Od změn, které přinesl začátek letošního roku ve státním pojištění, lze obecně říci, že povinné pojistné se odvádí z každé závislé práce – myslím pojistné na zdravotní, nemocenské a důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (povinné pojistné). Současně není možné, aby zaměstnanec nebo jiná osoba, které plynou příjmy zdaňované jako příjmy ze závislé činnosti (např. jednatel s.r.o., člen představenstva a.s. či člen dozorčí rady obchodní společnosti), byli z určitého druhu příjmu pojištěni jen důchodově, nebo nemocensky. U zdravotního pojištění platí trochu jiný režim, jak popíšu vzápětí.
Média se v poslední době věnovala hlavně nové úpravě odvodu pojistného z dohody o provedení práce. Zatímco dříve odměna plynoucí zaměstnanci z dohody o provedení práce odvodům povinného pojistného nepodléhala, nově se povinné pojistné platí, pokud je zaměstnanci zúčtován započitatelný příjem vyšší než 10 000 Kč za kalendářní měsíc. Za takový měsíc jej zaměstnavatel musí přihlásit k povinnému pojištění, což kritizovali zaměstnanci i zaměstnavatelé. Báli se totiž, že to výrazně omezí tuto formu pracovních vztahů kvůli vyšším nákladům zaměstnavatele a nižšímu čistému příjmu zaměstnance. Myslím, že k tomu nedošlo a dohody o provedení práce jsou zaměstnavateli stále hojně využívány.
Pro zajímavost i praktické využití uvádím i další případy, kdy příjem ze závislé práce nepodléhá odvodům povinného pojistného. Nejprve stručně připomínám dvě základní podmínky, kdy při splnění alespoň jedné z nich vzniká zaměstnanci účast na důchodovém a nemocenském pojištění v ČR (nikoli na zdravotním pojištění):
- zaměstnání musí nebo mělo trvat alespoň 15 kalendářních dnů, nebo
- výše sjednaného příjmu nebo dosaženého příjmu ze zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň 2 500 Kč.
Pozor: tyto podmínky se vztahují na všechny kromě zaměstnanců, kterým plyne odměna z dohody o provedení práce!
Krátkodobé zaměstnání
Při sjednání pracovního vztahu (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti) na dobu určitou, která nepřesáhne 14 kalendářních dnů, nevzniká zaměstnanci povinná účast na důchodovém a nemocenském pojištění bez ohledu na výši sjednaného nebo dosaženého příjmu z tohoto zaměstnání.
Účast na pojištění se posuzuje v každém kalendářním měsíci samostatně, tj. v každém měsíci lze uzavřít krátkodobé zaměstnání. Zákon ale omezuje tuto výhodu například 6 měsíční lhůtou, ve které nemůže být další krátkodobé zaměstnání uzavřeno.
Zaměstnání malého rozsahu
Při sjednání pracovního vztahu, který trval nebo měl trvat více než 14 kalendářních dnů, nevznikne zaměstnancům účast na nemocenském a důchodovém pojištění, pokud výše jejich sjednaného nebo dosaženého příjmu za kalendářní měsíc nedosáhne 2 500 Kč.
Je třeba dát pozor na situaci, kdy by výše sjednaného měsíčního příjmu byla například 2 499 Kč, ale vedle toho by zaměstnanci plynul v souvislosti s tímto zaměstnáním nějaký jiný příjem, který by podléhal zdanění a nebyl od daně osvobozen ( např. nadlimitní cestovní náhrady, peněžitý příspěvek na stravování, mimořádná odměna, poskytnutí automobilu k používání pro soukromé i služební účely). Pak by hodnota započitatelného příjmu pro účely důchodového a nemocenského pojištění u zaměstnance přesáhla 2 500 Kč a pojistné by se z tohoto příjmu odvádělo.
Kombinace nepojištěných zaměstnání
Pokud by zaměstnanec vykonával v jednom kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce, odměny z těchto dohod se sčítají, i když budou tyto odměny zúčtovány v různých kalendářních měsících. Jestliže součet odměn přesáhne v takovém případě 10 000 Kč, zaměstnanci vznikne účast na pojištění.
U zaměstnance, který vykonává zaměstnání u více zaměstnavatelů, se podmínky pro vznik účasti na povinném pojištění posuzují samostatně u každého zaměstnavatele. Zaměstnanec tedy může mít současně, resp. v témže kalendářním měsíci uzavřeny například 3 dohody o provedení práce se třemi různými zaměstnavateli a z každé této dohody mu může být zúčtován měsíční příjem 10 000 Kč, a přesto mu z titulu těchto příjmů nevznikne účast na nemocenském a důchodovém pojištění.
U jednoho zaměstnavatele se pracovní vztahy se zaměstnancem posuzují pro vznik účasti na důchodovém a nemocenském pojištění samostatně, tj. zaměstnanec může v témže kalendářním měsíci uzavřít se zaměstnavatelem pracovní poměr na dobu 14 dnů se sjednanou odměnou kupříkladu 30 000 Kč a dále dohodu o provedení práce se sjednaným měsíčním příjmem 10 000 Kč. Ani z jednoho takového zaměstnání mu však nevznikne účast na tomto pojištění. Výjimkou z tohoto pravidla jsou dohody o provedení práce nebo krátkodobá zaměstnání, kdy se příjem z výkonu více dohod o provedení práce v témže kalendářním měsíci sčítá a u krátkodobého zaměstnání se posuzuje zaměstnání vykonávané v předchozích 6 měsících.
Zdravotní pojištění
U zdravotního pojištění se pojistné odvádí z pracovního poměru vždy, bez ohledu na délku jeho trvání nebo výši dosaženého příjmu. Výjimkou jsou dohody konané mimo pracovní poměr, u nichž je rozhodující výše dosaženého příjmu za kalendářní měsíc. Pojistnému podléhá příjem z dohody o provedení práce nad 10 000 Kč a příjem z dohody o pracovní činnosti nejméně ve výši 2 500 Kč.
Jak je vidět, v současné právní úpravě lze najít řadu možností, jak se zaměstnavatel i zaměstnanec mohou placení povinného pojistného vyhnout. Je ale otázkou, zda se z pohledu zaměstnance jedná vždy o výhodu. Období, v němž zaměstnanec vykonává pouze nepojištěné činnosti, se mu nezapočítává do doby pojištění, kterou musí pojištěnec získat, aby mu vznikl nárok na starobní důchod. Tato nutná doba pojištění činí v současnosti 28 let a bude se dále prodlužovat. Obdobně pokud se z příjmů ze závislé nebo jiné činnosti neodvádí pojistné na zdravotní pojištění, musí si toto pojistné platit zaměstnanec sám jako osoba bez zdanitelných příjmů.