Šéf MMF pro Evropu: Plán další pomoci Řecku se musí změnit, východiska padla (+klíčové milníky)

Zatímco je to ochota pomoci Evropě nákupem dluhopisů, dominantně akcentována jako postoj MMF k dluhové krizi starého kontinentu, mnohem vážnější slova k charakteru další pomoci Řecku pronesl šéf Mezinárodní měnového fondu pro Evropu Antonio Borges. Podle něj východiska, na kterých stála červencová dohoda na druhém balíku finanční pomoci Řecku, dnes již v zásadě kompletně neplatí a bude proto nutné změnit podobu další pomoci Řecku i míru a způsob zapojení soukromého sektoru.

Evropští lídři se 21. července dohodli na druhém balíku finanční pomoci Řecku v rozsahu 109 miliard eur, včetně dobrovolné účasti soukromého sektoru (bank) s akceptací 21% ztráty ze svých investic do řeckého dluhu. „Evropa došla k řešení podmínek velmi dobrých pro situaci bank a více než dobrých pro kompenzaci na straně Řecka. Jenže – od července je situace v Evropě podstatně jiná, zejména ohledně vývoje úrokových sazeb. Program bude nezbytně muset být přehodnocen,“ uvedl Borges s tím, že jak, je na Evropanech. Připomíná ale zejména, že ztráta, na kterou přistoupily banky v rámci komplexního řešení pomoci Řecku vycházela z předpokladů, že se Řecko vrátí na trhy v roce 2012, že tamní ekonomika v roce 2012 poroste o 0,6 procenta, že bude naplněn cíl rozpočtového schodku, cíl privatizace a nejen schváleny, ale hlavně také postupně implementovány strukturální reformy. „Je zjevné, že řada z těchto parametrů je od července někde jinde, změnit se proto musí také druhá pomoc,“ uvedl Borges. „Řecko je v mnohem hlubší recesi a to mění vše, od výhledu na růst ekonomiky, přes rozpočet přes všechny další parametry,“ dodal.

Podle Borgese se musejí změnit podmínky zapojení bank a MMF nad plánem pracuje. „Pokud se Evropa rozhodne k většímu odpisu dluhu, musí přispět méně do záchranného balíku. Menší ztráta pro banky naopak znamená větší náklady pro daňové poplatníky,“ uvedl šéf evropských operací MMF. Připomněl, že šéf ECB je velkým oponentem značných ztrát pro daňového poplatníka.

„Jestliže se Evropa rozhodne k menšímu odpisu dluhu, protože se obává o důvěru v ni, ve finanční sektor, a to je pozice prezidenta ECB Tricheta, jestliže říká, že ať Řecko dělá co dělá, dostane se jí pomoci za velkorysých podmínek, dobře, MMF s tím může žít. Mějme ale na mysli, že velký odpis dluhu, a je jedno jak velký, nevyřeší řecký problém, protože země si dál bude muset chodit na trh pro zdroje na svůj chod. A to po několik příštích let. Jsou to skutečné reformy ekonomiky, které jsou nezbytné,“ uvedl Borges.

Do konce roku 2011 zbývají necelé tři měsíce. Jaké jsou hlavní milníky, které mohou rozhodnout o dalším vývoji Řecka (i celé dluhové krize v Evropě)? Dnes ECB rozhodne o nastavení sazeb. Snížení se většinově neočekává, nasazení dalších nástrojů ano. 13. října proběhne schůzka ministrů financí eurozóny, která přiblíží rozhodnutí o uvolnění další tranše pomoci Řecku v rozsahu 8 mld.EUR. O den později jsou splatné 2 mld. EUR, další 21. října, poukázek Řecka. Do té doby proběhne Summit v Bruselu a generální stávka v Řecku. V listopadu dochází do splatnosti dalších 3,6 mld. EUR řeckých poukázek, v prosinci dalších více než 12 mld. EUR. Do konce roku má být Řecku uvolněna další tranše pomoci.

(Zdroj: AP, AFP, CNBC, Reuters, Bloomberg)