Bývalý guvernér indické centrální banky Raghuram Rajan, který nyní působí na Chicago Booth School, se domnívá, že poslední projev Jay Powella byl dobře vybalancován. Šéf Fedu dokonce „dovedl mistrně posunout očekávání mírně ke snížení sazeb, a to jen malou změnou slovníku.“ K ničemu se tedy nezavázal, ale naznačil na „posun rizik, který může vyvolat změnu sazeb.“
Podle Rajana se zdá, že růst amerického hospodářství poněkud slábne. Trh práce je znatelně ovlivněn imigrační politikou, která snižuje tempo růstu nabídky práce. Firmy pak výrazně nezvyšují poptávku po nových zaměstnancích, ale slabost na straně nabídky znamená, že ani v takovém prostředí nedochází k prudšímu zvyšování nezaměstnanosti. Fed pak uvažuje nad tím, že cla zvýší inflační tlaky, skutečným problémem by ale bylo až to, pokud by se tato inflační vlna přesunula na trh práce a do mezd.
Powell podle Rajana ale naznačil, že podle něj tento scénář není pravděpodobný. Nemělo by tedy docházet k tomu, že by růst cen vyvolaný cly spustil sekundární efekt ve formě vyšších mzdových tlaků, i kvůli tomu, jak se vyvíjí situace na trhu práce. K tomu ale Rajan dodal, že centrální banky obvykle snižují sazby v době, kdy inflace klesá. Nyní ale Powell podle něj klade velký důraz na to, jaký bude mít na ekonomiku dopad slabší trh práce. Ve výsledku to znamená, že Powell „je docela hrdličkou“. Právě proto, že i v situaci, kdy neprobíhá znatelný pokles inflace, může uvažovat o nižších sazbách.
Rajan připomněl, že v oblasti zboží se dezinflace změnila v inflaci. Efekt cel přitom podle něj ještě není plně znát, z této strany ještě přijde další růst cen. Podle Fedu ale půjde o jednorázový šok, rozhodující bude jeho dopad na inflační očekávání. Powell svým posledním projevem pak „poskytl Fedu čas“, pokud by nastal posun zpět směrem k vyšší zaměstnanosti, snižování sazeb by nemuselo přijít. Jestliže by naopak trh práce slábnul tak, jak naznačují poslední data, existoval by celkem jasný argument pro nižší sazby.
Na Bloombergu se diskutovalo i o změnách rámce fungování Fedu, o kterých se podle ekonoma hovoří zhruba každých pět let. Naposledy to bylo ještě v době, kdy se centrální banka snažila inflaci zvednout ke 2 %, pak se ale situace prudce změnila a její cíl je nyní opačný – inflaci ke 2 % snížit. Sám Powell k tomu řekl, že Fed pak měl „správný rámec pro již neexistující problém“. Powellovi podle experta nebude zřejmě připisováno tolik zásluh, kolik by mělo. Fed sice udělal chybu v odhadu přechodnosti vysoké inflace, pak ale odvedl velmi dobrou práci, když inflace šla dolů, aniž by docházelo k výraznému růstu nezaměstnanosti.
Rajan se také domnívá, že politika současné vlády přináší velkou volatilitu, a to může částečně zakrývat úspěch, kterého Fed se svou politikou po zmíněné prvotní chybě dosáhl. Pozitivní je ale i to, jak se Powell chová v situaci, kdy je na centrální banky vyvíjen obrovský tlak zvenčí. „Navzdory němu je Powell schopen nabídnout rozumný pohled na to, co by centrální banka měla dělat. V následujících letech se to může ukázat jako velmi důležitý odkaz.“
Zdroj: Bloomberg