Česká republika se zatím nepřipojí k paktu, který v reakci na dluhovou krizi zpřísňuje rozpočtová pravidla v jednotlivých zemích Evropské unie. Nyní s ním souhlasí 25 ze 27 členských zemí unie. Na detailní podobě paktu se včera večer na summitu v Bruselu dohodli lídři EU. Británie svou účast na paktu odmítla už loni v prosinci. Český premiér Petr Nečas ale nevylučuje, že Praha by se k chystané dohodě nakonec ještě přidat mohla. .
Jednou z příčin, proč se ČR v pondělí k dohodě nepřipojila, je podle Nečase to, že není vyjasněno, jakým způsobem by se pakt v Česku ratifikoval. K podpisu podle něj potřebuje premiér mimo jiné zmocnění prezidenta, jehož podpis je pak třeba i k dokončení ratifikace. Jenže prezident Václav Klaus, který je znám kritickým postojem k EU, už deklaroval, že se pod tuto smlouvu nepřipojí.
"Nepřekročitelný důvod je, že pokud nenalezneme širší politickou shodu nad způsobem ratifikace, tak vlastně ta smlouva je tím pádem velmi těžko akceptovatelná," řekl Nečas. "I vláda ČR ví a počítá s tím, že předseda vlády nepodepíše tuto smlouvu, pokud nebude dosažena shoda na ratifikační proceduře. V této věci panují rozporuplné názory dokonce jdoucí až do toho bodu, jako kdyby se jednalo o ratifikaci smlouvy typu mezinárodní dohody o velrybářství," řekl Nečas.
Pokud bude ale chtít ČR vstoupit do eurozóny, k čemuž se zavázala ve smlouvě o vstupu do EU, stejně se jednou k paktu bude muset připojit. "Podmínkou přistoupení k eurozóně je schválení a ratifikace této smlouvy. Chce-li být někdo v eurozóně, tak musí přistoupit k této smlouvě," řekl Nečas.
"Nejsem dostatečně obeznámen se všemi podrobnostmi o tom, co se děje v Praze, abych pochopil, proč to, co bylo přijatelné v prosinci, už teď přijatelné není," poznamenal na českou adresu francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Český premiér podle něj partnerům sdělil, že z ústavních důvodů nechce přistoupit k chystané smlouvě. "Vzali jsme toto rozhodnutí na vědomí," řekl také Sarkozy.
Dalším problémem je pro Prahu účast na summitech eurozóny. Česko podobně jako Polsko prosazovalo, aby mělo zajištěnou účast za rovnoprávných podmínek, ač by to neznamenalo, že by o záležitostech zemí používajících euro nečlenské země eurozóny rozhodovaly. Poláky se ale partnerům nakonec podařilo přesvědčit, aby se k paktu připojili. Unijní prezident Herman van Rompuy to vysvětlil tím, že státy, které pakt ratifikují, budou "vtaženy" od debat o tématech, která se budou týkat smlouvy i případných změn v zásadní architektuře eurozóny.
Podle dosavadních informací by se měly každý rok konat nejméně dva summity za účasti zemí eurozóny, kde se bude jednat o strategii týkající se jen eura. Kromě toho by měl být jednou ročně summit otevřený i zemím, které se ke smlouvě připojí, ale ještě nejsou členy eurozóny. Pokud by země eurozóny chtěly mít ještě další vlastní vrcholnou schůzku, musely by přijít s konkrétním odůvodněním.
Pakt by měl být podepsán až začátkem března. Pětadvacet zemí, které se k němu po pondělním summitu připojilo, by do svého právního řádu, nejlépe rovnou do ústav, měly zakotvit pravidlo, že by jejich strukturální rozpočet měl být v podstatě vyrovnaný nebo v přebytku.
Německá kancléřka Angela Merkelová výsledek pondělních jednání označila za "mistrovský výkon". Berlín doufá, že pakt v budoucnu zabrání tomu, aby si členské země eurozóny nadělaly obrovské rozpočtové schodky a octly se na pokraji bankrotu, kde se nyní nachází Řecko. Lídři Evropské unii také na pondělní vrcholné schůzce vyzvali ministry financí zemí eurozóny, aby do konce týdne dokončili práce na druhém záchranném balíku pro tuto jihoevropskou zemi, v níž se dluhová krize otevřeně rozhořela jako první.