Zdrojů rostoucích inflačních tlaků v Číně je několik, vláda proto k jejich utlumení musí použít více nástrojů. Ceny tlačí nahoru růst mezd a cen komodit, Čína má také za sebou dva roky silné monetární expanze. Nyní tedy musí dojít ke zvyšování sazeb a povinných rezerv, vedle toho se zdá, že kurz renminbi začal posilovat „o něco rychlejším“ tempem. Vláda také přikročila k administrativním zásahům, například na trhu s potravinami. Inflace by tak měla dosáhnout vrcholu v polovině tohoto roku a ve druhém pololetí by tlaky již měly povolit. Pro CNBC to uvedla Jing Ulrich, výkonná ředitelka v J.P. Morgan. Silnější měna by podle ní v boji s rostoucími cenami pomohla proto, že Čína dováží velký objem komodit, sama o sobě by ale nestačila.
Brian Jackson, stratég v Royal Bank of Canada, pro CNBC uvedl, že čínská inflace se stále nachází „nepříjemně vysoko“. I ve druhé polovině roku by tak podle něho mělo pokračovat utahování politiky, i když inflační tlaky v té době poleví. Vláda minulý rok na zvyšující se inflaci reagovala pomalu, nyní by měla přikročit i k posílení kurzu renminbi. Obává se ovšem vlivu na exportéry; poslední data týkající se vývozů ale ukazují, že tento sektor si vede dobře.
Reálné sazby v Číně jsou stále blízko nuly a nemůžeme doufat, že s takto nastavenými sazbami Čína inflaci zkrotí. Pro CNBC to uvedl Hedrik-Wong z University of British Columbia. Sazby jsou jedním z nejdůležitějších cenových signálů v ekonomice a v Číně neodpovídají současné situaci. „I když vláda hovoří o tom, že inflace představuje veřejného nepřítele číslo jedna, domnívám se, že centrální banka tohoto nepřítele nebere příliš vážně,“ řekl ekonom. Vláda se obává utažení ekonomiky a posílení měny, protože si není jistá silou exportních trhů. Tato pozice ji ale zahnala do rohu a „není způsob, jak se nyní vyhnout bolesti“, uzavřel Hedrik-Wong.
Jian Chang, ekonomka pro Čínu v Capital, se také domnívá, že politika musí být ještě více utažena, inflace dosáhne vrcholu v červnu nebo červenci. Cenové tlaky v ekonomice poleví ve druhé polovině roku díky oslabujícím cenovým tlakům na trhu potravin a energií. V Pekingu podle ní sílí konsenzus, že silnější měna je v čínském zájmu, protože omezí importovanou inflaci a sníží růst likvidity v ekonomice.
(Zdroj: CNBC)