Proč stop loss tak vzrušuje (nejen zdejší diskutéry)?

Původně jsem se k tomu nechtěl vyjadřovat, nicméně fakt, že minulá Glosa s názvem Pot a slzy … patří k nejvíce diskutovaným článkům na tomto serveru za poslední dobu, změnil tento můj názor. Prostě mi přišla škoda poslat v tuhle chvíli téma stop lossu k ledu. Pojďme se na něj pokusit pohlédnout trochu objektivně (i přes existenci faktu, že objektivita neexistuje), resp. trochu s nadhledem.

Několik těžko zpochybnitelných faktů:

1/ Investování a trading je vysoce individuální a osobní záležitost.
Určitě existuje úspěšná strategie bez používání stop lossu. Nicméně se na základě svých patnáctiletých zkušeností s trhy domnívám, že je mnohem více dlouhodobě úspěšných investorů, kteří stop loss aktivně využívají než těch, co ho bojkotují.

2/ Jen zhruba 20% aktivních obchodníků a 50% dlouhodobějších investorů dokáže být úspěšných, tzn. na roční bázi tvořit profity, které reálně zhodnotí vklad (tzn. vklad + inflace). Úspěch lze definovat i jinak, ale prosím nezabředávejme do detailů (viz bod 1).

Čísla jsou to přibližná jako „průměr“ různých výzkumů a čísel brokerů, která jsem viděl. Bez kvalitního risk managementu vydělává jen menší procento opravdu hodně dlouhodobých investorů (v českých podmínkách má většina z nich v portfoliu ČEZ za 200 Kč a méně). U úspěšných aktivních obchodníků je použití stop lossu téměř nutností. Samozřejmě výjimky potvrzují pravidlo.

3/ Riziko dané stop lossem je jediná věc, kterou lze aktivně řídit (viz. Glosa Kam trhy půjdou, neví nikdo, ale jedna JISTOTA může existovat...). Trhy si VŽDY udělají, co budou chtít bez ohledu na fundamentální hodnotu akcie či silné patterny definované technickou analýzou.

Je potřeba si uvědomit, že do budoucnosti nevidí nikdo. I když se akcie mohou zdát z různých důvodů levné, mohou být také ještě levnější. Jak říká jeden z mých oblíbených filmových hrdinů: „Co se zdá, je jenom sen.“

4/ Jen několik společností na světě historicky přežilo 40 let, pouze několik málo desítek firem se dožilo stovky a jen 20 firem existuje více než 200 let.

Pod článkem je k přečtení komentář Final Word, který vydává respektovaný americký novinář Eric Best ze dne 17. října tohoto roku s názvem Český Enron. I ty opravdu největší společnosti mohou být zranitelné...

5/ Není rozdíl mezi stop lossem nastaveným u brokera a stop lossem mentálním (pokud se někdo bojí manipulace) – tedy stop loss jako určitá hranice maximální akceptovatelné ztráty.

Tady ovšem působí hodně psychika. Jen málokdo je tak silný, aby dokázal dodržet všechny své mentální stop lossy.

Na závěr jen malá poznámka. Mým cílem není nikoho přesvědčit, že mám pravdu, a že má stop lossy používat. Je to jen názor k zamyšlení ohledně celého risk managementu, který může být průměrným investorem podceňován. Pokud budete v pokušení napsat něco pěkně od plic, klidně to udělejte - viz bod 1 :-)

Hezký den všem. Bez výjimky.

Investor, jeden z vás.

P.S. Názory Merkura 1 (viz diskuse u článku Pot a slzy …) jsou mi veskrze sympatické a podepsal bych se pod ně.



The Czech Enron

Comparisons of ČEZ to Enron have been made off and on since 2002, and they will now increase in intensity after MFD released documents linking Martin Roman to Škoda/Appian. Both Enron and ČEZ enjoyed rapid growth in their share price under their feted CEOs, both became the most-admired company, both enjoyed wide political protection, both took advantage of the regulatory environment to fuel their growth, and both relied on bankers and shareholders not to ask too many questions. Co-author Bethany McLean of The Smartest Guys in the Room said, "It's really hard to know when Enron first crossed the line into outright fraud, but there isn't any doubt about who the guy was who led them there." (Andrew Fastow) In ČEZ's case, there are dozens of people in government and on ČEZ's boards who are either criminally liable or criminally incompetent for allowing the fraud to happen. No one expects ČEZ to go bankrupt the way Enron did, but a breakup that allows foreign or domestic vultures to take over is a possibility.