Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu v roce 2025 odstartoval hektický rok. Vlna cel uvalených na obchodní partnery USA zvýšila dovozní daně na nejvyšší úroveň od Velké hospodářské krize, rozkolísala finanční trhy a vyvolala sérii jednání o obchodních a investičních dohodách. Jeho obchodní politika a globální reakce na ni zůstane středem pozornosti i v roce 2026, ale čekají ji zásadní výzvy, informují Reuters a Yahoo Finance.
2025: Rok cel, překvapení a tvrdých vyjednávání
Trumpovy kroky zaměřené na oživení upadajícího výrobního sektoru zvýšily průměrnou celní sazbu z méně než 3 % na téměř 17 %, uvádí Yale Budget Lab. Cla nyní pro americkou státní pokladnu generují zhruba 30 miliard dolarů měsíčně.
Světoví lídři se rychle snažili vyjednat nižší sazby, často výměnou za přísliby miliardových investic v USA. Uzavřely se rámcové dohody s řadou hlavních obchodních partnerů – včetně EU, Velké Británie, Švýcarska, Japonska, Jižní Koreje, Vietnamu a dalších. Výrazně však chybí finální dohoda s Čínou, a to i přes několik kol jednání a osobní schůzku Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
EU za svou dohodu o 15% clu na své exporty a vágní závazek velkých investic v USA čelila kritice. Francouzský premiér François Bayrou ji označil za akt podřízenosti a "temný den" pro unii. Jiní ji považovali za "nejméně špatnou" možnost. Evropští exportéři se s novými sazbami vyrovnali díky výjimkám a schopnosti najít nové trhy. Podle byl celkový dopad cel ekvivalentní pouhým 0,37 % HDP regionu.
Mezitím čínský obchodní přebytek navzdory clům překročil 1 bilion dolarů. Čína diverzifikovala mimo USA, posunula výrobu na vyšší technologickou úroveň a využila svou dominanci v oblasti vzácných zemin, které jsou klíčové pro bezpečnostní infrastrukturu Západu, k odolávání tlaku ze strany USA a Evropy.
Co se nestalo? Katastrofa, kterou mnozí ekonomové předpovídali. Americká ekonomika zaznamenala v prvním čtvrtletí jen mírný pokles a rychle se zotavila díky boomu investic do umělé inteligence a silné spotřebitelské poptávce. MMF dokonce dvakrát zvýšil výhled na globální růst po Trumpovu "Dni osvobození" v dubnu, kdy oznámil cla. Inflace v USA zůstává zvýšená, ale očekává se, že dopady budou mírnější a krátkodobé, protože náklady na cla sdílejí výrobci, importéři, maloobchodníci i spotřebitelé.
2026: Klíčové otázky, které mohou změnit hru
Velkou neznámou je, zda Trumpova cla zůstanou v platnosti. Nejvyšší soud USA má začátkem roku 2026 rozhodnout o právním základu "recipročních" cel na zboží z jednotlivých zemí a o clech na Čínu, Kanadu a Mexiko spojených s tokem fentanylu do USA.
Administrativa tvrdí, že v případě prohry může využít jiné právní mechanismy, ale ty jsou složitější a omezenější. Prohra by mohla vést k renegociaci dosavadních dohod a otevřít novou éru nejistoty.
Pro Evropu je stejně důležité, co se děje v jejím obchodním vztahu s Čínou. Slábnoucí domácí trh v Číně a posun tamních firem k výrobě s vyšší přidanou hodnotou ztěžují evropským firmám expanzi. Otázkou je, zda EU sáhne po clech či jiných opatřeních proti "nerovnováze" v obchodních vztazích.
Na stole je také dohoda USA–Čína. Křehké příměří vyprší ve druhé polovině roku 2026 a Trump se Sim mají naplánované dvě schůzky.
A nakonec čeká na revizi dohoda o volném obchodu s Kanadou a Mexikem. Není jasné, zda ji Trump nechá vypršet, nebo ji přetvoří podle svých představ.
Analytici: Mírnější tón, ale nejistota přetrvává
"Zdá se, že administrativa ustupuje od nejtvrdšího postoje k clům, aby zmírnila inflační tlaky," uvedl Chris Iggo, investiční ředitel Core Investments a předseda Investment Institute ve společnosti Investment Managers. "Pro trhy to znamená menší obavy. Pokud se cla sníží nebo alespoň nezvýší, může to výhledu inflace mírně pomoci." Před podzimními volbami by "konfrontační obchodní válka s Čínou nebyla ideální – dohoda by byla pro americký výhled politicky i ekonomicky lepší," dodal.