Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Vydržení obchodního podílu: nejistota s dobrým koncem

Vydržení obchodního podílu: nejistota s dobrým koncem

17.1.2012 7:00
Autor: Hana Dejlová, KSB

Se svými kolegy jsem zastávala názor, že obchodní podíl vydržet lze. Opírali jsme se přitom o ustanovení § 123 občanského zákoníku, ze kterého lze dovodit, že předmětem vlastnického práva je to, co lze držet, užívat, z čeho lze požívat plody a užitky a s čím lze nakládat.

Všechny uvedené znaky vlastnického práva obchodní podíl splňuje: osoba, jíž obchodní podíl náleží, je zapisována do obchodního rejstříku, ze kterého její práva k příslušnému obchodnímu podílu, a tedy jeho „držba“, jednoznačně vyplývají. Dotyčný také vykonává práva s obchodním podílem spojená, požívá plody a užitky, které držení obchodního podílu generuje, a v neposlední řadě je oprávněný s obchodním podílem nakládat, například jej prodat či darovat.

Obchodní podíl může být i předmětem dědictví a může být dokonce použit jako zástava. Uvažovali jsme tedy, že připouští-li zákonodárce tyto dispozice s obchodním podílem, není důvod, aby nebyly možné i dispozice jiné, které s vlastnictvím také úzce souvisejí a zákon je nevylučuje. Jako právě zmíněná držba a s ní související vydržení.

Podpůrné argumenty v zákonech

Utvrzoval nás v tom i občanský zákoník, podle něhož mohou být předmětem držby nejen hmotné věci, ale též práva, která připouštějí trvalý nebo opětovný výkon. Nemůže být sporu o tom, že obchodní podíl, i když nejde o věc v pravém slova smyslu, je majetkovou hodnotou. Na základě jeho držby vykonává oprávněná osoba práva s touto hodnotou spojená.

To, že se právní režim držby a nakládání s obchodními podíly neliší od právního režimu držby a nakládání s hmotnými věcmi, vyplývá i z četných odkazů na právní úpravu vlastnictví či spoluvlastnictví v ustanoveních týkajících se obchodních podílů v obchodním zákoníku. Sám zákonodárce také připouštěl aplikaci ustanovení o vydržení nejen na věci, ale i na některá majetková práva, podle občanského zákoníku například na věcná břemena.

Závěr, že vydržení se vztahuje i na obchodní podíly, jsme považovali za rozumný i kvůli právní jistotě společníků společností s ručením omezeným. Podle našeho názoru bylo nezbytné, aby osoby, které nějakou dobu nakládají v dobré víře s obchodním podílem jako s vlastním, jednají jako společníci společnosti a vykonávají další práva s obchodním podílem spojená, byly chráněny shodně jako vlastníci a majitelé jiných majetkových hodnot.

První náznaky v rozhodnutí Nejvyššího soudu

O tom, že se naše úvahy ubírají správným směrem, nás přesvědčilo rozhodnutí Nejvyššího soudu ze sklonku roku 2005. V něm se Nejvyšší soud zabýval možností sjednat k obchodnímu podílu předkupní právo. Vyslovil, že „protože obchodní zákoník předkupní právo k obchodnímu podílu neupravuje, uplatní se pro jeho zřízení a podmínky jeho trvání a výkonu analogicky právní úprava předkupního práva podle § 602 a násl. občanského zákoníku, když přímé použití této úpravy ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 obchodního zákoníku nepřipadá v úvahu proto, že platné právo nepovažuje obchodní podíl za věc v právním smyslu“.

Usoudili jsme, že jestliže Nejvyšší soud uznal ve vztahu k obchodním podílům analogickou aplikaci ustanovení § 602 občanského zákoníku, které se vztahuje výlučně na nakládání s „věcmi“, není důvod, aby nebylo na obchodní podíl aplikováno analogicky i ustanovení upravující vydržení, byť i to operuje pouze s výrazem „věc“.

Věc movitá či věc nemovitá  

 

Problém jsme nespatřovali ani v určení, zda je na obchodní podíl třeba hledět jako na věc movitou či věc nemovitou, a tedy zda se obchodní podíl vydrží po třech či deseti letech oprávněné držby. Inspiraci jsme nalezli v ustanovení obchodního zákoníku, které (byť ve vztahu k zástavnímu právu) stanovilo, že úprava obchodních podílů sdílí právní režim věcí movitých.

Podpůrně jsme argumentovali, že rovněž nakládání s akciemi, které také představují účast jejich majitele na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti, se řídí podle zákona o cenných papírech ustanoveními o věcech movitých. Usuzovali jsme tedy, že obchodní podíl lze vydržet v době tří let.

Definitivní verdikt Nejvyššího soudu

Navzdory shora uvedenému zastávaly soudy nižších stupňů, včetně Vrchního soudu v Praze a Vrchního soudu v Olomouci, dlouho názor, že obchodní podíl vydržet nelze. Za pravdu nám dal až Nejvyšší soud v rozsudku z roku 2007, ve kterém vyslovil následující:

Teorie je jednotná v tom, že účelem institutu vydržení je umožnit nabytí vlastnictví držiteli, který věc dlouhodobě ovládá v dobré víře, že je jejím vlastníkem a uvést do souladu dlouhodobý faktický stav se stavem právním (viz např. Spáčil, J. Ochrana vlastnictví a držby v občanském zákoníku. 2., doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 238). Z uvedeného plyne, že odmítnutí možnosti vydržet obchodní podíl by znamenalo neposkytnout osobám, které jsou v dobré víře, že se staly společníky společnosti s ručením omezeným, menší míru ochrany a také menší míru právní jistoty, než osobám, které jsou v dobré víře v tom, že jsou vlastníky akcií. Takový závěr není podle dovolacího soudu možný, neboť pro takové omezení ochrany není v obchodním ani občanském zákoníku žádný podklad. Proto dovolací soud uzavřel, že vydržení obchodního podílu je podle platné právní úpravy, za analogického použití úpravy vydržení věcí movitých, možné.

Společníci s.r.o. i advokáti řešící pro své klienty otázky možného vydržení obchodního podílu tak mohou klidněji spát. Minimálně do účinnosti případné nové právní úpravy.

KŠB

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
    Nejčtenější zprávy dne
    Nejčtenější zprávy týdne
    Nejdiskutovanější zprávy týdne
    Denní kalendář hlavních událostí
    Nebyla nalezena žádná data