Vzpomínáte si ještě na 6. května roku 2010? Ano, to je to datum, kdy se na svět poprvé dostal termín „bleskový propad trhů“ (angl. flash crash). V ten den se hlavní indexy ve Spojených státech v řádu několika málo minut posunuly o téměř 10 % níže, aby tuto ztrátu stejně tak rychle odmazaly zpět. Dodneška se vlastně pořádně neví, co bylo příčinou – oficiální vyšetřování sice prstem ukázalo na firmu Waddell & Reed Financial Inc., která dle závěrů tohoto zkoumání omylem na trhu prodala několikanásobek futures kontraktů na index S&P500, než bylo z pohledu hloubky trhu možné. Tak veliká objednávka samozřejmě nemohla uniknout pozornosti ostatních obchodníků a jejich počítačové systémy spustily cosi jako malé peklo.
Následkem této situace bylo hlasité volání po zákazu nebo alespoň omezení počítačem řízených algoritmických obchodních strategií, které se v těchto mezních polohách trhu ukázaly jako ekvivalent zbraní hromadného ničení. K ničemu takovému samozřejmě nedošlo, banky a hedge-fondy si jen vylepšily své algoritmy a vše jelo dál podle zaběhnutého schématu.
Rok se s rokem sešel a situace ne nepodobná té z loňského roku se koncem minulého týden opakovala, jen na jiné třídě aktiv – na komoditách. Stříbro v řádu několika málo dní přišlo o téměř 30 % své hodnoty, zlato oslabilo o 5-6 %. Důvodem tohoto překotného vývoje nebyl pokles indexů, ale navýšení marží ze strany hlavních komoditních burz. Ty slouží jako jakási záloha za nákupy a pokud obchodníci na jejich dokrytí resp. navýšení nemají prostředky, musí prodávat nakoupená aktiva - v tomto případě futures kontrakty na jednotlivé komodity. Burzy a jejich administrativní kroky však byly jenom jedním z faktorů, které lze vinit… Druhým nezanedbatelným vlivem bylo několik nepříliš pozitivních makroekonomických údajů, jak z Evropy, tak ze Spojených států. V Evropě šlo zejména o zklamání z meziměsíčního poklesu objednávek v německých továrnách, které v březnu oproti očekávání +0,4 % propadly o plná 4 %. Ve Spojených státech pak byly publikovány údaje z trhu práce, které nic jako jeho zlepšení prozatím nenaznačily. Konec měsíce června navíc přinese pravděpodobné ukončení nebo modifikaci programu kvantitativního uvolňování a mezi investory panují pochyby, co se bude dít dál. Lze se sice domnívat, že ve světle nadcházejících prezidentských voleb ve Spojených státech (2012) bude převládat snaha ekonomiku podpořit, ale sázet na to nelze.
Jedna věc je však chování „papírových“ komodit - vyjádřených formou burzovně obchodovaných instrumentů – a věcí druhou pak zájem o fyzickou komoditu. Z mnoha zdrojů se je možno ujistit, že poptávka investorů po skutečném stříbře (pro fyzické dodání) nijak neutuchá, právě naopak. Snad tedy nakonec nebude tak zle a vývoj posledního týdne se ve zpětném zrcátku ukáže jako bouře ve sklenici vody…
Pozn.: Připraveno pro tištěnou verzi Lidových novin