Slovensko jako jediná země eurozóny zatím neschválila navýšení pravomocí záchranného fondu EFSF. Kvůli odmítavému postoji parlamentu zároveň padla vláda premiérky Ivety Radičové, která hlasování spojila s vyslovením důvěry. Změny ve fungování fondu včera podle očekávání nepodpořili poslanci druhé nejsilnější vládní strany Svoboda a solidarita (SaS), jež odmítá pomoc silně zadluženým evropským státům. Euro po rozhodnutí slovenského parlamentu oslabilo až na 1,3584 USD/EUR, nyní je však zpět nad 1,36 USD/EUR.
Koalice čtyř stran pravého středu se kvůli rebelujícím liberálům Richarda Sulíka několik týdnů nedokázala dohodnout na podpoře dokumentu, jehož platnost si vyžaduje souhlas všech 17 zemí Evropské měnové unie. Jednání zkrachovala i včera dopoledne, kdy Radičová prosadila na schůzi kabinetu návrh spojit hlasování o fondu s vyslovením důvěry vládě.
Vládní návrh nakonec ve 150členné sněmovně podpořilo jen 55 poslanců, potřebných bylo 76 hlasů. Kromě poslanců SaS pro zvýšení pravomocí EFSF nehlasovalo i několik dalších koaličních poslanců. Vládu nepodpořila Svoboda a Solidarita, jedna ze čtyř stran koalice, které mají dohromady 79 hlasů. To rozhodlo o jejím pádu.
„Je to nepřiměřený nátlak, svým způsobem vydírání,“ uvedla včera ke spojení hlasování o EFSF s důvěrou vládě poslankyně SaS Jana Kiššová. „Je to škoda, ale respektujeme rozhodnutí premiérky. Podle mne nám to pravicoví voliči nezapomenou,“ znělo další prohlášení pro negativní výsledek hlasování z úst šéfa koaliční KDH Daniela Lipšice, podle kterého slovenská koalice padá na tvrdohlavosti několika jedinců.
Richard Sulík po hlasování řekl, že SaS zachránila evropským daňovým poplatníkům 350 miliard eur, které by byly vyplaceny na záchranu soukromých bank nakupujících řecké dluhopisy. "Mrzí mě, že naši koaliční partneři si tak dlouho neuvědomovali, že svůj principiální odmítavý postoj k eurovalu nezměníme,“ prohlásil Sulík, za kterým stáli ceremoniálně vyrovnaní poslanci za SaS.
Slovenský parlament by mohl o záchranném fondu eurozóny (EFSF) znovu hlasovat již ve čtvrtek, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na mluvčího uvedl mluvčí vládní strany SDKU, jedné ze stran vládní koalice. Předtím by se ale měla uskutečnit schůzka parlamentních stran.
Jednání s opozičním sociálnědemokratickým Směrem-SD někdejšího premiéra Roberta Fica se očekávají už dnes. Za trojici koaličních stran SDKU-DS, KDH a Most-Híd je povede lídr nejsilnější vládní strany SDKU-DS Mikuláš Dzurinda. Čtvrtá vládní strana Svoboda a solidarita (SaS) EFSF odmítá a v parlamentu ho nepodpořila ani za cenu pádu kabinetu premiérky Ivety Radičové. Mluvčí Směru-SD Ľubica Končalová ČTK řekla, že dopoledne zasedlo vedení strany. Další postup Směru-SD by mohl být znám později během dne.
Dokument v principu neodmítá opoziční Směr-sociální demokracie expremiéra Roberta Fica. Předseda opoziční strany Ten uvedl, že bude jednat o EFSF se stranami, které jeho změny nyní podporují v případě, že bude hlasování o EFSF a tím i hlasování o vyslovení důvěry vládě neúspěšné.
Strana Smer dříve uvedla, že záchranný fond v opakovaném hlasování podpoří výměnou za vypsaní předčasných voleb nebo rekonstrukci vlády. Fico před zahájením schůze sněmovny ale tvrdil, že do rekonstruované vlády jeho seskupení vstupovat nechce.
Další vývoj bude záviset také na prezidentovi Ivanu Gašparovičovi, jenž musí vládu podle ústavy odvolat. Ministři a premiérka ale zůstanou v úřadu až do jmenování nového kabinetu. Gašparovič je v současnosti na oficiální návštěvě asijských států.
Pro rozšíření efektivity EFSF se už vyslovilo 16 zemí – Belgie, Kypr, Estonsko, Finsko, Francie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko, Německo, Rakousko, Nizozemsko a naposled v pondělí večer Malta. Dohoda lídrů eurozóny z letošního léta vedle rozšíření pravomocí EFSF, který už zachraňoval Irsko a Porugalsko, počítá s navýšením kapacity fondu na 440 miliard eur (10,9 bilionu Kč). To si ale vyžaduje zvýšení garancí jednotlivými státy; pro Slovensko by to znamenalo navýšení záruk na 7,7 miliardy eur oproti dosud předpokládaným 4,4 miliardy eur. Peníze by Bratislava podobně jako další země vyplatila tehdy, pokud by zadlužená země odkázaná na pomoc od EFSF nedokázala fondu půjčku vrátit. Právě s navýšením objemu záruk nesouhlasila Sulíkova strana SaS. Liberálové od koaličních partnerů navíc neúspěšně požadovali závazek nepodpořit schválení nástupce stávajícího EFSF, což se očekává v roce 2013.
Vyslovení nedůvěry slovenské vládě automaticky neznamená vypsání předčasných voleb. Některé z parlamentních stran se mohou pokusit o vytvoření nové vlády s většinovou podporu ve sněmovně nebo ústavním zákonem schválit předčasné volby. Takový scénář se v zemi naposledy odehrál v roce 2006, kdy celé funkční období nevydržela v úřadu druhá vláda málo oblíbeného premiéra Mikuláše Dzurindy.
Radičová se stala první ženou v čele slovenské vlády. Někdejší neúspěšná kandidátka na post prezidenta a místopředsedkyně nejsilnější vládní formace SDKU-DS nastoupila před loňskými parlamentními volbami do pozice volebního lídra strany po té, co kvůli údajně nekalému financování SDKU-DS odstoupil z volební kandidátky její předseda Dzurinda. Vytvoření vlády ze čtyř stran pravého středu umožnil překvapivý volební úspěch dvou nových stran - SaS a Mostu-Híd. Koalice pod vedením Radičové tak navzdory poměrně těsné většině čtyř hlasů ve sněmovně dokázala vytlačit do opozice levicový Směr-SD, který jasně vyhrál loňské volby a ve sněmovně obsadil 62 křesel. Koalici ale už od jejího nástupu k moci provázely vnitřní rozpory, a to nejen při sestavování vládního programu, kdy se projevily třenice mezi liberály a křesťanskými demokraty.
(Zdroj: ČTK, SME, MediaFax, Reuters)