Aktualizováno Rekordní výnos, rekordní riziko. A sázka na naplnění červencové dohody eurozóny, která zajistí, že Řecko "dostojí svým dluhovým závazkům". To jsou důvody, proč kolem řeckých junk dluhopisů krouží hedgeové fondy a nemalý podíl dalších zájemců o zbohatnutí.
Podstatou sázky na zhodnocení investice je očekávání, že jednoho dne v souladu s červencovou dohodou Řecko bude zachráněno ze strany EU a MMF. Swap stávajícího dluhu včetně toho drženého soukromým sektorem (bankami) do nové dlouhodobější podoby může být naceněn někde kolem 70 (až 80) procent face value. Pokud ratifikace červencové dohody projde úspěšně národními parlamenty v průběhu října, těm, co nakoupili dluhopisy nedávno, přinese takřka 100% zhodnocení jejich investice. Řecké dluhopisy totiž nyní mění majitele na zhruba 36 centech na jedno euro face value, tedy na 36 procentech – polovině očekávaného efektu směny.
„Všichni vědí, že byla (červencová dohoda) nastavena dobře pro banky, ne pro Řecko,“ uvedl Otmar Issing, bývalý ekonom ECB. „Řecku nepomůže,“ dodal.
Podle zdrojů z trhu a příprav swapu zhruba 30 procent všech držitelů řeckých dluhopisů je nakoupilo až po 21. červenci tohoto roku, tedy po uzavření dohody eurozóny. I prohlasování EFSF dohody v Bundestagu je tak pro Angelu Merkelovou vítězstvím, při zohlednění silné domácí opozice části politiků a ještě více ekonomů včetně Issinga. Podle stávající dohody bude dluhová zátěž Řecka do roku 2015 redukována na 122 procent HDP se zapojením soukromého sektoru. Issing přitom požaduje řádnou 50% restukturalizaci dluhu.
Analytici očekávají, že směna řeckého dluhu s krácením pozic pro banky nastane reálně až v příštím roce. Předcházet jí mají, zatím v rovině spekulací chystané, kroky ECB k pomoci posílit kapitál evropských bank. Samotné Řecko má na nastavení podmínek směny jeho dluhu takřka nulový vliv, institut IIF je veden skupinou v čele s šéfem Josefem Ackermannem.
Analytici odhadují reálnou ztrátu bank ze směny řeckého dluhu mixem „dodatečných opatření“ kolem 10 procent, nyní dluhopisy obchodují s diskontem přes 60 procent. „V rámci manévrovacího prostoru to bylo dobré řešení, pro soukromý sektor atraktivní,“ míní Cagdas Aksu z Capital. To, že jako vedlejší efekt na dohodě vydělají hedge fondy, je přijímáno spíše jako malá daň za dosažení „nejlepšího možného“.
Řekne-li Trojka v Řecku OK další tranši pomoci v rozsahu 8 miliard eur a národní parlamenty eurozóny OK navýšení zdrojů EFSF, slavit budou jako vedlejší efekt až 100% zisky také hedge fondy a spol.
(Zdroj: NYT, Bloomberg, CNBC, AP)