Rusko se rozhodlo prodloužit životnost kontroverzní generace jaderných reaktorů, a to včetně typu, který v roce 1986 explodoval v Černobylu. S odvoláním na šéfa ruské jaderné agentury Rosatom Sergeje Kirijenka to dnes napsal list The Wall Street Journal. Mnozí experti Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) se sídlem ve Vídni jsou tím podle listu znepokojeni.
Kirijenko prohlásil, že Rusko podniklo kroky k rozšíření operační životnosti všech jaderných reaktorů z dob Sovětského svazu na 45 let. Mezi reaktory, jichž se to týká, je také jedenáct jednotek stejného typu jako havarovaný reaktor v Černobylu. U těchto zařízení měli sovětští jaderní vědci původně za to, že by měly být po 30 letech provozu vyřazeny.
Předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová ČTK potvrdila, že určité znepokojení MAAE může být namístě. "Tyto reaktory by nikde jinde než v Sovětském svazu povolení nedostaly ani v těch 80. letech, protože nemají dostatečné bezpečnostní rezervy," řekla Drábová. Rusové podle ní na sebe berou zodpovědnost, že elektrárny dokážou provozovat bezpečně.
Výroky šéfa Rosatomu řadí Rusko mezi země, které po březnové havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima zaujaly jednoznačné stanovisko v jaderné energetice beze změny pokračovat. Naproti tomu třeba Německo nebo Švýcarsko chtějí v příštích letech své jaderné reaktory zavřít, zatímco některé další země ustupují od svých plánů budovat nové reaktory a chtějí modernizovat ty, které už provozují.
Přestože Rosatom nyní staví reaktory, které jsou považovány za bezpečnější než ty z dob Sovětského svazu, rozhodnutí ruské agentury přidat 15 let k operačnímu životu nejstarších jaderných zařízení vyvolává u expertů na jadernou bezpečnost vrásky na čele. Mnoho jaderných vědců, kteří se v tomto týdnu sešli na výročním zasedání MAAE ve Vídni, vyjádřilo obavy z ruského kroku, napsal The Wall Street Journal.
Samotná MAAE jako orgán OSN pro dohled nad mezinárodní jadernou bezpečností odmítla ruské úmysly jakkoli komentovat s vysvětlením, že je to výhradně ruské rozhodnutí.
Čtyři z 11 reaktorů ze sovětských dob jsou rozmístěny necelých 100 kilometrů od Petrohradu, který má skoro pět milionů obyvatel. Další tři jsou poblíž Smolenska a čtyři jsou blízko Kursku, všechny v západním Rusku.
Kirijenko přitom ještě v červnu tvrdil, že Rusko se možná po katastrofě ve Fukušimě urychleně zbaví zastaralých jaderných reaktorů první generace, aby tak přispělo ke zvýšení bezpečnosti svých jaderných energetických kapacit. Moskva podle Kirijenka už provedla první etapu prověrek svých fungujících i nově budovaných jaderných elektráren. Cílem je zajištění "absolutní bezpečnosti provozu při jakýchkoli přírodních anomáliích".
Rusko zároveň ve středu na mezinárodním fóru zástupců zemí vyrábějících jaderné technologie vyzvalo k vytvoření nové generace jaderných reaktorů, které by do budoucna vyloučily havárie podobné nedávnému neštěstí ve Fukušimě. Podle tajemníka vlivné ruské Bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa by prý bylo vhodné, aby v tomto směru země produkující jaderné technologie spojily své úsilí.
Podle Patruševa někteří politici po neštěstí ve Fukušimě trvají na omezení jaderné energetiky, ale většina expertů je prý přesvědčena, že k jaderným elektrárnám neexistuje žádná reálná alternativa. Ruský premiér Vladimir Putin dal jasně najevo, že Rusko nehodlá svou jadernou politiku měnit.