Krize veřejného dluhu eurozóny není zdaleka u konce, přestože finanční trhy se v letošním roce zklidnily. Banky v regionu zůstávají slabé, úroveň dluhu stále roste a není jisté, že se podaří splnit fiskální cíle. Uvedla to v dnešní zprávě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Za celý letošní rok OECD očekává zvýšení hrubého domácího produktu regionu o 0,2 procenta, příští rok má růst zrychlit na 1,4 procenta.
Eurozónu nyní ohrožuje druhý ekonomický pokles za tři roky. OECD upozornila, že země platící eurem potřebují ambiciózní ekonomické reformy a není zatím důvod ke spokojenosti. "Důvěra trhu ve státní dluh zemí eurozóny je křehká. Výhled růstu je neobvykle nejistý a zásadně závisí na vyřešení dluhové krize," dodala OECD ve své zprávě.
Inflace by měla podle OECD v regionu zůstat nízká. Letos bude činit 1,6 procenta a příští rok zpomalí na 1,2 procenta. Míra nezaměstnanosti však zůstane vysoká na úrovni 10,3 procenta. Na vysoké úrovni má zůstat i dluh, který by v příštím roce měl činit 90 procent HDP, což je vysoko nad limitem stanoveným Evropskou unií pro zdravou ekonomiku.
Větší úlohy v řešení krize regionu by se měla podle OECD zhostit Evropská centrální banka, která by měla zvážit poskytnutí další likvidity trhům a přislíbit zároveň, že podrží sazby na rekordním minimu déle, pokud by dluhová krize měla stát v cestě již tak oslabenému ekonomickému oživování. „Pokud by měla krize posílit na intenzitě, bude třeba rozšíření nestandardních opatření k podpoře měnového transmisního mechanismu a udržení cenové stability,“ stojí ve zprávě OECD.
Generální tajemník OECD Angelo Gurría rovněž upozornil, že eurozóna by měla posílit objem svého eurovalu na nejméně jeden bilion eur. Současné sliby, které omezují sílu záchranného fondu na 500 miliard eur, nejsou dostatečně vysoké na to, aby obnovily důvěru trhů v eurozónu. Přesvědčivý záchranný systém, nazývaný firewall, by poskytl vládám více času, který potřebují, aby se mohly zaměřit na obnovení ekonomického růstu a konkurenceschopnosti Evropy. „Pokud chcete uspokojit trhy, je třeba překonat očekávání,“ dodal Gurría.
Ministři financí eurozóny budou jednat o případném zvýšení prostředků záchranných fondů tento týden v Kodani. Německá média včera přinášela zprávy o tom, že Německo přestává být odpůrcem zvýšení kapacity eurovalu. Německý šéf záchranného fondu eurozóny Klaus Regling vyzval ke kroku s tím, že „více peněz uklidní trhy“. Ke zvýšení zápůjční kapacity eurovalu by mělo dojít dočasným spojením EFSF a Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Kancléřka Angela Merkelová nechce již podle týdeníku Der Spiegel jít v této věci proti tlaku evropských partnerů a MMF a ministr financí Wolfgang Schäuble tak na zasedání ministrů financí eurozóny 30.-31. března v Kodani návrh zřejmě schválí.
Mezinárodní instituce upozorňují, že velký a důvěryhodný záchranný fond by mohl obnovit důvěru v nestabilní země, jako je Itálie a Španělsko, a zabránil by tomu, aby tyto země byly nuceny hledat pomoc. Gurría dodal, že větší palebná síla fondu by umožnila slabým ekonomikám zaměřit se na nastartování růstu ekonomickými reformami. Nicméně země jako Německo se obávají, že snadný přístup k finanční podpoře by mohl zastavit snahy zemí o zavedení reforem.
(Zdroj: čtk, Bloomberg, Reuters)