Tuzemská energetika získává společnost Energotrans, jenž dodává teplo z Mělníka do Prahy. Naopak prodává svůj 50% podíl v těžební společnosti MIBRAG druhému partnerovi ve firmě s předkupním právem. Tím je společnost Energetický a průmyslový holding (EPH). Transakci schválily všechny příslušné orgány Skupiny .
"Dokončení transakce prodeje 50% podílu v MIBRAG nastane po jejím schválení ze strany příslušných soutěžních orgánů, její podmínkou je rovněž dokončení transakce převodu 100% podílu ve společnosti Energotrans na společnost . Součástí transakce bude i prodej projektu na výstavbu nové uhelné elektrárny Profen v lokalitě dolu MIBRAG, rovněž společnosti Energetický a průmyslový holding. Další detaily transakcí nebudou zveřejněny," uvedla energetika.
Jako zdůvodnění transakcí uvedl, že je oproti konkurenci více vystaven rizikovým tržním vlivům. "V současné době totiž významně převažuje zejména výroba elektřiny, výnosy z této činnosti však striktně podléhají tržnímu vývoji ceny elektřiny na velkoobchodních trzích. Strategicky proto musí Skupina posilovat svojí pozici v regulovaných činnostech - tj. distribuci a teplárenství," uvedla firma. Tyto oblasti dle ní poskytují stabilní výnosy bez ohledu na vývoj situace na trhu. "Proto je pro strategicky důležitější oblast teplárenství," uvádí energetika.
dodává, že navíc po německém politickém rozhodnutí skoncovat s jadernou energetikou, které proběhlo během dvou měsíců, je pro ze strategického hlediska německý trh nyní více rizikový. Německé úřady nadto deklarují, že odstavené jaderné elektrárny chtějí nahradit především obnovitelnými zdroji a plynem, což ukazují i první kroky (dohoda - Gazprom).
připomíná, že odpor veřejnosti před dvěma lety například donutil koncern vzdát se plánů na stavbu uhelné elektrárny u sárského Ensdorfu. Stejně tak EnBW odvolalo výstavbu poblíž Mannheimu. Za poslední čtyři roky elektrárenské firmy v Německu vzdaly výstavbu více jak deseti plánovaných uhelných bloků. Posledním případem z tohoto roku je situace kolem uhelné elektrárny ve vestfálském Dattelnu. Ta se stala symbolem boje mezi velkými energetickými koncerny a místními občanskými iniciativami. Koncern E.On plánoval investici ve výši 1,2 miliardy eur a 900 miliónů již prostavěl. Stojí 180metrová chladicí věž, kotelna a řada pomocných budov. Jenže ekologové dosáhli žalobami dílčího zákazu stavby.
"Ze všech těchto důvodů pak, když se nepodařilo najít shodu na avizovaném prodeji elektrárny Chvaletice, logicky přišla na pořad jednání tato varianta, jakkoliv investice do MIBRAGu i za tak krátkou dobu přinesla velmi zajímavé zhodnocení vložených prostředků," uvádí enegetika.
se o Energotrans zajímal již několik let v souvislosti s připravovanou paroplynovou elektrárnou v Mělníce, která v budoucnu zabezpečí i dodávku tepla pro Prahu. Energotrans je stoprocentní dceřinou firmou Pražské teplárenské a provozuje hnědouhelnou elektrárnu Mělník I. o instalovaném výkonu 352 MW. Podnikatelský záměr na novou 800 MW paroplynovou elektrárnu v lokalitě Mělník schválilo vedení na konci dubna 2009. Záměrem tohoto projektu je vybudovat elektrárnu, která bude připravena v blízké budoucnosti i nahradit výkon dožívajících uhelných zdrojů v této lokalitě. Stávající bloky budou postupně odstavovány v období po roce 2015.
"Lokalita je velmi vhodná pro výstavbu paroplynového zdroje, protože disponuje veškerou potřebnou infrastrukturou, včetně možnosti připojení na plynovou soustavu. V tuto chvíli provozuje v lokalitě 3 uhelné bloky, dva o výkonu 110 MW a jeden o výkonu 500 MW. Společnost Energotrans ve stejné lokalitě provozuje uhelné bloky s celkovým výkonem 352 MW," doplňuje energetika.
(Zdroj: ČEZ)