Aktualizováno Maďarská vláda hladce protlačila parlamentem zákon, umožňující předčasné splacení cizoměnových hypoték za administrativních směnných kurzů, podstatně výhodnějších proti tržnímu úroku. Ztráty u dlužníků, kteří nového zákona využití, ponesou banky. Maďarská vláda v odpovědi na oficiální protest Rakouska uvedla, že čeká účast zhruba desetiny držitelů takových hypoték a tedy žádné likvidační dopady na bankovní sektor.
Poměrem hlasů 277 pro, 9 proti a 30 zdrženo zejména poslanci vládní strany Fidecz a opoziční Jobbik zajistili zákonu hladký průchod hlasováním. Dlužníci tak dostanou od vlády možnost splatit předčasně cizoměnové hypotéky za fixního kurzu 180 HUF/CHF a 250 HUF/EUR. Aktuální tržní kurzy jsou 241 HUF/CHF a 291 HUF/EUR. Ztráty dopadnou do hospodaření bank. Proti kroku se již dříve ohradilo oficiální cestou Rakousko, zejména za a Raiffeisen. Maďarská vláda v dopise ministra hospodářství Matolcsyho rakouského protějšku Mitterlehnerovi odpovídá, že očekává účast zhruba jedné desetiny ze zhruba jednoho milionu domácností s cizoměnovou hypotékou. Dlužníci se budou moci do programu u své banky přihlásit do konce roku 2011, jeho součástí není nutně nabídka banky k novému úvěru v domácím forintu.
Forint reagoval na hlasování v parlamentu oslabením o 2 % k euru (na oněch 291 HUF/EUR) a je nejslabší od července roku 2010. Maďarské CDS jsou nejvýše od dubna 2009. Největší maďarská banka ztrácí přes 3 % a od 9. září, kdy byl plán vlády oznámen, odepsala již téměř 14 procent. Ze zahraničních bank jsou největšími konkurenty a tedy i dalšími postiženými plánem vlády rakouské a Raiffeisen, a Bayerische Landesbank. „Expozice na švýcarský frank skrze úvěrů poskytnutých v CHF v Maďarsku činí 4 miliardy eur. Jedná se tedy o nezanedbatelný problém," uvedl již dříve v reakci na krok maďarské vlády analytik Patria Finance Tomáš Tomčány.
„Plán je vážnou hrozbou pro finanční sektor a širší ekonomiku,“ reagovala maďarská bankovní asociace. Banky spojené v asociaci se chtějí obrátit na maďarské i evropské soudy a krok vlády právně napadnout. Evropská unie varovala, že návrh může porušovat její pravidla, což přezkoumá. Standard & Poor’s, která zemi hodnotí jeden stupeň nad junk pásmem, pak Maďary upozornila, že jejich poslední krok vůči bankovnímu sektoru poškodí tok úvěrů do ekonomiky, dopadne na hospodářský růst i veřejné finance.
Maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že Maďarsko nemá co ztratit, protože zahraniční věřitelé ze země velkou část svých zdrojů již odčerpali a velké zahraniční banky shledají nadále ziskové v zemi zůstat. Orbán již řekl, že nuceně atraktivnější předčasné splacení hypoték je jen jedno z opatření v rámci plánu na záchranu země. Součástí bude dle něj také zjistit, kdo je zodpovědný za to, že si Maďaři mohli v dřívějších letech brát úvěry a hypotéky v zahraničních měnách zcela neomezeně, a "čí zájmy za tím stály".
Maďarsko, ale i Polsko, mají rozsáhlý problém s cizoměnovými úvěry v CHF a EUR, které si nabrali tamní obyvatelé u bank, protože tyto úvěry nabízely výhodnější úročení. Jenže za posledních pět let kurz franku k forintu zpevnil o více jak 50 procent, což potopilo do nesplatitelnosti řadu hypoték. V CHF jsou poskytnuty v Maďarsku zhruba 2/3 hypoték, v Polsku 54 procent, což představuje 16 % HDP, respektive 10 % HDP, spočetla . V současnosti nejméně 100 tisícům maďarských rodin hrozí, že přijdou o své domy a byty, na něž si půjčily. Toto číslo se shoduje s odhadem vlády o účasti v novém programu.
Maďarská vláda jako součást opatření také vyhlásila boj lichvářům, kteří obdobně jako v jiných zemích východní Evropy půjčují sociálně slabým na často až stoprocentní úrok měsíčně a splátky vymáhají i násilím. Mezi jejich oběťmi jsou často i Romové. Vláda hodlá stanovit maximální roční úrok na 30 procent, vyšší bude trestným činem. Hodlá také centrálně určovat výši poplatků za vodné, stočné a odvoz odpadků, i když jsou tyto činnosti v rukách soukromých společností. Budapešť kromě toho hodlá jednat s EU o možnosti zavést na luxusní zboží DPH 35 procent.
Stabilizační zákon má zabránit dalšímu zadlužování Maďarska a jeho obyvatel. "Uvede do souladu penzijní systém, zdravotní pojištění, daňový systém a finance obcí," uvedl Orbán a vrátil se tak k prvnímu kontroverznímu kroku maďarské vlády, kterým byl konec soukromého spoření na penzi.
Stát podle něj současně vytvoří mnoho nových pracovních míst zahájením velkých investičních projektů v zemědělství a energetice.
(Zdroj: Bloomberg)