Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Rusko chce v Íránu vybudovat největší zinkový důl na světě, sankcím OSN navzdory

Rusko chce v Íránu vybudovat největší zinkový důl na světě, sankcím OSN navzdory

20.9.2011 15:18
Autor: Václav Trejbal, Patria Online

Komoditní trh v řadě ohledů připomíná ten svatební. Najít spolehlivého a bezproblémového partnera je těžší, než se na první pohled zdá. O tom se v brzké době možná přesvědčí ruská státní korporace Rostěchnologii, která chce v Íránu spolu s místní bankou rozjet obří projekt na těžbu zinku a olova.

Podle dnešního vydání deníku Kommersant se ruský konglomerát dohodl s íránským finančním ústavem Bank Saderat Iran na vybudování dolu v Mehdiabádu v centrální části země, kde se nachází největší známé a dosud nevyužité ložisko zinku na světě. V rámci investičního projektu v hodnotě 1,2 mld. USD má být zřízen společný podnik. Realizaci joint venture by však mohl uškodit fakt, že na Bank Saderat, největší soukromou banku v Íránu, uvalila sankce Rada bezpečnosti OSN.

Projekt, který by se za normálních okolností snažili politici z obou zemí hlasitě propagovat, byl ve vší tichosti schválen na nedávném zasedání stálé rusko-íránské komise pro obchodní spolupráci. Podle protokolů z jednání bude třetím partnerem v joint venture společnost Kapsad International (75 % patří dvěma tureckým investorům, zbylých 25 % připadá na firmu ze Seychelských ostrovů). Konkrétní rozdělení podílů zatím upřesněno nebylo.

Politická podpora společnému rusko-íránskému podniku, alespoň na ruské straně, nechybí. Podle informací Kommersantu se jedná o iniciativu vicepremiéra Igora Sečina, šedé eminence ruské energetiky. Ten už letos v únoru vydal příkaz k rozpracování projektu a několika příslušným ministerstvům nařídil spolupracovat na jeho realizaci.

Parametry ložiska v Mehdiabádu jsou úctyhodné. Celkové zásoby se odhadují na 394 mil. tun rudy se střední koncentrací zinku ve výši 4,2 %; 1,6 % v případě olova a 36 gramů na tunu u stříbra. V Íránu se nachází 3 % světových zásob zinku a olova, země ale příliš významným těžařem obou kovů zatím není – v produkci zinku jí patří 15. místo, v olovu je až třiadvacátá.

Licenci na rozvoj ložiska dostala původně společnost Mehdiabad Zinc, společný podnik íránských investorů a australské Union Resources – to bylo v roce 2006. Australané chtěli začít těžit do pěti let a krom dolu na místě postavit i závod na zpracování rudy a posléze další. Kvůli zhoršujícím se vztahům mezi Západem a íránským režimem byl však projekt zmražen a licence odebrána.

Vysoká politická rizika přetrvávají dodnes. Jednostranné sankce na bank Bank Saderat, mimo jiné subjekty, uvalily v roce 2006 Spojené státy. Americké úřady banku podezíraly z financování nejrůznějších islamistických bojůvek. Na jaře roku 2008 pak byla v Radě bezpečnosti OSN schválena rezoluce přitvrzující tlak na Íránce, kterou podpořilo i Rusko, tehdy v čele s novým prezidentem Dmitrijem Medveděvem. Ten pak ve svém nařízení ruským společnostem doporučil zachovat „ostražitost“ při styku s dvěma íránskými bankami, včetně Bank Saderat, s tím, že obchodní styky s Ruskem by neměly Íránu pomáhat při rozvoji a šíření jaderné technologie a raketových systémů. V létě minulého roku byl režim sankcí znovu zostřen, avšak v posléze vydaném nařízení Dmitrije Medveděva už Bank Saderat nefiguruje.

Zdroje Kommersantu tvrdí, že na účasti problematické banky trvala íránská strana, přičemž se hledají cesty, jak možné potíže spojené se sankcemi vyřešit. Někteří úředníci jsou toho názoru, že v daném případě spolupráce s Bank Saderat pod sankční režim nespadá. Navíc, státem vlastněné Rostěchnologii by za porušení mezinárodních norem musel stíhat samotný ruský stát, a to ještě poté, co by narušení sankcí potvrdila Rada bezpečnosti, což je zatím nepravděpodobné.

Jiná otázka je, jak se ke kroku postaví americké ministerstvo zahraničí, které velmi tvrdě postihuje investice svých společností do citlivých sektorů íránské ekonomiky, nebo i styky amerických společností s firmami, které tyto „nepovolené“ investice provádí. To pocítila ruská ropná společnost Lukoil (55,55 USD, 1,35%), která před rokem opustila projekt hloubení ropného ložiska Anaran na jihozápadě Íránu. Lukoil v USA vlastní četná aktiva a jeho akcionářem je také americký koncern ConocoPhillips; hrozba odvety proto byla reálná. Lukoil tak raději odepsal 63 mil. USD, které v projektu dosud investoval, a přepustil své místo Gazprom Něfti.

Rostěchnologii ale s největší pravděpodobností podobný osud nepotká, i když už se dříve na americkou černou listinu dostala jedna z dcer korporace, vývozce zbraní Rosoboronexport, který měl Íránu dodat vyspělý systém protivzdušné obrany S-300. Pardon pro Rosoboronexport se stal jedním z mála hmatatelných výsledků politiky „resetu“, kterou v rusko-amerických vztazích praktikuje administrativa prezidenta Baracka Obamy. Rostěchnologii mají navíc v USA vlivného partnera. Před rokem se společností Boeing (64,15 USD, -1,88%) uzavřely kontrakt na dodávku ruského titanu v hodnotě 480 mil. USD. Boeing zase do Ruska dodá 50 nových úzkotrupých letounů, jelikož vyhrál tendr vypsaný právě korporací Rostěchnologii. Oznámení výsledků soutěže bylo dvakrát odloženo a vítězství Boeingu bylo ohlášeno jen několik dní poté, co americké ministerstvo zahraničí zrušilo sankce proti Rosoboronexportu. Že by shoda náhod?

(Zdroje: Kommersant, Voice of Russia, RIA Novosti)


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
19.11.2017
16:45Šéf Morgan Stanley: Revoluce ve finančnictví? Pořád je potřeba mozek
9:46Víkendář: Proč průmyslová revoluce nepřišla už do Říma?
18.11.2017
20:02Za pár let se ukáže, jak dobře na tom USA jsou
14:34Revoluční změny v dopravě a pravý důvod zájmu automobilek o Uber a spol.
8:04Víkendář: Nová hedvábná stezka mění globální ekonomiku, vše je přitom jen na začátku
0:38Vyhrajte vstupenku za 4 999 Kč na největší konferenci o akciích v ČR!
17.11.2017
22:3617. listopad ŽIVĚ: Pocta na Národní, Koncert pro budoucnost, akce v Česku i na Slovensku
22:04Závěr týdne ve znamení mírného poklesu, Tesla představila svůj truck
18:26Totální dno. Co přijde nyní?
17:11CVVM: Většina Čechů daním nerozumí. Chtějí ale víc zdanit bohaté
16:57Summary: Na aktiva Twenty-First Century se těší kupci, Applied Materials zveřejnil výborné výsledky
16:35Americký dolar nezabral ani na příznivá makro data, ani na daňové změny  
16:30Perly týdne: Silná značka ČR, vodní nafta od Audi a kladivo od Tesly
15:59Tencent může předběhnout Facebook. V tržní kapitalizaci prý do konce roku
15:14Týden technicky: Euro se bez boje nevzdává
14:47Celosvětový objem aktiv pod správou se zdvojnásobí, pro jejich manažery je to výzva
14:46Spanilá jízda Applied Materials v číslech hospodaření pokračuje
13:59Ziskovost čtveřice největších bank v ČR je velmi dobrá. Pozor ale musejí dávat na náklady
12:55Rozdílné ceny práce v Evropě a brexit. Klíčové body summitu EU ve Švédsku
12:30ČR je třetí v Evropě v online nakupování potravin

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data