Pokud americká ekonomika upadne opět do recese, jak mnozí ekonomové varují, bude to mnohem bolestivější než při recesi předchozí. Ekonomika je totiž v současnosti mnohem slabší než v prosinci roku 2007 a většina ukazatelů jejího zdraví, včetně počtu pracovních míst a průmyslové produkce, nyní leží níž než tehdy.
Conrad DeQuadros z RDQ Economics se domnívá, že recese by v této fázi znamenala pohromu, protože ještě nebyly odstraněny důsledky té předchozí. Před ní měli Američané dost velké rezervy, nyní by ale domácnosti musely omezit výdaje až na kost. Navíc většina ekonomických nástrojů pro boj s recesí již není k dispozici. Prezident Obama tak v sobotu uvedl, že hlavní cíl představuje růst ekonomiky a tvorba pracovních míst. Čísla jsou ale znepokojující. Počet pracovních míst v ekonomice je nyní o 5 % nižší než před poslední recesí. To znamená ztrátu 6,8 milionů pracovních míst. Nezaměstnanost ležela na 5 %, nyní dosahuje 9,1 %. A většina z těch, kteří práci mají, pracují menší počet hodin.
Produktivita silně vzrostla a firmy se dnes snaží dostat z pracovníků maximální výkon. Pokud by se recese vrátila, není jasné, kolik lidí by ještě mohlo být propuštěno, aby byla zachována produkce podniků. Menší počet pracovních míst a odpracovaných hodin také znamená, že domácnosti mají menší příjmy, což pro americkou ekonomiku, která na spotřebiteli závisí, vytváří velkou překážku dalšímu růstu. Oživení je přitom obvykle taženo spotřebou domácností, nyní se ale nachází sotva na stejné úrovni jako před recesí. Neexistuje ani rezerva na trhu s bydlením – stavba nových domů téměř neexistuje a ceny domů od prosince roku 2007 klesly o 24 %.
Menzie Chinn, profesor ekonomie na University of Wisconsin, odhaduje, že rozdíl mezi současným produktem a produktem potenciálním činí již nyní asi 7 %. Pokud přijde další recese, sazby nelze ještě více snížit, protože již nyní jsou u nuly. Fed již zaplavil finanční trhy penězi a ekonomové se ani neshodnou na tom, zda to ekonomice nějak výrazně pomohlo. Fed tak již nemusí na tomto kontroverzním kroku vidět tolik pozitiv. Kongres měl při poslední recesi určitý prostor pro stimulaci – na konci roku 2007 dosahoval federální dluh 64,4 % HDP. Dnes leží na úrovni 100 % HDP a pravděpodobnost schválení další stimulace je minimální.
Je tu ale také alespoň jeden faktor, který by mohl další pokles mírnit - zisky společností. Ty jsou nyní rekordně vysoko a společnosti, které váhají s investicemi, tak sedí na hromadě hotovosti. Nemuselo by tedy dojít ke stejnému vývoji jako při poslední recesi, kdy se firmy snažily propouštěním zvýšit velikost hotovosti ve svých rozvahách.
(Zdroj: NYTimes)