Krize v eurozóně způsobila segmentaci kapitálových trhů mezi jednotlivými zeměmi měnové unie. Úspory generované v dané zemi jsou tak stále častěji investovány do domácích finančních aktiv. Rozdělení je patrné zejména mezi severem a jihem. Pokud Německo a další severní země nebudou chtít nadále investovat do finančních aktiv na jihu eurozóny, pak na severu naroste přebytek úspor a může dojít ke dvěma scénářům. Němci mohou investovat mimo Evropu, což by vedlo k oslabení eura. Ve velkém objemu ale tato možnost není pravděpodobná. Nebo budou německé úspory investovány v Německu, což by vyvolalo růst cen domácích aktiv. Návratnost německého kapitálu by pak byla velmi nízká, snížila by se efektivita jeho alokace a růst ekonomiky by byl poškozen.
Pochyby o mezinárodní diverzifikaci úspor generovaných v zemích eurozóny vyvolala krize vládního dluhu. Je to patrné jak na širokých rizikových spreadech u vládních dluhopisů jednotlivých členských zemí, tak na akciových trzích. Institucionální investoři a banky proto stále více investují do domácích aktiv a omezují portfolia zahraničních aktiv. Preference domácích aktiv je částečně založena na víře v to, že vláda by nikdy nedopustila default u veřejného dluhu drženého domácími subjekty. Následná segmentace trhů pak v principu rozděluje eurozónu na Německo a další severní země s přebytkem úspor a na jih, kde jich je nedostatek. Situaci vykresluje graf čistých zahraničních aktiv (kladné hodnoty) a čistého zahraničního dluhu (záporné hodnoty). Fialově je vyznačeno Německo, Nizozemí, Rakousko, Finsko a Belgie. Šedě je vyznačena Francie, Španělsko, Itálie, Řecko a Portugalsko:
Co se stane, pokud vyschnou zahraniční investice mezi zeměmi eurozóny? Země na jihu budou muset eliminovat své vnější deficity, protože je již nebudou schopny financovat. Snížení deficitů musí proběhnout zvýšením exportů, nebo snížením domácí poptávky. Prvotní šok ale představuje přechod severu od investic na jihu k investicím do aktiv domácích. Pravděpodobně tak dojde k poklesu cen aktiv na jihu (finanční aktiva, nemovitosti, atd.) a k růstu cen na severu. Investice úspor severních zemí do zahraničí jsou ve velkém měřítku nepravděpodobné zejména kvůli měnovému riziku. Výsledkem této segmentace bude celkový pomalý růst eurozóny. K němu povede eliminace deficitů jihu a také neefektivní alokace kapitálu na severu.
(Zdroj: Natixis)