Vnitropolitické turbulence, kterými Slovensko nyní prochází, jsou ironickým důkazem toho, jak stabilní země náhle čelí změnám kvůli záchrannému fondu EFSF na pomoc převážně německým a francouzským bankám, míní The Washington Post. Odboj Bratislavy napříště dodá podle deníku The Guardian kuráž ostatním nespokojencům v eurozóně. Rakouský list Der Standard považuje slovenské ne za ponaučení pro Evropskou unii. Slovenský tisk varuje, že vypsání předčasných parlamentních voleb na Slovensku může uškodit stranám pravého středu dosluhující koalice Ivety Radičové.
"Drama podtrhává ironii evropské vlády, kdy stabilní Slovensko náhle čelí dramatickým politickým změnám kvůli záchrannému fondu, který je převážně zamýšlen na pomoc francouzským a německým bankám a bohatým a rozhazovačným sousedům, jako je Itálie," napsal deník The Washington Post.
List ale upozorňuje, že slovenský souhlas s EFSF nebude pravděpodobně k vyřešení evropských problémů stačit. Ačkoli tento dokument, na kterém se v červenci dohodli evropští lídři, bude konečně ratifikován, rozměry krize se od té doby podle analýz dramaticky znásobily.
Podle některých názorů bude třeba zmíněný fond opět pozměnit, tedy například požádat o vyšší závazky příslušných států. Takový požadavek by ale mohl spustit další kolo parlamentních hlasování napříč 17 státy eurozóny, v nichž by opozice mohla jít ještě dál za nynější postoj Bratislavy, poznamenal The Washington Post.
Slovenská situace jen ukazuje, jak je problematické se sjednotit, aby bylo možné čelit krizi, uvedl ekonom Howard Archer ze společnosti IHS Global Insight. Původní slovenské odmítnutí fondu je podle něj příznačným problémem toho, jak dosáhnout koordinovaného a souhlasného řešení.
"Jakmile se usadil prach po slovenském odmítnutí záchranného plánu eura, začali politici z celé Evropy přemýšlet nad tím, jak mohla malá politická strana s jen 22 poslanci a pouze 300 členy udělat takovou čáru přes rozpočet, což je kousek nad chápání řady více skeptických stran v ostatních 16 zemích eurozóny," napsal britský The Guardian.
Analytici se podle tohoto deníku zaobírají otázkou, zda se slovenská neposlušnost stane nakažlivá, a dodá tak odvahu ostatním parlamentům při dalším potřebném hlasování o navýšení záchranného fondu.
"Ačkoli se ze slovenského ne do konce týdne stane ano, myslím si, že to povzbudí další státy, které již vyjádřily výhrady k nedostatečným kontrolám garancí, jež nabídly. Nizozemsko, Finsko, Německo a částečně i Rakousko budou příště mnohem hlasitější," uvedl Raoul Ruparel z institutu Open Europe.
"Slovenské ne rozšíření záchranného fondu působivě ukázalo, že Evropská komise a vlády v Paříži a Berlíně udávající tón krizové strategii budou muset do budoucna lépe komunikovat. Ačkoli slovenský parlament brzy v druhém hlasování fond odsouhlasí, i tak to v části obyvatelstva vře," píše liberální rakouský Der Standard.
Jako zachránce EFSF se podle bulharského Dnevniku nečekaně ukázala levicová opoziční strana Směr-SD, která ale při prvním hlasování pro eurofond ruku nezvedla. List připomněl, že šéf sociálních demokratů Robert Fico je známým stoupencem ruského premiéra Vladimira Putina.
"Tento Putinův ctitel je nyní na cestě k tomu, aby se ukázal jako zachránce eurozóny a aby ze svého kompromisu (s končící vládou) vytřískal co největší politický kapitál. A přece si nikdo nedělá starosti z důsledků slovenské politiky. Přinejmenším prozatím," míní Dnevnik.
Švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung upozornil na to, že Bratislava může kvůli současným intrikám hodně ztratit. "Nemělo by se zapomínat na to, jak moc tato země od EU a od eurozóny získala. Na Slovensko přiteklo mnoho peněz. Investoři z jiných evropských zemí zde vytvořili desetitisíce pracovních míst." Bratislava tak má vedle výhod vůči EU také odpovědnost, zdůraznil list.
"Březnové předčasné volby na Slovensku už zřejmě nebudou opakováním souboje pravice s Robertem Ficem, který se odehrál před rokem a půl. Středopravé strany se obrátí i proti SaS Richarda Sulíka a podle sociologů mu budou dávat vinu za pád reformní vlády," napsal slovenský list Sme. Právě nesouhlas liberální strany Svoboda a solidarita vedl nejen k neschválení záchranného fondu EFSF, ale i k pádu vlády premiérky Ivety Radičové, která hlasování spojila s vyslovením důvěry.
Komentáře slovenských médií
Sme připomíná, že v každých parlamentních volbách od roku 1998 pravice vytvářela spojenectví proti nejsilnější straně, která nakonec získala nejvíc hlasů. "Vyšlo to v letech 1998 i 2002 proti Vladimírovi Mečiarovi. V roce 2006 byl Fico nepřekonatelný, minulý rok však pravice jeho Směr-SD překvapivě porazila. Nyní se toto pouto středopravých stran rozpadá," poznamenal list.
Deník Pravda soudí, že trojice středopravých stran by ještě mohla Sulíkovu SaS potřebovat. "Na to, aby jejich případné obnovené spojenectví mělo o něco delší trvanlivost než to první, by ale musely Sulíka nejprve porazit a ponížit. Situace je identická pro Sulíka, jen v obráceném gardu. Kromě věčného tématu 'návrat Fica' je už dnes tedy jistá hlavní náplň předvolební kampaně čtyř stran, jejichž vláda se právě rozpadla," poznamenal list.
List Hospodárske noviny soudí, že pravice v čele se šéfem nejsilnější vládní strany SDKU-DS Mikulášem Dzurindou ustoupila Ficovi rychle a bez boje. "Rychlost, s níž Fico převálcoval pravici předčasnými volbami, je zarážející. Koalice vlastně zkrachovala dvakrát za sebou. V úterý po pádu Radičové. A ve středu poté, co Dzurinda - nepochopitelně a poníženě - složil zbraně a poklekl před Ficem," napsal deník.