Objevují se názory, že ECB by při své monetární politice měla brát v úvahu problematickou pozici některých zemí eurozóny. ECB však musí jednat na základě perspektivy celé eurozóny. Ta musí odpovídat všem zemím a všem musí také prospívat.
Při rozhodování o nastavení sazeb v měnové unii nemůže centrální banka dělat nic jiného, než brát v úvahu pohled na celou unii. To platí pro všechny centrální banky. Ani Fed nemůže stanovit sazby na základě specifických podmínek například v Texasu či Kalifornii. Podobné je to v Evropě. Každý pokus o upřednostňování národního zájmu by ohrozil pozoruhodný úspěch jednotné monetární politiky – dosažení cenové stability v 17 zemích a pro 331 milionů lidí.
Přínosy cenové stability a nízkého inflačního rizika jsou ještě větší v dobách krize. Na vrcholu finanční krize ECB agresivně snížila sazby, nyní se ale výhled zlepšuje a ECB musí svou politiku otočit. Pokud by nereagovala symetricky, investoři by rychle začali požadovat kompenzaci za zvýšené inflační riziko. Nejvíce by to poškodilo ekonomiky, které jsou zatíženy dluhem. Není to monetární politika v eurozóně, co zvedá náklady jejich dluhu.
Nastavení sazeb na základě situace v eurozóně jako celku také neznamená, že ignorujeme heterogenní finanční podmínky v této unii. ECB od počátku krize přijala několik nestandardních opatření, která mají zajistit, aby v eurozóně došlo k řádné transmisi monetární politiky. Tyto kroky jsou ale svou podstatou přechodné a nemohou nahradit nutné změny u bank a veřejných financí.
Současné výzvy jsou převážně výsledkem neschopnosti vlád v některých zemích provádět odpovědnou politiku a implementovat reformy, které by prospěly lidem a danou zemi připravily na existenci v monetární unii. Všechny země v unii nyní musí podniknout reformy, zvýšit konkurenceschopnost a posunout veřejné finance do udržitelného stavu. Optimální měnová oblast není daná ani statická veličina. Je výsledkem odhodlání ke zvýšení odolnosti všech jejích částí.
Uvedené je výtahem z „ECB cannot tailor monetary policy for individual countries“, autorem je Jürgen Stark, člen výkonné rady ECB.
(Zdroj: FT)