Mnohé firmy si stanovují nerealistický cíl růstu, který neodráží to, jak rychle se jejich trhy mění. Neuvědomují si, jak velký tržní podíl by musely pro splnění tohoto cíle získat a že jejich konkurence pro splnění svého růstového cíle dělá to samé. Medián růstu velkých nefinančních společností mezi lety 1997 – 2007 dosáhl 5,9 %; jen třetina firem překročila hranici 10 %, u nich ale pravděpodobně dochází k nadhodnocení vlivu organického růstu.
Dlouhodobý pohled na reálný růst 500 největších nefinančních společností v USA mezi roky 1965 – 2008 pak ukazuje, že medián dosahuje hodnoty 5,4 % za rok, růst se pohybuje mezi 1 – 9 %, ale není patrný žádný trend směřující dolů či nahoru. Medián růstu HDP přitom dosahoval 3,2 %. Jak se tedy firmám podařilo růst rychleji než ekonomika? K tomu došlo zejména v důsledku globalizace amerických firem – výnosy ze zahraničí u nich v roce 2008 dosahovaly 48% podílu na výnosech celkových. Mnohé firmy tak ve snaze o splnění svých růstových cílů i nadále spoléhají na zahraničí, zejména na rozvíjející se ekonomiky. Konkurence ucházející se o podíl na tomto růstovém faktoru však roste také.
Historie rovněž ukazuje, že od poloviny 70. let se čtvrtina velkých společností dokonce v reálném měřítku zmenšila. Nicméně většina obchodovaných firem v následujících pěti letech čeká, že bude růst. Ve skutečnosti ale budou mnohé z nich čelit poklesu tržeb a zmenšování své velikosti. Společnosti by tak měly mít realistická očekávání ohledně výzev, kterým budou ve snaze o splnění růstových cílů čelit. Snaha o jejich splnění může v delším období zastínit výhody trpělivosti a disciplíny. Trpělivosti při budování nových zdrojů růstu ve vzdálenější budoucnosti a disciplíny při posuzování toho, jaké typy růstu přidají firmě nejvíce hodnoty.
Zdroj: McKinsey