Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Návod pro ty, kteří nechtějí odvádět ze závislé práce pojistné

Návod pro ty, kteří nechtějí odvádět ze závislé práce pojistné

11.5.2012 5:30
Autor: Pavla Blažková, KSB

Od změn, které přinesl začátek letošního roku ve státním pojištění, lze obecně říci, že povinné pojistné se odvádí z každé závislé práce – myslím pojistné na zdravotní, nemocenské a důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (povinné pojistné). Současně není možné, aby zaměstnanec nebo jiná osoba, které plynou příjmy zdaňované jako příjmy ze závislé činnosti (např. jednatel s.r.o., člen představenstva a.s. či člen dozorčí rady obchodní společnosti), byli z určitého druhu příjmu pojištěni jen důchodově, nebo nemocensky. U zdravotního pojištění platí trochu jiný režim, jak popíšu vzápětí.

Média se v poslední době věnovala hlavně nové úpravě odvodu pojistného z dohody o provedení práce. Zatímco dříve odměna plynoucí zaměstnanci z dohody o provedení práce odvodům povinného pojistného nepodléhala, nově se povinné pojistné platí, pokud je zaměstnanci zúčtován započitatelný příjem vyšší než 10 000 Kč za kalendářní měsíc. Za takový měsíc jej zaměstnavatel musí přihlásit k povinnému pojištění, což kritizovali zaměstnanci i zaměstnavatelé. Báli se totiž, že to výrazně omezí tuto formu pracovních vztahů kvůli vyšším nákladům zaměstnavatele a nižšímu čistému příjmu zaměstnance. Myslím, že k tomu nedošlo a dohody o provedení práce jsou zaměstnavateli stále hojně využívány.

Pro zajímavost i praktické využití uvádím i další případy, kdy příjem ze závislé práce nepodléhá odvodům povinného pojistného. Nejprve stručně připomínám dvě základní podmínky, kdy při splnění alespoň jedné z nich vzniká zaměstnanci účast na důchodovém a nemocenském pojištění v ČR (nikoli na zdravotním pojištění):

-  zaměstnání musí nebo mělo trvat alespoň 15 kalendářních dnů, nebo

-  výše sjednaného příjmu nebo dosaženého příjmu ze zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň 2 500 Kč.

Pozor: tyto podmínky se vztahují na všechny kromě zaměstnanců, kterým plyne odměna z dohody o provedení práce!

Krátkodobé zaměstnání

Při sjednání pracovního vztahu (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti) na dobu určitou, která nepřesáhne 14 kalendářních dnů, nevzniká zaměstnanci povinná účast na důchodovém a nemocenském pojištění bez ohledu na výši sjednaného nebo dosaženého příjmu z tohoto zaměstnání.

Účast na pojištění se posuzuje v každém kalendářním měsíci samostatně, tj. v každém měsíci lze uzavřít krátkodobé zaměstnání. Zákon ale omezuje tuto výhodu například 6 měsíční lhůtou, ve které nemůže být další krátkodobé zaměstnání uzavřeno.

Zaměstnání malého rozsahu

Při sjednání pracovního vztahu, který trval nebo měl trvat více než 14 kalendářních dnů, nevznikne zaměstnancům účast na nemocenském a důchodovém pojištění, pokud výše jejich sjednaného nebo dosaženého příjmu za kalendářní měsíc nedosáhne 2 500 Kč.

Je třeba dát pozor na situaci, kdy by výše sjednaného měsíčního příjmu byla například 2 499 Kč, ale vedle toho by zaměstnanci plynul v souvislosti s tímto zaměstnáním nějaký jiný příjem, který by podléhal zdanění  a nebyl od daně osvobozen ( např. nadlimitní cestovní náhrady, peněžitý příspěvek na stravování, mimořádná odměna, poskytnutí automobilu k používání pro soukromé i služební účely). Pak by hodnota započitatelného příjmu pro účely důchodového a nemocenského pojištění u zaměstnance přesáhla 2 500 Kč a pojistné by se z tohoto příjmu odvádělo.

Kombinace nepojištěných zaměstnání

Pokud by zaměstnanec vykonával v jednom kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce, odměny z těchto dohod se sčítají, i když budou tyto odměny zúčtovány v různých kalendářních měsících. Jestliže součet odměn přesáhne v takovém případě 10 000 Kč, zaměstnanci vznikne účast na pojištění.

U zaměstnance, který vykonává zaměstnání u více zaměstnavatelů, se podmínky pro vznik účasti na povinném pojištění posuzují samostatně u každého zaměstnavatele. Zaměstnanec tedy může mít současně, resp. v témže kalendářním měsíci uzavřeny například 3 dohody o provedení práce se třemi různými zaměstnavateli a z každé této dohody mu může být zúčtován měsíční příjem 10 000 Kč, a  přesto mu z titulu těchto příjmů nevznikne účast na nemocenském a důchodovém pojištění.

U jednoho zaměstnavatele se pracovní vztahy se zaměstnancem posuzují pro vznik účasti na důchodovém a nemocenském pojištění samostatně, tj. zaměstnanec může v témže kalendářním měsíci uzavřít se zaměstnavatelem pracovní poměr na dobu 14 dnů se sjednanou odměnou kupříkladu 30 000 Kč a dále dohodu o provedení práce se sjednaným měsíčním příjmem 10 000 Kč. Ani z jednoho takového zaměstnání mu však nevznikne účast na tomto pojištění. Výjimkou z tohoto pravidla jsou dohody o provedení práce nebo krátkodobá zaměstnání, kdy se příjem z výkonu více dohod o provedení práce v témže kalendářním měsíci sčítá a u krátkodobého zaměstnání se posuzuje zaměstnání vykonávané v předchozích 6 měsících.

Zdravotní pojištění

U zdravotního pojištění se pojistné odvádí z pracovního poměru vždy, bez ohledu na délku jeho trvání nebo výši dosaženého příjmu. Výjimkou jsou dohody konané mimo pracovní poměr, u nichž je rozhodující výše dosaženého příjmu za kalendářní měsíc. Pojistnému podléhá příjem z dohody o provedení práce nad 10 000 Kč a příjem z dohody o pracovní činnosti nejméně ve výši 2 500 Kč.

Jak je vidět, v současné právní úpravě lze najít řadu možností, jak se zaměstnavatel i zaměstnanec mohou placení povinného pojistného vyhnout. Je ale otázkou, zda se z pohledu zaměstnance jedná vždy o výhodu. Období, v němž zaměstnanec vykonává pouze nepojištěné činnosti, se mu nezapočítává do doby pojištění, kterou musí pojištěnec získat, aby mu vznikl nárok na starobní důchod. Tato nutná doba pojištění činí v současnosti 28 let a bude se dále prodlužovat. Obdobně pokud se z příjmů ze závislé nebo jiné činnosti neodvádí pojistné na zdravotní pojištění, musí si toto pojistné platit zaměstnanec sám jako osoba bez zdanitelných příjmů.

KŠB

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
17.6.2018
15:29Má pořádání fotbalového mistrovství ekonomický smysl?
8:38Víkendář: Elon Musk a umění vysávat vládní peníze
16.6.2018
14:31Nová technologie může odepsat elektromobily a řešit problém s emisemi
7:39Víkendář: Z Evropy se stává Trumpův otloukánek, měla by se postavit na vlastní nohy
15.6.2018
22:03Wall Street ze strachu z nových cel zakončila týden v rudé barvě
18:15Avast vstupuje do indexu pražské burzy PX. Rebalance podrobně  
18:13Investujte do HUB VENTURES. Do světového fenoménu coworkingu
18:01Akcie Erste a CETV si drobně pomohou v regionálním indexu, naopak u ČEZ  
17:50Nové technologie jsou vidět všude. Jen ne tam, kde by to bylo nejvíce potřeba
17:44Komerční banka, a.s. - zveřejňuje informaci o změnách v představenstvu
17:26Americká cla pokazila konec týdne. Dolar ztratil na atraktivitě, ale většinu zisků drží  
17:00Členská základna ČSSD schválila vstup do vlády s hnutím ANO
16:07Karel Sokolovský: Banka, která má potenciál (video)
16:05Trump rozhodl o uvalení nových cel na čínské zboží
14:51Těžařům v Kongu odzvonila měděná léta
13:13Perly týdne: Itálie je silná a němečtější než Německo
12:21Adobe mírně překvapil, přepálené akcie to neohromilo (komentář analytika)  
10:50Faktory, které nejvíce ovlivňují dlouhodobou návratnost investic
10:49Trhy lehce v negativní náladě, koruně se stále nedaří. Téma obchodních válek je zpět  
10:45Po ránu se nedaří evropským bankám, Adidasu nahrává fotbal

Související komentáře
    Nejčtenější zprávy dne
    Nejčtenější zprávy týdne
    Nejdiskutovanější zprávy týdne
    Denní kalendář hlavních událostí
    ČasUdálost
    9:00CZ - PPI, y/y