Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Rusko chce v Íránu vybudovat největší zinkový důl na světě, sankcím OSN navzdory

Rusko chce v Íránu vybudovat největší zinkový důl na světě, sankcím OSN navzdory

20.9.2011 15:18
Autor: Václav Trejbal, Patria Online

Komoditní trh v řadě ohledů připomíná ten svatební. Najít spolehlivého a bezproblémového partnera je těžší, než se na první pohled zdá. O tom se v brzké době možná přesvědčí ruská státní korporace Rostěchnologii, která chce v Íránu spolu s místní bankou rozjet obří projekt na těžbu zinku a olova.

Podle dnešního vydání deníku Kommersant se ruský konglomerát dohodl s íránským finančním ústavem Bank Saderat Iran na vybudování dolu v Mehdiabádu v centrální části země, kde se nachází největší známé a dosud nevyužité ložisko zinku na světě. V rámci investičního projektu v hodnotě 1,2 mld. USD má být zřízen společný podnik. Realizaci joint venture by však mohl uškodit fakt, že na Bank Saderat, největší soukromou banku v Íránu, uvalila sankce Rada bezpečnosti OSN.

Projekt, který by se za normálních okolností snažili politici z obou zemí hlasitě propagovat, byl ve vší tichosti schválen na nedávném zasedání stálé rusko-íránské komise pro obchodní spolupráci. Podle protokolů z jednání bude třetím partnerem v joint venture společnost Kapsad International (75 % patří dvěma tureckým investorům, zbylých 25 % připadá na firmu ze Seychelských ostrovů). Konkrétní rozdělení podílů zatím upřesněno nebylo.

Politická podpora společnému rusko-íránskému podniku, alespoň na ruské straně, nechybí. Podle informací Kommersantu se jedná o iniciativu vicepremiéra Igora Sečina, šedé eminence ruské energetiky. Ten už letos v únoru vydal příkaz k rozpracování projektu a několika příslušným ministerstvům nařídil spolupracovat na jeho realizaci.

Parametry ložiska v Mehdiabádu jsou úctyhodné. Celkové zásoby se odhadují na 394 mil. tun rudy se střední koncentrací zinku ve výši 4,2 %; 1,6 % v případě olova a 36 gramů na tunu u stříbra. V Íránu se nachází 3 % světových zásob zinku a olova, země ale příliš významným těžařem obou kovů zatím není – v produkci zinku jí patří 15. místo, v olovu je až třiadvacátá.

Licenci na rozvoj ložiska dostala původně společnost Mehdiabad Zinc, společný podnik íránských investorů a australské Union Resources – to bylo v roce 2006. Australané chtěli začít těžit do pěti let a krom dolu na místě postavit i závod na zpracování rudy a posléze další. Kvůli zhoršujícím se vztahům mezi Západem a íránským režimem byl však projekt zmražen a licence odebrána.

Vysoká politická rizika přetrvávají dodnes. Jednostranné sankce na bank Bank Saderat, mimo jiné subjekty, uvalily v roce 2006 Spojené státy. Americké úřady banku podezíraly z financování nejrůznějších islamistických bojůvek. Na jaře roku 2008 pak byla v Radě bezpečnosti OSN schválena rezoluce přitvrzující tlak na Íránce, kterou podpořilo i Rusko, tehdy v čele s novým prezidentem Dmitrijem Medveděvem. Ten pak ve svém nařízení ruským společnostem doporučil zachovat „ostražitost“ při styku s dvěma íránskými bankami, včetně Bank Saderat, s tím, že obchodní styky s Ruskem by neměly Íránu pomáhat při rozvoji a šíření jaderné technologie a raketových systémů. V létě minulého roku byl režim sankcí znovu zostřen, avšak v posléze vydaném nařízení Dmitrije Medveděva už Bank Saderat nefiguruje.

Zdroje Kommersantu tvrdí, že na účasti problematické banky trvala íránská strana, přičemž se hledají cesty, jak možné potíže spojené se sankcemi vyřešit. Někteří úředníci jsou toho názoru, že v daném případě spolupráce s Bank Saderat pod sankční režim nespadá. Navíc, státem vlastněné Rostěchnologii by za porušení mezinárodních norem musel stíhat samotný ruský stát, a to ještě poté, co by narušení sankcí potvrdila Rada bezpečnosti, což je zatím nepravděpodobné.

Jiná otázka je, jak se ke kroku postaví americké ministerstvo zahraničí, které velmi tvrdě postihuje investice svých společností do citlivých sektorů íránské ekonomiky, nebo i styky amerických společností s firmami, které tyto „nepovolené“ investice provádí. To pocítila ruská ropná společnost Lukoil (55,55 USD, 1,35%), která před rokem opustila projekt hloubení ropného ložiska Anaran na jihozápadě Íránu. Lukoil v USA vlastní četná aktiva a jeho akcionářem je také americký koncern ConocoPhillips; hrozba odvety proto byla reálná. Lukoil tak raději odepsal 63 mil. USD, které v projektu dosud investoval, a přepustil své místo Gazprom Něfti.

Rostěchnologii ale s největší pravděpodobností podobný osud nepotká, i když už se dříve na americkou černou listinu dostala jedna z dcer korporace, vývozce zbraní Rosoboronexport, který měl Íránu dodat vyspělý systém protivzdušné obrany S-300. Pardon pro Rosoboronexport se stal jedním z mála hmatatelných výsledků politiky „resetu“, kterou v rusko-amerických vztazích praktikuje administrativa prezidenta Baracka Obamy. Rostěchnologii mají navíc v USA vlivného partnera. Před rokem se společností Boeing (64,15 USD, -1,88%) uzavřely kontrakt na dodávku ruského titanu v hodnotě 480 mil. USD. Boeing zase do Ruska dodá 50 nových úzkotrupých letounů, jelikož vyhrál tendr vypsaný právě korporací Rostěchnologii. Oznámení výsledků soutěže bylo dvakrát odloženo a vítězství Boeingu bylo ohlášeno jen několik dní poté, co americké ministerstvo zahraničí zrušilo sankce proti Rosoboronexportu. Že by shoda náhod?

(Zdroje: Kommersant, Voice of Russia, RIA Novosti)


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
20.6.2018
19:11Skutečné bubliny jsou někde jinde než na technologiích  
17:43EPH nabízí růst, jasnou strategii a zajímavý výnos. Od investorů přijme 3 miliardy korun i víc
17:29Praha v zeleném i přes strmý propad Kofoly, v Evropě se dařilo Unicredit  
16:51Strach přešel, opatrnost zůstává. Hlavní měny ani koruna dnes nenašly směr  
16:47Moscovici: Ukončením pomoci Řecku obrátí eurozóna list za krizí
15:59EU od pátku zavede odvetná cla na zboží z USA
15:56PKN Orlen má souhlas k vytěsnění dalších akcionářů Unipetrolu
15:04Beneš: O transformaci bude ČEZ jednat s politiky, dělit se nemá
14:59Opravte si: Čína už není jenom továrnou světa
13:56ČEZ , a.s. - Oznámení o výplatě úrokového výnosu 21.6.2018
13:11Avast stihla smršť nákupní doporučení. Nejvýš míří to tuzemské  
12:20Akcie Kofola propadají až o 24 procent. Akcionář CED Group prodal 8,5% podíl
11:01Jak může být Rusko ekonomickým trpaslíkem a zároveň vojenskou velmocí?
10:49Akcie evropských bank dnes vzkvétají. Avast má čtyři čerstvá doporučení k nákupu
10:35Trhům se vrací nálada, euro ani koruna z toho však neprofitují  
9:32Zakladatel Frolík zvažuje pustit do evropské jedničky zdravotních lůžek LINET další investory
9:12Rozbřesk: Další rok s deficitem. Ropa Brent u 75 dolarů
9:00Evropské burzy čeká zřejmě zotavení. V Praze se zastavuje obchodování s akciemi Kofoly  
8:50Poprvé od roku 2009 klesl meziměsíčně objem i počet nových hypotečních úvěrů
8:33General Electric po sto letech vypadne z akciového indexu Dow Jones

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
16:00USA - Prodeje starších domů