Vyhlídky pro těžbu plynu z břidlicových hornin v zemích Evropské unie nevyhlížejí příliš optimisticky. Přitom pokud Evropa odmítne revoluci, kterou do energetiky břidlicový plyn přinesl, bude to mít velmi škodlivé důsledky nejen pro její prosperitu, ale i pro energetickou bezpečnost. Starý kontinent se pak může ocitnout v mnohem slabší geo-strategické pozici vzhledem ke své závislosti na dovozu energetických surovin z Ruska a Blízkého východu. Varoval před tím v listu The Wall Street Journal britský expert na energetickou bezpečnost Alan Riley.
Bulharsko se nyní po Francii stalo druhou zemí, která zakázala těžbu břidlicového plynu pomocí takzvaného hydraulického štěpení. Zelení aktivisté po celé Evropě proti slibnému zdroji energie spouštějí své poplašné kampaně kdekoli, kde se objeví zájem o rozvoj těchto nalezišť, konstatuje Riley.
Řada představitelů Evropské komise a Evropského parlamentu se už obává, že kvůli těmto kampaním může potkat břidlicový plyn stejný osud jako geneticky modifikované plodiny (GMO). Ty Evropa pod tlakem zelených aktivistů odmítla, zatímco v Americe a jinde ve světě se bez problémů využívají. Jenomže ekonomické a strategické dopady břidlicového plynu jsou proti GMO nesrovnatelné. Pokud jeho rozvoj Evropa nedovolí, hrozí jí výrazná deindustrializace, ztráta ekonomické konkurenceschopnosti a podkopání její energetické bezpečnosti, varuje Riley.
Důsledkem rozvoje břidlicového plynu v USA bude zhoršení ekonomické a strategické pozice Evropy, která nové energetické zdroje ignoruje. V USA už prudká expanze jeho těžby srazila cenu plynu na zhruba čtvrtinu její úrovně v EU, což výrazně snížilo energetické náklady tamního průmyslu. EU naopak podle britského experta hrozí, že kvůli vysokým cenám ropy a plynu úplně ztratí svůj kdysi vysoce rozvinutý chemický průmysl i další zpracovatelská odvětví.
Výhoda břidlicového plynu spočívá v tom, že jeho ložiska jsou rozprostřena po celé Zemi. Toto zjištění podrývá dříve přijatou tezi, podle níž mají zhruba 80 procent světových zásob fosilních paliv země ropného kartelu OPEC a Rusko a dalšími 10 procenty disponují země OECD a Čína. Podle posledního průzkumu americké agentury pro energetiku (EIA) jsou objemné dobytné zásoby břidlicového plynu v Evropě, Číně, Indii, Argentině i Spojených státech. „Toto nové rozdělení sil pravděpodobně povede k růstu spotřeby plynu napříč světem, přičemž plyn bude nahrazovat ropu, kdekoli to bude možné. V konečném důsledku dojde ve většině oblastí k růstu energetické bezpečnosti,“ domnívá se Riley, který toto zároveň označuje za aspekt začínající energetické revoluce. Za druhou výhodu přitom pokládá nízkou nákladovost těžby díky vysokým úsporám z rozsahu.
Spojené státy nyní díky rozvoji břidlicového plynu a ropy, kanadských ropných písků, těžby v Mexickém zálivu a ropných nalezišť u pobřeží Brazílie směřují k získání energetické nezávislosti alespoň v rámci západní polokoule. To podle Rileyho povede k oslabování amerického zájmu o udržování bezpečnosti ropných oblastí na Blízkém východě. Pokud USA z oblasti nakonec stáhnou svou pátou flotilu, nahradí je v pozici garanta stability v regionu pravděpodobně Čína. Jediným dalším velkým dodavatelem energetických surovin je pro Evropu už jen Rusko. Při takovém vývoji budou muset Británie a Francie přehodnotit rozsah své vojenské přítomnosti ve východním Středomoří a v Perském zálivu, uvádí expert. "Evropa nemůže očekávat, že bude moci u životně důležité oblasti své energetické bezpečnosti trvale spoléhat na dobrou vůli přátelské supervelmoci," varoval Riley.
(Zdroj: WSJ, čtk)