadu BoA/ML povodně sníží roční produkci uhlí Queenslandu kombinovanou za koksovatelné i elektrárenské (termální) uhlí o 18 až 23 milionů tun. To je výrazný nárůst proti odhadu z poloviny ledna, hovořícímu o 10 až 20 milionech tun uhlí. „Není pochyb o tom, že povodně v zemi se zařadí do čela nejhorších přírodních katastrof v historii,“ konstatovala BoA/ML ve zprávě.
Analytici soudí, že vývoj na trhu koksovatelného uhlí dovolí také tuzemskému těžaři dojednat vyšší ceny dodávek uhlí. V případě energetického uhlí by dohoda měla být známa na přelomu ledna a února, u koksovatelného uhlí pak na přelomu března a dubna (dojednává se na bázi japonského fiskálního roku). Na základě růstu cen uhlí například navýšila odhad letošního EBITDA o 25 procent, pro příští rok o 10 procent. Dopad globálního růstu cen na ceny však bude omezený, podobně se vyjádřili analytici KBC Securities. Relativní geografická uzavřenost klientely i jejího záběru dle KBC neumožní plné promítnutí globálního růstu cen do kontaktů dojednávaných od dubna.
Částečně dobrou zprávou pro odběratele je cenový pokles termálního uhlí, které reagovalo na prudký růst koksovatelného, avšak v minulém týdnu poprvé mírně korigovalo. Dle dat IHS dodávky z Newcastle v týdnu do 21. ledna klesly o 6 USD či 4,3 procenta na 132,50 USD/t.
Na povodně v Austrálii zprostředkovaně reagovala také cena elektřiny včetně pro tuzemský klíčové burzy v Německu, kde se kontakt baseload 2012 v první polovině ledna vyšplhal nad 53 EUR/t. Termální uhlí je palivem pro uhelné elektrárny a tedy nákladovým vstupem části kapacit výroby elektřiny. Obchodní ředitel Svoboda následně uvedl, že tento přechodný růst využil ke zvýšení předprodeje elektřiny na rok 2012. Z poklesem cen termálního uhlí na globálních trzích klesá také cena elektřiny na německé burze, dnes kontakt 2012 dosahuje již jen lehce nad 51 EUR/MWh, což je v souladu s průměrnou cenou, za kterou dle údajů z listopadu loňského roku předprodal 36 % své produkce. Novější údaje prozatím oficiálně neuvedl.
(Zdroj: Bank of America/Merrill Lynch, IHS, Bloomberg)