Banky na Slovensku by měly od příštího roku platit zvláštní odvody na pokrytí nákladů případné záchrany krachujících finančních ústavů. Základem pro výpočet nové daně bude upravená suma pasiv, z níž mají banky státu odvést 0,2 procenta ročně, což je zhruba 51 milionů eur (1,25 miliardy Kč). Návrh zákona představilo ministerstvo financí, materiál ještě posoudí vláda a poslanci. O zavedení zvláštních odvodů pro banky uvažuje i Evropská unie, Česko se k nim naopak staví odmítavě.
"Cílem návrhu zákona je zavést odvody pro vybrané finanční instituce, a přispět tak k vytvoření mechanismů podílení se těchto finančních institucí na nákladech současných a budoucích finančních krizí, k zabezpečení spravedlivého rozdělení zátěže a k předcházení vzniku rozsáhlých výdajů pro daňové poplatníky," uzvedlo ministerstvo.
Slovenská bankovní asociace návrh odmítla. "V současnosti na Slovensku nevidíme jiný než politický a rozpočtový důvod pro individuální zavedení bankovního odvodu. Podoba návrhu podle nás není v souladu s návrhem Evropské komise, protože se nevytváří účelový fond a rovněž nejsou jasná pravidla pro použití prostředků," uvedl výkonný ředitel asociace Ladislav Unčovský.
Zavedení bankovního odvodu může podle něj negativně ovlivnit ziskovost finančních domů a ohrozit jejich stabilitu. Rovněž připomněl, že navrhovaná sazba daně je vyšší než v Německu, Rakousku nebo Velké Británii.
Zavedení bankovní daně na Slovensku prosazuje také opoziční strana Směr-sociální demokracie, která by chtěla získané peníze použít na ozdravení veřejných financí. Ministerstvo však opozicí navrhovaný odvod označilo za příliš vysoký.
Slovenské banky se během finanční a globální hospodářské krize do větších těžkostí nedostaly. Vláda už v minulosti ozdravila státní peněžní ústavy, které následně prodala zahraničním bankovním skupinám.