Aktualizováno Spotřeba elektřiny v letošním roce stagnuje. Za prvních osm měsíců roku dosáhla 38,75 terawatthodin, v samotném srpnu vzrostla o jedno procento 4,4 TWh, vyplývá z dat ERÚ. Podle odhadů energetiků by letos celková spotřeba měla meziročně vzrůst o dvě až tři procenta na zhruba 61 až 62 TWh.
Velkoodběratelé od ledna do srpna spotřebovali 23,2 TWh elektřiny, což je o tři procenta více než loni. Spotřeba maloodběratelů, včetně domácností, klesla o pět procent na 14,47 TWh. Nejvíce se na produkci elektřiny podílely parní elektrárny, které vyrobily necelých 32 TWh proudu. Jaderné elektrárny vyrobily 18,7 TWh energie. Výroba ve vodních elektrárnách se meziročně snížila o 19 procent na 1,9 TWh.
Výrazný růst letos vykazuje produkce elektřiny v solárních elektrárnách. Za prvních osm měsíců vyrobily sluneční zdroje 1,6 TWh elektřiny, zatímco loni během stejného období dosáhla produkce 425 GWh. Růst výroby solárních elektráren souvisí s prudkým nárůstem jejich výkonu v závěru loňského roku. Investoři stavěli projekty ve velkém rozsahu kvůli výhodným subvencím. S růstem rozmachu solární elektřiny souvisí také růst cen kvůli jejich dotovanému provozu.
Na úrovni celé Evropské unie dnes Evropská komise vydala studii, která očekává plynulý tůst cen elektřiny pro podnikatele i domácnosti po nejméně dalších 20 let. "V roce 2050 by se mohla oproti dnešku průměrná cena elektřiny až zdvojnásobit," uvedla studie EK, jíž má k dispozici list Financial Times. Dokument, jenž analyzuje možnosti naplnění cílů ohledně snižování emisí skleníkových plynů, mimo jiné počítá s velkým nárůstem počtu větrných farem, což elektřinu dál zdraží.
Podle komise všechny scénáře ukazují, že větrné farmy se do roku 2050 stanou hlavním zdrojem elektřiny v EU a nahradí jak výrobu elektřiny z uhlí, tak i z jádra. Větrné farmy by údajně do té doby mohly poskytovat až 49 procent elektřiny v EU. Dnes je to pět procent.
Průměrné ceny elektřiny pro domácnosti a podniky prý podle všech pěti možných scénářů "prudce" porostou "do roku 2020 až 2030". Nejvyšší budou ceny po roce 2030 v případě, že obnovitelné zdroje energie budou tvořit podstatný podíl na výrobě elektřiny.
Průměrné ceny elektřiny pro domácnosti v takovém případě vzrostou do roku 2050 o více než 100 procent. Pokud ale budou postaveny nové jaderné a konvenční elektrárny, bude nárůst činit jen 43 procent. Nárůst cen přitom částečně ovlivní i nové investice do infrastruktury.
Zpráva se pokusila nastínit důsledky přizpůsobení energetické politiky, pokud má EU naplnit závazek snížit emise skleníkových plynů o nejméně 80 procent do roku 2050 oproti roku 1990.
Dokument z EU unikl v době, kdy Evropská komise připravuje "energetickou mapu" do roku 2050, která má být zveřejněna koncem roku.
Jednotlivé scénáře nastíněné v předběžné zprávě ukazují, jak se budou vyvíjet ceny elektřiny a náklady na její výrobu, pokud se má EU stát méně závislou na konvenčních fosilních palivech jako uhlí a zemní plyn, které nyní generují více než poloviny elektřiny v 27členném bloku.
V jaderných elektrárnách se v současností vyrábí 28 procent elektřiny v EU, zatímco větrné a vodní elektrárny, tedy dva hlavní zdroje obnovitelné energie, obstarávají dohromady 18 procent.
Z pěti scénářů, které vidí Evropská komise, je nejdražší ten, jenž zahrnuje další výstavbu pobřežních větrných farem v Severním moři spolu s výrazným využíváním sluneční energie a výstavbou mnoha malých solárních a větrných generátorů elektřiny.
Nejlevnější je naopak scénář spoléhání na co možná největší diverzifikaci zdrojů energie.
(Zdroj: ERÚ, čtk, Financial Times, EK)