Novodobý český kapitalismus mě stále nestačí udivovat. Obávám se, že se korektních poměrů již nedožiji, přestože jsem teprve na prahu středního věku. Včerejšek byl pro mě kondenzovaná realita dnešních doby. Pojmy jako zásady, čest a poctivost jsou nemoderní, ba v rámci české elity, do které mám čas od času možnost nahlédnout, jsou to slova, která vzbuzují puritánství převtělené do mé osoby.
Tušíme, že to, co nám předhazují media, je jen vrcholek ledovce, ale všudypřítomný protekcionismus, korupce a nemorálnost ve mně vyvolávají pesimismus, který se mi v poslední době nedaří zahánět. Myslím, že v tomto případě se nejedná o můj stav mysli (jak víme, svět si tvoříme sami ve své hlavě), ale bohužel smutný stav naší společnosti. Politika, byznys a kupodivu i sport a kultura jsou místa, kde pravidla tvoří mocní, kteří zohledňují svůj (peněžní) prospěch. Čest výjimkám, jež chtějí něco vybudovat či posunout dále, které potvrzují pravidlo. Takových výjimek si važme a snažme se je napodobovat. To co mě neustále uvádí v úžas je nenasytnost, s jakou se krade. Arogance, s jakou se posílají malé domů. Či samozřejmost, s jakou se porušují společenská pravidla.
To, co je na tomto depresivním poznání malým ostrůvkem optimismu, je fakt, že burza je místo, kde takovéto vlivy nepronikají tak razantně, i když se okolo ní právě takovíto lidé motají. Burza je relativně spravedlivá v tom, že trh nelze přechytračit, ani uplatit, natož si na něm masírovat ego. Za takovéto chování Vás potrestá. Burza by v dalším formování českého kapitalismu mohla sehrát mnohem pozitivnější roli, než si jsme ochotni připustit. Ne nadarmo mají nejvyspělejší země i nejvyspělejší burzy.
U nás se pořád může stát, že významný politik chce nakoupit akcie za včerejší cenu, aby mohl dnes se ziskem prodat. A přijde mu divné, že to nejde – v české politice přece všechno jde... Na pražskou burzu můžeme nadávat, zpochybňovat její likviditu a kdovíco ještě, ale věřte, že kdybychom ji neměli (nebo měli v takovém stavu, v jakém je na Slovensku), bylo by vše ještě horší.
Proto investujte, šiřte pozitiva aktivního přístupu k investování a věřte, že uděláte dobrou věc. Minimálně to přinutí banky zamyslet se nad svým přístupem ke klientům, když na pobočkách někteří zaměstnanci ani nevědí, co svým klientům prodávají za fond. A taky to trochu sníží sebevědomí zlodějům milionů, protože jejich šance na burze uspět je s jejich životní filozofií naštěstí minimální.
Mnoho zdaru a omlouvám se za dnešní negativní tón.
Investor