Aktualizováno Země eurozóny dnes formálně schválily druhý záchranný úvěr pro Řecko ve výši 130 miliard eur (3,2 bilionu Kč), který má zajistit finance pro Atény do roku 2014. Oznámil to dnes v prohlášení šéf Euroskupiny a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.
"Všechny požadované národní a parlamentní procedury byly dokončeny," uvedl Juncker s tím, že počáteční výdaje budou vyplaceny v několika tranších. Vlády zemí eurozóny rovněž odsouhlasily, že dočasný záchranný fond EFSF uvolní podle programu první splátku peněz pro Řecko 39,4 miliardy eur. Formální dokončení procedury přichází po politické dohodě o půjčení peněz, kterou uzavřeli ministři financí eurozóny na pondělním setkání.
Schválení balíku pomoci předcházela dohoda Řecka se soukromými investory o výměně stávajících státních dluhopisů za nové, s nižší nominální hodnotou a delší dobou splatnosti. Zadlužení Řecka se má podle dřívějšího oznámení Junckera díky výměně snížit do roku 2020 na 117 procent hrubého domácího produktu, tedy pod úroveň 120 procent HDP označenou Mezinárodním měnovým fondem (MMF) za hranici udržitelnosti. Původně se v souvislosti s druhým balíkem hovořilo o snížení na úroveň 120,5 procenta HDP.
Na druhém záchranném úvěru se bude kromě eurozóny podílet i MMF. O výši zapojení MMF se teprve bude rozhodovat. Šéfka MMF Christine Lagardeová navrhla, aby čtyřletá půjčka od fondu činila 28 miliard eur.
Problém s Řeckem se díky dohodě o seškrtání dluhů soukromým sektorem zdá být alespoň na chvíli utlumen, existují však obavy, aby se potíže nepřelily do dalších zemí. V tomto směru je experty často citováno Španělsko. "Očekáváme, že Španělsko dosáhne svých rozpočtových cílů v roce 2013 a že jich dosáhnout chce," řekl Juncker s tím, že důležitější než letošní deficit je to, aby se v příštím roce schodek dostal pod kýžená tři procenta.
Španělsko, které je jednou z největších ekonomik eurozóny, mělo letos deficit dostat pod 4,4 procenta HDP. Madrid ale už řekl, že se to nepodaří a jeho cílem v nynější době, kdy se zemi hospodářsky zrovna nedaří, bude schodek 5,8 procenta HDP. Ministři financí nakonec rozhodli, že cíl Španělska pro letošek by měl být mírnější. Letos by měl činit 5,3 procent HDP. To znamená, že Madrid bude muset najít další úspory ve výši 0,5 procenta HDP.
V prosinci začala platit přísnější rozpočtová kritéria. Ta pro země eurozóny, které překračují deficit tří procent HDP a zároveň neplní stanovené cíle na jeho snížení pod tuto mez, počítají s možností uvalení finančních sankcí. Tato hrozba se tak nyní vznáší nad Španělskem. "Španělsko se musí snažit," řekla rakouská ministryně financí Maria Fekterová. Podle ní je třeba být přísný v posuzování dodržování fiskálních pravidel. Ale i ona se zaměřila více na cíl pro příští rok, než na ten pro letošek. "Budeme muset načrtnout plán se Španělskem, aby se zabránilo nadměrnému rozpočtu v roce 2013.
(Zdroj: čtk, Bloomberg)